V dole Rožná v hloubce přes půl kilometru pod povrchem vzniká jedinečné podzemní výzkumné pracoviště Bukov (PVP Bukov). Po dokončení v letošním roce začne sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) k řadě výzkumů spojených s budoucím hlubinným úložištěm. Dnes vznikající laboratoř navštívili ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Než se v roce 2050 začne stavět hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo, musí SÚRAO doložit, že zvolené řešení je prokazatelně bezpečné. Klíčovou úlohu v tom sehrají právě geologické, hydrogeologické a geotechnické výzkumy z PVP Bukov, jehož výstavba probíhá od roku 2013. Dnes do 12. podzemního patra, kde laboratoř vzniká, sfáral i ministr průmyslu Jan Mládek.
Svou návštěvu PVP Bukov spojil s besedou s místními starosty z lokality Kraví hora, jednou ze sedmi vytipovaných pro hlubinné úložiště. Hlavním tématem hovoru byly především finanční příspěvky za geologický průzkum, který ve všech lokalitách začne už letos. Ministr Mládek ocenil, že se vládě podařilo vyplacení příspěvků za rok 2015 schválit koncem loňského roku. “Atomový zákon přiznává obcím v lokalitách téměř 72 milionů korun ročně jako určitou kompenzaci za nepohodlí spojené s průběhem geologických průzkumů v jejich blízkosti. První etapy průzkumů si leckde ani nevšimnou, takže svým způsobem je to i forma poděkování státu obcím za to, že pomáhají řešit celospolečenský problém,” uvedl ministr.
Podzemní laboratoř zahájí výzkumy již letos
V letošním roce ukončí PVP Bukov etapu výstavby a zahájí experimentální provoz, který potrvá minimálně do roku 2025. Týmy českých i zahraničních odborníků budou v podzemní laboratoři zkoumat vlastnosti a chování horninového prostředí v této hloubce (hlubinné úložiště bude mít ukládací komory rovněž 500 metrů pod povrchem) — pronikání a proudění vody, otřesy, posuny zlomů, rychlost průniku radionuklidů horninou, výskyt a šíření mikroorganismů apod. Zároveň otestují působení místních podmínek na další materiály, s nimiž úložiště počítá — kovové kontejnery či jílovité těsnění.
“Tento typ výzkumu je pro nás naprosto klíčový, bez něj bychom bezpečnost budoucího úložiště jen těžko obhajovali. Podobné laboratoře pro tyto účely mají i ve Francii, Švýcarsku, Švédsku. Předpokládáme vzájemnou mezinárodní spolupráci a sdílení klíčových poznatků,” uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Přínosy laboratoře PVP Bukov hodnotí vysoce i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Podle něj zvýší unikátní pracoviště inovační potenciál kraje. “Náš kraj je s jadernou energií pevně spjatý — těží se zde šedesát let uran, třicet let funguje elektrárna Dukovany. Nyní pomyslně uzavřeme celý cyklus špičkovým výzkumem v oblasti radioaktivních odpadů. Know—how se z kraje neztrácí, jen se přesouvá do jiných oblastí,” vysvětlil hejtman. Samotný provoz laboratoře zaměstná odhadem 50 lidí. SÚRAO zároveň plánuje v budoucnu zpřístupnit pracoviště i zájemcům z řad veřejnosti — vznikne tu prohlídkový okruh a informační středisko.
“Státní podnik DIAMO je plně připraven koncepčně řešit obslužnost tohoto výzkumného pracoviště a zároveň po ukončení razících prací I. etapy je připraven uskutečnit další navržené podzemní práce tak, aby byl plně zajištěn celý výzkumný program,” doplnil ředitel s. p. DIAMO Tomáš Rychtařík.
PVP Bukov se skládá z 300 m dlouhého spojovacího překopu (profil 9,2 m2) vedeného od jámy B1 a raženého klasickou trhací prací. Vlastní výzkumné pracoviště bude tvořeno systémem chodeb, rozrážek a vrtných komor v různých profilech o celkové délce 130 m, ražených unikátní metodou hladkého výlomu, jenž zaručuje minimální porušení horniny trhacími pracemi.
