Úvod Dějiny hornictví Minulost Historie těžby železných rud na Nučicku

Historie těžby železných rud na Nučicku

2015
0

Do poloviny 19. století spadá nález železné rudy v nučickém ložisku. Při sledování úložních poměrů ložiska sférosideritu od Zlíchova k Tachlovicům a Vysokému Újezdu fürstenberským báňským úředníkem Františkem Herdou v únoru 1845 tento zjistil, že sousední severní pásmo křemitých pískovců podle všech poměrů a zvláště viditelných výchozů je provázeno ložisky limonitu.

Začal tedy již v únoru nebo březnu 1845 svůj průzkum na vrchu „Vinici“, kde se mu podařilo zjistit kutacími pracemi železnou rudu 7 1/2 střevíce (asi 2,40 m) mocnou.

Nález tento oznámil Herda dne 8. dubna 1845 č. 414 distr. hornímu úřadu v Příbrami se žádostí o jeho ohledání a propůjčení k rukám knížete Karla Egona Fürstenberga.

Pro další průzkum rudního ložiska na lokalitě Vinice-Krahulov obdržel Herda na svoji žádost od distr. báňského úřadu v Příbrami povolení ke kutání ze dne 17. listopadu 1845 č. 1450, 1451 a 1452 Cam. Herdův návrh na provádění kutacích prací v ložisku u Jinočan byl podle výměru vysoké inspekce ze dne 10. ledna 1847 č. 47 bezpodmínečně zamítnut. Kutací povolení v jinočanském prostoru získal pražský měšťan Jan Scholze od distr. báňského úřadu v Příbrami ze dne 5. června 1845 č. 690 Cam a pražský měšťan Jan Bendelmayer od téhož úřadu dne 4. září 1845 č. 1083 Cam. Scholze své oprávnění přenechal Bendelmayerovi.

Při průzkumu ložiska na Vinici narazil Herda v nálezné šachtě asi 3 m hluboké na ložisko železné rudy 3,5 m mocné. Na Krahulově v průzkumných rýhách nalezl ložisko železné rudy o mocnosti 3,5-5,9 m. Potvrzení nálezu rud na „Vinici“ a „Krahulově“ stalo se šetřením, při kterém byl sepsán ohledací protokol (Freifahrungsprotokoll) ze dne 18. prosince 1845. Na tento nález byla propůjčena pro lokalitu „na Vinici“ jedna dvojitá dolová míra Jiří I a pro lokalitu „Krahulov“ dvě dvojité míry Antonín a František. Na všechny tyto dolové míry byla vystavena distr. báňským úřadem v Příbrami propůjčovací listina ze dne 12. března 1846 č. 327. V zápise se zjišťuje pouze nález hnědele a nikoliv chamositu.

Datum 12. března 1846 je tedy dnem, kdy byla zahájena těžba nučických rud, která postupem doby z nepatrných začátků stoupla v pozdějších letech do nebývalé výše. Toto datum je potvrzeno i zjištěním v archivu Železorudných dolů a hrudkoven n. p., kde v dobrozdání fürstenberského ředitele Mayera se uvádí, že v roce 1848 a 1849 bylo již používáno nučické a krahulovské rudy do rudní směsi pro zásyp do vysoké pece 15-18 % z celkového množství sypaných rud. Železná ruda byla z „Vinice“ a „Krahulova“ dovážena povozy do hutí v Novém Jáchymově, kde byla skládána na haldu a ponechávána po určitou dobu ležet, aby nejprve zvětrala.

Při průzkumu ložiska jinočanského odkryl Scholze kutací šachticí železorudné ložisko o mocnosti 95 cm a Bendelmayer o mocnosti 3,8 m. Oba tyto nálezy byly úředně ohledány dne 26. února 1847 a vydány dvě propůjčovací listiny distr. báňského úřadu v Příbrami ze dne 27. února 1847 č. 23 a 24 na dvě dolové míry „Jméno Ježíš I a II“.

Poslední dolové míry na nučické ložisko byly položeny v roce 1915. Celkem bylo propůjčeno 59 dolových měr a 5 přebytků.
Zpočátku bylo dobýváno povrchově lomem a později hlubinou.

Původně dolový majetek náležel knížecím Fürstenberským montánním závodům v Čechách. V roce 1876 byl prodán Vídeňské bankovní společnosti a v roce 1880 odkoupila tento dolový majetek za 2,240.000 zl. Česká montánní společnost. V r. 1900 dán dolový majetek České montánní společnosti a Pražské železářské společnosti pod jednu správu. V roce 1909 se obě společnosti spojily. V květnu 1945 byla Pražská železářská společnost znárodněna. Od 1. ledna 1946 vytvořen z této společnosti a dalších národní podnik Středočeské uhelné a železorudné doly, n. p. Kladno. Při nové organizaci národních podniků ustaven národní podnik Železorudné doly, n. p. Nučice a od 1. dubna 1958 Železorudné doly a hrudkovny, n. p., Ejpovice.

Pražská železářská společnost a Česká montánní společnost těžbu nučicských rud zmodernizovala. Dřívější odvoz železné rudy koňskými potahy ze Staré šachty a vápence z Tachlovic nahradila Pražská železářská společnost tím, že postavila Kladno-nučickou dráhu v roce 1857 z Kladna do Hořelic v délce 25 km s odbočkou do Tachlovic a ke Staré šachtě.

Česká montánní společnost nahradila dopravu rudy koňskými potahy v roce 1883 postavením vlečky z dolu Vinice do stanice Rudná (Dušníky) a po zřízení železniční trati Rudná-Beroun v roce 1897 postavením vlečky z pražírny rudy dolu Krahulov.

V oblasti nučického železorudného ložiska byly založeny, tyto doly:
a) důl Vinice, později jako důl č. IV-západ,
b) důl č. VI. Krahulov,
c) důl č. II Jinočany
d) důl č. III Nučice
e) důl č. IV-východ Nučice,
f) důl č. X Nučice.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..