Úvod Doly a revíry ČSUP Základna rozvoje uranového průmyslu (ZRUP)

Základna rozvoje uranového průmyslu (ZRUP)

352
0

Základním úkolem závodu Šachtstroj v Jáchymově byla stavební a montážní činnost, zabezpečující potřeby československého uranového průmyslu v jeho počátcích. Od podzimu 1948, kdy závod vznikl, upravovaly jeho stavební čety množství starých domů ve vysídleném pohraničí — v Jáchymově, Božím Daru, Abertamech, Vejprtech a Nejdku. Zřizovaly se ubikace v opuštěných zámcích, zajišťovaly možnosti bydlení ve volných lázeňských domech v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Stavěla se provizorní dřevěná sídliště, dřevěné dvojdomky a tzv. finské domky.

Tento charakter výrobní činnosti převzala v roce 1949 skupina Budování. Závod Šachtstroj byl sloučen s jednotkou Plzeňských stavebních závodů v Karlových Varech a s drobnými znárodněnými stavebními firmami. Ředitelem skupiny Budování byl na počátku padesátých let sovětský státní příslušník ing. S. J. Golovko.

Od roku 1954, kdy byla skupina Budování přejmenována na Výstavbu, se hospodářská činnost rozšiřuje o rozsáhlé oblasti montážní a strojní výroby. V padesátých letech byly budovány těžní věže a vybavení desítek krátkodobých šachet a důlních provozů. Byla postavena rozsáhlá moderní sídliště v Ostrově nad Ohří, Horním Slavkově, Mariánských Lázních, Příbrami a v Dolní Rožínce. Kromě urychlené výstavby šachet a průmyslových objektů v desítkách okresů Čech a Moravy bylo postaveno více než sto školek a jeslí, přes deset tisíc bytů, stovky obchodů a dalších staveb oblastního významu. Byly postaveny kulturní domy v Jáchymově, Příbrami, Ostrově nad Ohří, Dolní Rožínce, Horním Slavkově a Horažďovicích. Vedoucími pracovníky závodu a skupin byli sovětští státní příslušníci. Ředitelem Výstavby byl ing. Václav Krch.

Od 1. dubna 1956 nesl podnik název Jáchymovské doly — Stavební závody n. p. K podniku byl organizačně přičleněn Geofyzikální závod v Ostrově a do té doby samostatný n. p. Jáchymovské doly — Strojovna Dvory v Karlových Varech. Prvním ředitelem n. p. Jáchymovské doly – Stavební závody byl sovětský státní příslušník ing. G. I. Martynov. Do spektra výrobní činnosti přibyla další náročná a specifická činnost. K průmyslové, občanské a bytové výstavbě, k montážím velkých ocelových konstrukcí, budování rozsáhlých inženýrských sítí, k výrobě složitých technologických zařízení, montážím slaboproudých a vysokonapěťových linek, k zařízením v hutích, energetických a chemických provozech, v třídírnách a sklárnách, v chemických a flotačních úpravnách přijal podnik povinnost zajišťovat pro uranový průmysl vývoj a výrobu geofyzikálních, dozimetrických a radiometrických přístrojů, těžebních a důlních strojů a zařízení. Od konce padesátých let se podnik zabýval vývojem a výrobou panelového systému DP. Tímto systémem byly postaveny stovky objektů pro potřeby uranového průmyslu i pro mimoresortní odběratele. Na konci padesátých let docházelo k několika organizačním změnám (např. začlenění závodu Santechnika a některých dalších samostatných závodů do n. p. Jáchymovské doly – Stavební závody). V této době se podnik přemístil do příbramské oblasti. Nejprve na Zdaboř, pak do obce Kamenná a později do Příbrami. V roce 1958 byl ředitelem ing. Antonín Křížek, později Miloslav Chaloupka.

