Mechanizace povrchových pracovišť postupovala s rozvojem těžby i s vývojem techniky až do doby vyhlášení útlumu. V roce 1913 byla postavena definitivní kompresorovna a ventilátor jámy PG-2. Oba tyto stroje byly poháněny párou z provizorní kotelny. Řádná kotelna byla postavena až v roce 1916. V roce 1922 a 1924 došlo k rozšíření kotelny, a to [...]
Byla to skutečně výborné myšlenka. Změna ve způsobu jízdy neovlivnila potřebný výkon stroje, naopak zlepšila jeho stav, zlepšila pracovní prostředí strojníků, zlepšilo se řízení stroje pokud jde o používání mechanické nožní brzdy, brzdové věnce na bubnu stroje se neohřívaly, snížila se spotřeba páry a hlavně se odstranily výpadky v těžbě související s výměnou brzdového obložení, [...]
Původně zasazený těžní stroj byl po provedeném rozšíření strojního, těžního i třídícího zařízení vyřazen v roce 1911 z provozu a nahrazen strojem ze zastaveného dolu Julius IV, který byl o 48 kW silnější, a namísto něho se tam postavil elektrický těžní vrátek. Přemístěný bubnový těžní stroj se Stephonsenovým rozvodem, dvouválcový s dvoučinnými písty, byl ve [...]
1 x – stát 2 x – pozvolné spouštění dopravní nádoby 3 x – těžba 4 x – pozvolné zdvihání dopravní nádoby 5 x – jízda lidí 6 x – doprava materiálu a břemen 7 x -prohlídková jízda, překládání doprav. nádob Složená návěští 3(5) + 2 – těžba (jízda lidí) na 5. patro 3(5) + [...]
Horizontální doprava v podzemí byla v zásadě řešena jako kolejová. V oblasti bývalých dolů l a II (j.č. 2, 4, 9, 15) byly používány důlní vozy s obsahem 0,65 m3 as rozchodem kolejí 450 mm, na dolech III a IV byly nasazeny důlní vozy s obsahem 1 m3 a s rozchodem 600 mm (na j. [...]
Dobývání uhlí je výslednou činností uhelného provozu, jemuž se podřizují všechny ostatní přípravné a pomocné práce. Je proto logické, že již od počátku 20. století se usilovalo o mechanizování prací, o zvýšení výkonů a produktivity práce právě v procesu dobývání. Důkazem je zavádění žlabů pro plynulé odtěžení, pneumatických sbíjecích kladiv a brázdících strojů pro rozpojování [...]
Od padesátých let minulého století se zpřístupňovalo uhelné bohatství ostravsko-karvinského revíru výhradně svislými jámami, jejichž hloubka se neustále prodlužovala. V současné době již čtyři jámy revíru přesáhly hloubku 1 000 m; nejhlubší jámou je vtažná jáma Petr Bezruč s 1 060 m, po ní následují vtažná jáma Jeremenko s 1 050 m, vtažná jáma ČSM [...]
Hloubení skipové a klecové jámy budoucího Dolu Slaný provádějí pracovníci k. p. Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. Investorem je Důl Slaný, k. p., a projektantem Báňské projekty Bratislava. Cesta k novému ložisku černého uhlí, které je z 83 % koksovatelné, vede do hloubky 900 až 1 300 m pod povrchem. Již předchozí geologický průzkum prokázal složité [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.