Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Požár u výdušné jámy na Dole Kohinoor 24. listopadu 1989

Požár u výdušné jámy na Dole Kohinoor 24. listopadu 1989

1116
0

V pátek, dne 24. listopadu 1989 vznikl na noční směně těsně před druhou hodinou na dole Kohinoor požár poblíž výdušné jámy.

Situace

Důl Kohinoor v Mariánských Radčicích byl největší hlubinný důl v severočeském hnědouhelném revíru, začleněný do k. p. DVÚZ při s.p. SHD. který těžil vysoce kvalitní hnědé uhlí s výhřevností okolo 19 MJ (4 500 kcal). Důl byl rozdělen na 5 těžebních úseků, z nichž se ve 4 úsecích dobývalo komorováním na zával v pruzích a v 1. úseku se dobývalo stěnováním s plně mechanizovanou štítovou výztuží.

Roční těžba dolu se pohybovala od 1,2 do 1.5 mil. tun uhlí.

Pro ovětrávání dolu sloužilo jedenáct větrních jam, které byly situované v dobývacím prostoru tak, že vytvářely větrní systém kombinovaného větrání s tím, že těžní jáma se skipovým zařízením byla indiferentní. Z hlediska větrání a výskytu metanu byl důl zařazen do kategorie dolů plynujících.

Uhelná sloj byla vysoce náchylná k samovznícení, což dokladuje četnost záparů a endogenních požárů. Pro zajištění prevence a požárního zabezpečení bylo na dole vybudováno dusíkové hospodářství na velmi dobré úrovni.

Výdušná jáma LB-2 zajišťovala větrání při depresi 700 Pa pro úseky I., III. a SVU s výkonem 5 900 m3/min. Tato jáma měla průřez 16,9 m2, byla hluboká 223 metrů a byla vzdálena od centrálních jam asi 3 000 metrů.

Vznik požáru

Vznik požáru ohlásil do dispečinku závodu požárník, který při své požární obchůzce zpozoroval pod výdušnou jámou LB-2 valící se kouře z výdušné chodby č. 8213. Dispečer závodu rovněž zaregistroval prudké zvýšení koncentrace oxidu uhelnatého na zabudovaných analyzátorech. Krátce na to ohlásil revírník p. Michálek, že na kříži chodeb 8190/8293 již hoří dřevěné obložení za TH výztuží, el. kabely a pásový dopravník. Místem, kde vznikl požár, procházel poměrně silný větrní proud, takže se požár rychle šířil po větrech výdušné chodby 8213 k výdušné jámě LB-2.

Požár s největší pravděpodobností vznikl požár od obnoveného záparu v levém boku na pásové chodbě 8190, a to asi 15 m od kříže chodeb 8190/ 8213.

Zahájení likvidace

Inspekční technik prostřednictvím dispečera povolal záchranářskou hlídku ZBZS a vzápětí záchranářskou pohotovost HBZS v Mostě. Po zjištění rozsahu požáru vydal VLH příkaz pro svolání všech záchranářů z hlubiny, kteří byli na směně.

Záchranáři museli v první fází zajistit dostatek tlakové vody k likvidaci požáru přímým zásahem. Požární řad na chodbě 8190 bylo nutno před požářištěm zaslepit, aby vyhořelým těsněním neunikala tlaková voda. Po napojení dvou hadicových vedení „C“ na požární řad začali záchranáři s přímou likvidací požáru z vtažné strany, tj. na pás. chodbě 8190.

Přestože záchranáři byli oděni do protišlehových obleků vč. kápí a rukavic, nebylo možné pro značně vysokou teplotu postupovat při hašení takovou rychlostí, aby oheň byl v krátkém čase zdolán. Požár se šířil nevídanou rychlosti po větrech chodbou 8213 směrem k výdušné jámě. Rychlost větrů proudících přes požářiště se zvyšovala s narůstající teplotou a vyvolanou tepelnou depresí v jámě LB-2. Na chodbě 8213 a pod výdušnou jámou dosahovala teplota v požářišti několik set stupňů, čímž ocelová výztuž na chodbě 8213 se natolik vyhřála, že se postupně úplně zbortila a betonová výztuž u výdušné jámy i v jámě se začala uvolňovat a opadávat. Netrvalo dlouho a záchranné čety zjistily, že požár zachvátil celou výdušnou chodbu 8213 včetně chodby 8181A až pod výdušnou jámu LB-2.

Na povrchu z výdušné jámy s hustými kouři vyletovaly hořící žhavé kusy. Byly povolány dva požární sbory, které musely ochlazovat přilehlé jámové objekty a částečně byl ochlazován i betonový jámový komín. Pro nepříznivě se vyvíjející situaci v oblasti náraží pod výdušnou jámou (průzkumem bylo zjištěno, že pod komínem je již 1,3 m napadaného betonového zdiva) dal VLH příkaz odvolat osádku celého dolu.

V té době byla do akce nasazena druhá část záchranných čet, jejichž úkolem bylo postoupit chodbou 8100 co nejblíže k náraží pod jámou LB-2 a ochlazovat betonovou výztuž, neboť vznikla obava, že může dojít ke zborcení či uzavření výdušné cesty. Vlastní požár v dole a hořící požární plyny ve výdušné jámě vyvolaly tak velkou tepelnou depresi, že mnohokrát přesahovala depresi vyvolanou ventilátorem. Chod ventilátoru na jámě prakticky přibrzďoval výdušný proud z dolu. Vyšel z charakteristiky. V dole docházelo k prudkým tlakovým změnám, což zasahující záchranáři zaznamenali v podobě tlakových proměn v uších.

