Úvod Doly a revíry Andělskohorský rudní revír Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (3)

Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (3)

461
0

Ve zlatých dolech v andělskohorském revíru pokračovalo v důlních pracích až v 2. pol. 17. stol. Hlavní pozornost byla věnována ražení dědičné štoly sv. Augustina, která byla v podstatě dobudována r. 1680. Tehdy za jediný rok bylo na obnovu štoly dáno přes 1000 zl. Práce pokračovaly v naději, že dolování bude úspěšné. O produkci zlatých dolů u Suché Rudné jsou však zachovány teprve pozdější zprávy. V l. 1723 — 1740 bylo podle hlášení vratislavského mincmistra dovezeno do tamní mincovny z bruntálského panství celkem 64 kg zlata v ceně 2034 praž. kop zlatých.

Kromě vrchnosti a různých kverků se dolování zúčastnila i obě horní města. Andělská Hora a Vrbno. Státní úřady však nepokládaly jejich dolování za důležité a chtěly je proto zatížit daněmi a kontribucemi. Tomu se těžaři obou měst bránili. Odvolávali se na svá privilegia ze 16. století, jež vrchnost konfirmovala a vidimovala ještě r. 1723. Měšťané a těžaři poukazovali na to, že zdejší zlaté rudy jsou bohaté. Jejich zkoušky v Uhrách prý dokázaly, že se téměř vyrovnají zlatým rudám kremnickým, jež se však musí získávat z hloubky 200 m, kdežto ve zdejších dolech již dostačuje hloubka 40 m. Kdyby se však dosáhlo ještě větší hloubky, jsou kverkové přesvědčeni, že i užitek by byl velký. Také slezské gubernium a některé vlivné osoby se přimlouvaly u dvorské komory za to, aby kverkům a oběma horním městečkům byly horní svobody zachovány, protože zatímní výsledky zdejšího dolování byly prý úspěšné. Ve skutečnosti však již byly doly tehdy chudé a výdaje na ně značně převyšovaly zisk. Dokazují to jednak zachované písemnosti, jednak i to, že r. 1739 byla vrchnost požádána, aby pro špatný stav a velké ztráty dolů a také proto, že obě horní města neměla finanční prostředky nutné na dolování, práci v nich zastavila. Vrchnost návrh přijala a od r. 1742 se v zlatodolech u Suché Rudné ani jinde v revíru nepracovalo. Doly se však měly na žádost některých kverků dále udržovat, a to především z pravidelných příspěvků těžařů, na kterých se dohodli. Počítalo se s tím, že v budoucnu, dojde-li k jejich otevření, se ušetří mnoho peněz na nákladných obnovovacích pracích. Rozhodnutí vrchnosti, uzavřít přechodně doly, urychlily zajisté též stížnosti dvorské komory proti ní, týkající se jednak placení desátku, jednak způsobu vykupování zlata od kverků.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..