Úvod Doly a revíry Andělskohorský rudní revír Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (5)

Historie dolování v andělskohorském rudním revíru (5)

536
0

Také posudek horního rady Lembergera vyzněl pro doly nepříznivě a byl příčinou toho, že zdejší práce byly úplně zastaveny, dělníci propuštěni a důlní zásoby odvezeny k tavení do arcibiskupských hutí. Příčinou zastavení těžby bylo to, že hlavní žíla se do hloubky rozmrštila. Celkem bylo při těchto pracích eráru kutáno na Vysoké na šesti místech, především se zřetelem na obsah zlata a na med, s negativním výsledkem. U Ludvíkova i jinde na bruntálském panství pokračovaly pak ještě ojedinělé rýžovnické pokusy, ale protože se nevyplácely, erár je též brzy zastavil.

Údobí podnikání eráru na panství bruntálském, stejně jako v celém Slezsku, bylo krátké a skončilo celkem bezúspěšně. Odrazem úpadku zdejšího dolování je i autentická zpráva z r. 1780. Přiznává, že zlatodoly v andělskohorském rudním revíru, na které byly z různých stran vynakládány značné částky, se nevyplácejí, a že těžba je nepatrná. Proto prý došlo naposledy r. 1767 k jejich prohlídce císařským komisařem. Ta jen potvrdila naprostou nerentabilnost zdejšího podnikání, zejména u Suché Rudné.

Nehledíc k nevýznamným pokusům v 1. 1801-02, 1832-36 a 1859-67, jež byly omezeny vesměs na zmáhací práce starších důlních děl, došlo k větším pracím až v 90. letech 19. století. Jejich iniciátorem nebyla vrchnost, nýbrž těžaři a později i bankovní domy. Práce, které financovalo více podnikatelů a které s kratšími přestávkami probíhaly v části revíru až do r. 1902, se soustředily především na důlní díla u Suché Rudné a u Ludvíkova. Zvláště intenzívně se pracovalo v Liščí štole. Dále se dolovalo v okolí Velké pinky, ve štole Barbora a konečně se zmáhala stará štola Augustin. Také v prostoru Oelberk-Vysoká probíhaly důlní práce, a to zejména od r. 1896. Na nich měli podíl převážně cizí podnikatelé, např. bankovní dům Spiegel z Berlína nebo londýnská „Mining Comp. Limited“. Avšak ani ony nenabyly většího rozsahu a byly brzy opuštěny, aniž bylo dosaženo značnější hloubky a podstatnějšího výtěžku.

Na Oelberku a u Ludvíkova se připomínají kromě prací na zlato též kutací práce na měď, k jejímuž těžení došlo za prvé světové války. Dolování, jehož výsledek není znám, však nebylo ani trvalé a patrně ani příliš významné a bylo brzy zastaveno.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..