Úvod Doly a revíry Andělskohorský rudní revír Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (1)

Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (1)

591
0

Dolování sahá v andělskohorském revíru daleko do minulosti a je úzce spjato s vývojem bruntálského panství. Zdá se však, že osídlení této oblasti až do konce 12. století prakticky neexistovalo. Teprve na počátku 13. století v souvislosti s kolonizačním úsilím, prováděným tu stejně jako v sousední oblasti zlatohorské převážně duchovními feudály, biskupy olomouckými a vratislavskými, jakož i některými světskými institucemi, nastal do této nehostinné a silně zalesněné krajiny příliv domácího i cizího obyvatelstva. Na kolonizačním úsilí se podílel i panovník, který zde založil opevněné středisko – město Bruntál.

Noví obyvatelé, kteří sem přicházeli, vzdělávali půdu a stále hlouběji pronikali do nitra neznámého jesenického hvozdu. Pronikání jim umožňovala táhlá údolí s četnými potoky a říčkami, z nichž většina byla zlatonosná. Zde jsme u vlastních počátků hornické činnosti, která byla ovšem zprvu prováděna nedokonalými způsoby a na vlastní pěst. Dnes je v terénu charakterizována tisíci více i méně zřetelnými kopečky po rýžování, u nichž je při značné aplanaci zdejší krajiny nemožno rozhodnout, které a kolik z nich vzniklo již při počátečních rýžovacích pracích v 13. a 14. století a kolik při nesoustavných a blíže neznámých rýžovacích pracích v stoletích následujících. Kromě rýžování uplatňovalo se již záhy i získáváni zlata z hlubokých sedimentů a náplavů. Tento způsob dosáhl zejména v sousední oblasti zlatohorské značných rozměrů. Středověká hornická terminologie užívala pro tento způsob výstižný název „weiche zechce“ případně „weiches Bergwerk“. Tento název je doložen i pro pásmo povrchových dobývek u Suché Rudné. Teprve poměrně pozdě, nejspíše až v 16. stol., se zde přešlo k opravdovým hornickým pracím, k hloubení šachet a k ražení štol.

Osudy dolování v andělskohorském revíru byly závislé na historii bruntálského panství. Toto bylo v 15. stol. v majetku knížat krnovských, která zde vykonávala kromě obvyklých práv náležejících všem pozemkovým vrchnostem, též i regální práva, příslušející nejvyššímu suverénu feudálního státu, panovníkovi. Tato práva, z nichž nejvýznačnější bylo výhradní právo na všechny kovy a samostatná ražba mince, propůjčoval panovník jen nejmocnějším feuduálům. R. 1506 koupili panství od kněžny krnovské a jejího manžela Jiřího ze Šelnberka páni z Vrbna, náležející k nejvýznačnějším rodům moravským, když zástavní právo na statky bruntálské drželi již od konce 15. století.

Nová vrchnost, na kterou koupí přešla i regální práva, projevila o dolování zlatá v zdejším revíru velký zájem. Listiny z 16. stol. nás zpravují, že zvláště za vlády hr. Jana z Vrbna došlo k intenzívní důlní činnosti. Vedle vrchnosti, která dolovala na více místech, dolovali zde také rozliční nákladníci, sdružující se v těžařstva. V pramenech jsou zmínky o tom, že zde doloval např. Volf Schaller s několika společníky, z nichž nejvýznamněji byl osobní sekretář polského krále Ludvík Dietze. Dolovalo se u Suché Rudné a na katastru obce Světlé, kde důlní práce jsou prameny doloženy již roku 1538. Dolování u Světlé však nemělo patrně delší trvání. Stále větší význam si získávaly zlaté doly u Suché Rudné. Dolování v nich se někdy před r. 1556 ujali noví kverkové, kteří smlouvou s vrchností dosáhli na 4 roky osvobození od placení povinného desátku, jakož i jiných dávek, ovšem s tou podmínkou, že vytěžené zlaté, případně stříbrné rudy jí budou za pevně stanovené ceny prodávat. Pouze s ostatními kovy, které vytěží a mezi nimiž se připomínají měď, olovo, cín a řada jiných nerostů, budou moci zcela volně nakládat. Po dobu 4 let byli zcela osvobozeni od dávek vrchnosti a teprve potom měli odvádět 1/12 z výtěžku zlata a stříbra a 1/15 z výtěžku ostatních kovů. Touto smlouvou byl položen též základ ke vzniku nového horního města Andělské Hory, nadaného značnými výsadami. O tom, že se u Andělské Hory získávaly drahé kovy ještě před založením města, svědčí i horní registra z r. 1553. Zájem o zdejší doly je též dobře patrný z velkého pokusu bruntálské vrchnosti, která pro doly a hutě u Suché Rudné již r. 1554 uskutečnila stavbu několikakilometrového kanálu, kterým byla vedena potřebná voda z Bílé Opavy. Tento čin vrchnosti dal podnět k stížnosti měšťanů královského města Opavy, kteří se právem cítili tímto činem pánů z Vrbna poškozeni.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..