Další opatření

Na povrchu výdušné jámy byl otevřen sací difúzní kanál. Tím došlo k falešnému přisávání vzdušin, zabránilo se „pumpování“ ventilátoru a došlo ke zmírnění rychlosti větrů v jámě LB-2.

V dole byla při ústí chodby 8213 zavěšena větrní plachta, která značně přiškrtila množství větrů do požářiště. Část větrů byla převedena obchvatem přes prorážku 8187 na chodbu 8100 k výdušné jámě LB-2.

Na všech hlubinných dolech a HBZS v Mostě byly zajištěny v pohotovosti záchranné čety. Na závod byla přistavena mobilní odpařovací jednotka dusíku a autocisterna T-15 s kapalným dusíkem. Vlastní odpařovací zařízení, které bylo součástí tlakového zásobníku ZT-20 s kapalným dusíkem (umístěným na nádvoří závodu) bylo dáno do provozu.

V dole byl na plavící potrubí propojen tlakový dusík, který byl pomoci požárních hadic „B“ vháněn za větrní plachtu do požářiště.

Pokračovaní akce

Asi kolem desáté hodiny dopoledne se záchranným četám podařilo postoupit s přímou likvidací požáru až na kříž chodeb 8213/8181A, a to z vtažné i výdušné strany. Hlavní rozsáhlý požár byl natolik utlumen, že byl již kontrolovatelný. Nebyla sice známa situace, jak to vypadá na chodbě 8181A, do které se zatím pro vysokou teplotu nepodařilo záchranářům proniknout. Na kříž 8213/8181A byla zavěšena proudnice s tlakovým proudem vody, která ochlazovala polozborcené ústí chodby 8181A.

V poledních hodinách došlo k vystřídání záchranných čet, které pokračovaly v přímé likvidaci požáru. Krátce po 14.00 hod. dal VLH vypnout ventilátor na jámě LB-2 – průtah větrů se přes požářiště opětně snížil. Bylo položeno dalších 100 m „B“ hadic a tlakový dusík byl vyveden až do chodby 8181 A.

Záchranné čety byly střídány v rychlém sledu na likvidaci obnovujících se ohňů, a to zejména pod zborcenou ocelovou výztuží. Napadaná a vyhořelá uhelná zásoba (v bocích 1,5 m) musela být rozhrabávána pomocí krampy a důkladně zavodněna.

Další úsek, kde bylo nutno soustředit pozornost, byl polozborcený kříž 8213 (8181A s nehořlavou výztuží, která musela být z větší částí rozebrána, aby hořící uhlí mohlo být uhašeno a vychlazeno).

Mezi nejhorší části patřil úsek od kříže 8213/8181A až po výdušnou jámu. Zde se muselo postupovat opatrně, poněvadž při ochlazování rozpálené betonové výztuže docházelo k borcení a pádům betonových tvárnic. U výdušné jámy LB-2 na RU KU-8100 se utvořil výlom a nad betonovou výztuž se přenesl oheň. Pro lepší podmínky viditelnosti a pro snížení teploty při likvidaci ohně byl z chodby 8100 natažen větrní jazyk z plachtoviny až za výdušný proud 8181A.

Ve večerních hodinách (okolo 21. hodiny) se situace zhoršila – na chodbě 8181A byl zpozorován hořící plamenný jazyk o délce asi 20 m (požární plyny), který několikrát vyšlehl směrem proti vtažným větrům. VLH dal ihned zapnout ventilátor na výdušné jámě LB-2. Požár na chodbě 8181A se však rychle rozšířil.

Byl učiněn pokus o likvidaci obnoveného ohně pomoci hasicího prášku, rozfoukávaného tlakovým dusíkem. Pro zavlhčení práškovacího zařízení a vysokou teplotu byl pokus o přímou likvidaci neúspěšný.

Konečná likvidace

Ihned byly povolány další záchranné čety z HBZS a bylo rovněž dopraveno zařízení na výrobu těžké dusíkové pěny (VIP-5). Zapnutý ventilátor na výdušné jámě sice ihned zlepšil viditelnost (odsál kouře a zplodiny), ale také pomohl rozšířit obnovený oheň až na kříž 8213/8181A. Nasazená těžká dusíková pěna měla v počáteční fázi rychlý úspěch — oheň na kříži 8213/8181A byl natolik utlumen, že se postoupilo k hašení až do chodby 8181A. Úmysl zaplnit dusíkovou pěnou chodbu 8181 se ani po opětovném pokusu nezdařil, poněvadž pěna ve vysoké teplotě se rychle rozpadala.

Ale záchranářům, pohybujícím se po ramena v dusíkové pěně, se pomocí dvou tlakových proudů vody přece podařilo oheň natolik utlumit, aby cca 6 m od kříže 8213/8181A mohla být postavena plynosilikátová hráz (na sucho a později omítnutá). Za postavenou a částečně utěsněnou hráz byl vháněn dusík pro inertizaci uzavřeného prostoru.

V dalším sledu bylo provedeno odvodnění ústí chodby 8181A. Byl zavěšen větrní jazyk pro úplné ovětrání hráze na 8181A. Byl vyklizen kříž a část chodby 8181A a dopraven stavební materiál. Po vykopání záseků a vyčistění byla před provizorní hráz postavena ještě jedna hráz, a to již na cementovou maltu včetně omítky.

Prostorovým uzavřením na chodbě 8181A byla záchranářská akce v 5.30 hod. dne 27. 11. 1989 ukončena. Ještě po tři další směny bylo požářiště vychlazováno a hlídáno záchranářskou hlídkou ZBZS.

Závěr

Na likvidaci požáru pracovali záchranáři HBZS v Mostě společně se záchranáři ZBZS dolu Kohinoor. Celkem se záchranářské akce zúčastnilo 166 záchranářů, kteří odpracovali v zásahu 1 966 hodin.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.