První zprávy o nálezu černého uhlí v trutnovském regionu pocházejí z konce 16. století. Listinou ze dne 15. srpna 1570 povolil opat Kašpar, představený kláštera v Křesoboru (Grüssau v tehdejším Pruském Slezsku, 15 km severovýchodně od Žacleře) hledat a dobývat uhlí v žacléřském okolí Jakobu Rabe, rychtáři v nedaleké pruské obci Oppau. Po zrušení jezuitského [...]
Dějiny hornictví trutnovského regionu sahají do samotných počátků osídlování Podkrkonoší a Krkonoš. Pozornosti kolonistů, kteří pronikali údolím řeky Úpy k tajuplným horám na obzoru, jistě neunikla zelená žíla malachitu, žilky stříbronosného galenitu, pecky černého pyroluzitu a valouny zlatonosného křemene v červenohnědých skálách permských pískovců a slepenců u Suchovršic, kde se dle kronikářských záznamů od konce [...]
Není důvodu předpokládat, že by znalost výskytu kamenného (minerálního) uhlí na Svatoňovicku byla pozdějšího data než na Žacléřsku, Radnicku, Mostecku apod. Vzhledem k častým výchozům slojí až na povrch a vzhledem k údajům, které uvádí archivář náchodského panství Arnold, svobodný pán Weihe Eimicke o počátcích dolování uhlí na Svatoňovicku, můžeme předpokládat, že k občasnému kopání [...]
Původní název díla je „Xavery Erbstollen“ (Dědičná štola Xaver), v některých pramenech je dílo uváděno jako „Dědičná štola sv. Františka Xaverského“ nebo také jako „dolní Xaverská štola“ (k odlišení od starší „horní Xaverské štoly“ z r. 1826). Dědičná štola z roku 1836 byla vyražena k odvodnění jam na výchozech bukovských slojí v oblasti Starého Sedloňova [...]
Petrovická úpadní byla hloubena v letech 1974 až 1975 v celkové délce 758,5 m o úklonu 15 stupňů v profilu TH Z3 s ocelovou výztuži a betonovými pažnicemi. Rekonstrukce proběhla v letech 1977 až 1978, ve staničení cca 100 až 120 m bylo zřízeno náraží pro vozovou těžbu úpadní na obzor štoly Idy (+415,6 m [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.