Důl, mj. nazývaný take Franzschacht, byl zaražen roku 1813 v místech původní středověké šachtice. Šachetní budova Ševčinského dolu pochází z roku 1879. Je vybudována ve stylu průmyslové architektury – typu Malakov (kombinace pálených cihel a kamene), které vévodí 37,5 m vysoká věž se známým dřevěným ochozem (určený údajně pro astronomická pozorování). Již v roce 1909 [...]
Důl Anna (Anenský důl) byl zaražen na Březových Horách v roce 1789 jako nejstarší po jámě Vojtěch v novodobé historii revíru. Stalo se tak z iniciativy hormistra Jana Antonína Alise. Pro svůj pracovní záměr si vybral lokalitu známou důlní činností už od středověku. V průběhu dějin si důl Anna vytvořil pozici střediska těžby stříbra a [...]
Důl Vojtěch na Březových Horách patřil k hlavním a z ekonomického hlediska nejvýznamnějším dolům březohorského rudního revíru. Tento revír proslavil Příbramsko u nás i ve světě bohatou hornickou tradicí, jejíž počátky sahají až do dávné minulosti. V polovině 16. století zde vyvrcholila první rozsáhlejší konjunktura dobývání stříbra a také díky ní povýšil císař Rudolf II. [...]
Hornická činnost historického březohorského rudního revíru, která se začala již v době slávy a rozmachu keltské říše, pokračovala přes středověk až do současné doby, v roce 1978 skončila. Březohorský rudní revír patřil vždy mezi světové klasické rudní obvody. Rozsah hornických prací, které byly v revíru během několika staletí provedeny, je tak velký, že jej lze [...]
R. 1836 byla založena nová kolmá šachta na Drkolnově, poněvadž západně položená Wolfgangova šachta již nestačila svým větrným strojem čerpat důlní vody. Také se očekávalo, že se s hloubením nové šachty zjistí stálá a mocná ložiska rudy. K poctě knížete Augusta Longina z Lobkovic, předsedy dvorní komory v záležitostech horních, který r. 1837 podruhé navštívil [...]
U staré úklonné jámy Wolfgang ústila i štola Wolfgang. Přesný rok založení jámy Wolfgang není znám, někteří autoři udávají rok založení v roce 1828, ovšem v té době byla jáma Wolfgang již dva roky napojena na štolu Wolfgang. Snad to bylo již v roce 1771, s nepravidelnými intervaly sledování žil a opětného opuštění dolu. Pamětní [...]
Důl Řimbaba byl za dobu své existence několikrát uzavírán a znovu prozkoumáván. Jeho založení předcházel povrchový průzkum příčnými rýhami a nehlubokými šachticemi. Při průzkumu byly zjištěny celkem čtyři rudné žíly, a proto po vyzmáhání staré štoly pod Kolenáčovským (Vysokopeckým) rybníkem, kterou měl tento důl být odvodňován a větrán, se v roce 1843 přistoupilo k zaražení [...]
První svislá jáma v bohutínském revíru byla zaražena v roce 1827, a to v místech, kde bohutínskou štolou, raženou od roku 1821, byly překříženy dvě rudné žíly s obsahem stříbra. Hned po svém zaražení měla jáma jméno šachta arcivévody Štěpána, ale lidově se jí říkalo Štěpánka. V blízkosti nového dolu byly pak postaveny úpravny rudy. [...]
Zároveň se znovuotevřením jámy Řimbaba se v červenci 1942 zahajují práce s hloubením nového průzkumného dolu, který dostal název po prostoru, kde byl budován — Důl Hůrka. Tímto průzkumným dolem měla být těžkým báňským průzkumem ověřena rudnatost Hůrecké žíly. Tato žíla v minimálním rozsahu byla hornicky zkoumána již v polovině devatenáctého století. Průzkumný důl byl [...]
Značný úbytek rudních zásob na Březových Horách, po roce 1910 přiváděl březohorské dolování k zániku. Jedním z pokusů tento zánik oddálit byl i návrat ke kutacím pracím u Obecnice, neboť staré zprávy popisovaly tento obecnický revír jako nejperspektivnější především v 17. století. Kutací práce ve dvacátém století byly u Obecnice zahájeny v druhé polovině měsíce [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.