Úvod Dějiny hornictví Historie Johannes Mathesius (1504-1565)

Johannes Mathesius (1504-1565)

564
0

V ekonomickém vývoji českých zemí v minulosti měly mimořádný význam objev a postupné dobývání 134 stříbrorudných žil jáchymovského ložiska. Vysoké výtěžky z nich umožnily zavedení vysoce kvalitních tolarových mincí ražených od r. 1519-1520 v různých nominálních hodnotách v jáchymovské mincovně. Město po svém založení r. 1516 již v r. 1533 dosáhlo počtu 18 000 obyvatel a stalo se tak druhým největším městem po Praze. Výrazem rostoucího majetku a prestiže byl i jeho stavební rozvoj, podnes znatelný v mohutné radnici, královské mincovně a v řadě renesančních domů. Současně nastal nárůst kulturního dění. To se projevilo v literární tvorbě, malířství, sochařství a v řadě uměleckých řemesel. V historii se jakýmsi symbolem té doby stala osobnost lékaře Georgia Agricoly (1494-1555), působícího v Jáchymově v letech 1527-1533, autora několika desítek přírodovědných děl. Neméně výraznou osobností byl jeho současník Johannes Mathesus (1504-1565), působící v Jáchymově plných 30 let. Stejně jako Agricolovy knihy i Mathesiova díla byla vysoce ceněna a opakovaně vydávána. I jeho jméno je v seznamu významných postav doby humanizmu zaznamenáno na jednom z čelných míst.

Mathesius se narodil 24. 6. 1504 v Rochlitz v Sasku v rodině nepříliš úspěšného těžaře. Jako třináctiletý zcela osiřel a čekal ho osud žebravého studenta. Když byl přijat na latinskou školu v Norimberku, vydělával si na studium jako kostelní zpěvák. R. 1525 krátce studoval na univerzitě v Ingolstadtu a působil pak jako knihovník a vychovatel v Mnichově. Po získání malého stipendia pokračoval ve studiích na univerzitě ve Wittenberku, kde se sblížil s hlavou reformace Martinem Lutherem. Stal se jeho přítelem a napsal životopis, který dosáhl 50 vydání. Studium však nedokončil a živil se jako pomocný učitel na škole v Altenburku.

Teprve r. 1532 se jeho životní osudy začaly příznivě vyvíjet, když získal místo rektora latinské školy v Jáchymově. Bylo to v době největšího rozkvětu hornictví. Za výuku dětí jednoho z těžařů se stal r. 1538 spolupodílníkem na jeho důlní činnosti, což mu umožnilo, aby se r. 1540 vrátil na wittenberskou univerzitu a ve studiích pokračoval. Po absolvování, na přání jáchymovské městské rady, přijal místo kazatele a po 3 letech i evangelického pastora. V Jáchymově se pak oženil a měl 6 dětí – 3 syny a 3 dcery. Ačkoliv dostal řadu lákavých nabídek, například několikrát na místa profesora na univerzitě v Lipsku, Jáchymovu zůstal věrný. Vytrval tu až do své smrti 7. 10. 1565, kdy zemřel na následky mrtvice.

Mathesius se záhy věnoval literární činnosti. Kromě matematiky a alchymie jej zajímaly přírodní vědy, zejména mineralogie, s níž se seznámil v prostředí jáchymovského revíru. Založil si mineralogickou sbírku a vlastní knihovnu i při latinské škole doplňoval díly předních evropských učenců. Dochovala se její část v rozsahu asi 200 svazků, které jsou dnes součástí sbírek Městského muzea v Jáchymově. Mathesiovo literární dílo obsahuje 56 titulů knih a pojednání, řada jeho rukopisů zůstala ovšem nevydána a je dnes roztroušena po četných evropských knihovnách od Britského muzea v Londýně až po knihovny ve Varšavě a v Petrohradě. Mimořádný ohlas docílil soubor jeho kázání jáchymovským horníkům, vydaný v Norimberku r. 1564 pod názvem „Sarepta oder Bergpostill“. V 70. letech 16. století bylo připraveno i jeho české znění, ale jeho vydání v pražské Melantrichově tiskárně Aventinum zakázal pražský arcibiskup, zřejmě proto, že autorem tohoto díla nebyl katolík. Podstatnou část Mathesiovy postily v českém překladu (dr. Jana Urbana, bývalého ředitele Městského muzea v Jáchymově) vydalo r. 1981 Národní technické muzeum ve spolupráci se sekretariátem sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice.

Mathesius své dílo o rozsahu 332 tištěných stran rozvrhl do 16 obsáhlých kázání. V nich úvodem pojednal o vzniku rudních ložisek a počátcích hornictví a pak se věnoval výkladu hornictví rud zlata a stříbra, z obecných kovů zejména mědi, železa a cínu. Samostatná kázání vyhradil výkladům báňské a hutní praxe, důlní technice a mincovnictví a závěrem přidal výklad o sklářství. Mathesiova postila obsahuje množství cenných dokladů i o životě hornictva na Jáchymovsku. K ní připojil krátkou kroniku o vývoji města a hornictví v letech 1516-1563 a soupis všech jáchymovských žil s uvedením výtěžku stříbra z nich docíleného. Toto jeho dílo, které do r. 1679 doznalo 14 vydání, patří mezi základní prameny pro poznání jáchymovského hornictví v 16. století. Zatím však – stejně jako Mathesiovo působení v Jáchymově – čeká na podrobné zpracování.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..