Před půl rokem publikoval Kahan článek s podtitulkem „Mayrovka, Ronnovka… a co dál?“. Dnes se dovídáme, že i důl Mayrau končí s těžbou k 30. červnu 1997. Zašli jsme proto položit pár otázek vedoucímu odboru přípravy výroby ing. Stanislavu Bartošovi. Co vedlo k rozhodnutí o skončení těžby na dole Mayrau? Složité důlní podmínky panují na [...]
Mayrovka, Ronnovka – legendy kladenského hornictví, šachty, na kterých fáralo několik generací havířů. Cestička k Majrovce pomalu zarůstá trávou – každý důl dospěje na konec své cestičky. Na obou dolech se už rube v blízkosti jam, už byly překročeny hranice ohradníků, jejichž zachování zaručuje potřebnou stabilitu jam, které musí vyhovovat provozu dolu. Rubání nelze na [...]
V únoru 1856 začala uhelná společnost Císařské Buštěhradské kamenouhelné doly hloubit v Dubí Důl Prokop. Jáma měla obdélníkový profil 760 x 220 cm a konečnou hloubku 212 metrů. Provoz byl zahájen již v prosinci 1858 a těžba zde trvala do roku 1888. Po ukončení těžby je jáma Dolu Prokop využívána jako větrací pro Důl František [...]
V dole byly dva průnikové jícny, jeden byl v úrovni uhelné sloje a měřil 60 – 120 m a ten druhý podstatně menší. Během ražení připrav porubů, se narazilo na další pozůstatky sopečné činnosti. Aby byla dostatečně využita rozloha uhelného pole a aby byla zajištěna možnost účinného větrání, přikročila PŽS v letech 1881 – 1884 [...]
23. 7.1874 Na vrchu Homolka u Vinařic začala PŽS s hloubením jámy, lidově zvané „Trhanka“. Byla kruhového profilu o průměru 3,95 m. 28. 10. 1877 V hloubce 515,9 m byla odkryta uhelná sloj mocná 9 metrů. Důl byl pojmenován Mayrau podle předsedy Správní rady PŽS JUDr. Kajetánu Mayerovi, svobodnému pánu z Mayrau. 1881- 1884 Ve [...]
Správní rada Pražské železářské společnosti (PSŽ) rozhodla v roce 1938 o hloubení a výstavbě nového dolu v západní části Kladenské uhelné pánve. Důl nesl jméno Jaroslav (po dr. J. Preissovi). Hloubení jámy začalo dne 10. února 1941 a po dosažení hloubky 480 metrů bylo skončeno 30. října 1943. V říjnu 1944 byl postup otvírkových prací [...]
Organizační schéma generálního ředitelství koncernu Kamenouhelné doly Kladno Pramen: Uhelné hornictví v ČSSR
Rosická báňská společnost Láska boží v Zastávce u Brna, která držela všechny uhelné doly na Rosicku, přešla v roce 1945 pod národní správu. Po osvobození byly v revíru v provozu doly Julius v Zastávce, Antonín ve Zbýšově a Kukla — od 1. května 1947 přejmenovaný na Důl Nosek v Oslavanech, a pomocné jámy Anna a [...]
Hloubení skipové a klecové jámy budoucího Dolu Slaný provádějí pracovníci k. p. Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. Investorem je Důl Slaný, k. p., a projektantem Báňské projekty Bratislava. Cesta k novému ložisku černého uhlí, které je z 83 % koksovatelné, vede do hloubky 900 až 1 300 m pod povrchem. Již předchozí geologický průzkum prokázal složité [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.