V šedesátých letech se struktura podniku stabilizovala. Hospodářská činnost národního podniku Základna rozvoje uranového průmyslu (od 25. 6. 1965) se soustředila v šesti závodech (Stavební závod Příbram, Stavební závod Dolní Rožínka, Montážní závod Příbram, Závod mechanizace a automatizace Ostrov, Závod přidružené stavební výroby Příbram a Závod stavebních strojů Příbram). Ředitelem podniku byl ing. František Neuhauser. V rámci podniku byla zřízena vývojová pracoviště pro oblast lehké prefabrikace, geofyzikálních přístrojů a důlních strojů a zařízení. Při průmyslové, bytové a občanské výstavbě se dosahovalo dlouhodobých vynikajících výsledků. Už v první polovině šedesátých let byly vyvinuty přemísťovatelné objekty s univerzálním využitím, které měly původně sloužit pracovníkům geologického průzkumu uranového průmyslu — československé mobilní buňky. Jejich sériová výroba začala v ostrovském závodě v druhé polovině šedesátých let. Na konci šedesátých let začal Závod mechanizace a automatizace v Ostrově (ZMA) vyvíjet a v roce 1974 i vyrábět československé lékařské betatrony pro léčení zhoubných onemocnění. Zároveň byla zahájena výroba průmyslových betatronů pro defektoskopické účely.

Pokračovala výstavba velkých hornických sídlišť v Příbrami, Dolní Rožínce, Bystřici pod Perštýnem, Novém Městě na Moravě, Horažďovicích, ve Zlivi, Dobříši a na Zbraslavi. Zahajují se práce v severočeské oblasti. Poprvé v historii podniku byli vysláni pracovníci Montážního závodu do zahraničí (Belgie).

Charakteristickým rysem sedmdesátých let byl rozvoj severočeské oblasti. Vzrůstající investiční výstavba, objemy stavebních a stavebně montážních prací a průmyslové výroby se soustředily na vybudování průmyslové a občanské kapacity, předpokládající intenzívní rozvoj moderní a efektivní těžby uranové suroviny. V severočeské oblasti působil Stavební závod nejprve v Liberci, později ve Stráži pod Ralskem. Tam byly posléze vázány kapacity Montážního závodu, Závodu stavebních strojů a část výroby Závodu mechanizace a automatizace.

Od počátku sedmdesátých let se vyvíjela i exportní činnost. Zahájil ji vývoz mobilních buněk do tehdejšího SSSR pro potřeby naftařsko-plynárenského průmyslu. Pak následoval export do mnoha zemí světa.

V souvislosti s přechodem uranového průmyslu na koncernové uspořádání se 1. 1. 1976 stala Základna rozvoje uranového průmyslu koncernovým podnikem.

V druhé polovině sedmdesátých let byl zahájen vývoz objektů DP do tehdejší NDR. Zároveň byl pro oblasti tropického a subtropického pásma vyvinut konstrukční systém Tropimont.

Na počátku osmdesátých let stále vzrůstal význam severočeské těžební oblasti. Do této oblasti se přesunuje a soustřeďuje stavební a montážní činnost. Nejen průmyslová, ale i občanská výstavba tu prodělává bouřlivý rozvoj. Budují se i objekty účelové, sociální a stavby místního významu. Zároveň uložil koncern ČSUP podniku splnit úkoly v průmyslové výstavbě v oblastech Příbram a Dolní Rožínka a vytvořit podmínky pro splnění nového programu ve ZMA Ostrov.

Vzrostly i nároky na exportní činnost. Na počátku osmdesátých let byl v mnoha zemích Afriky, Blízkého a Středního východu uplatněn konstrukční systém Tropimont. Do roku 1985 bylo do tehdejšího SSSR vyvezeno přes deset tisíc mobilních buněk. Od července 1985 byl ředitelem koncernového podniku ing. Miroslav Gjašik.

Po politicko-společenských změnách v r. 1989 a došlo k zastavení a ukončení těžby na většině lokalit ČSUP, což mělo dopad i na ZRUP. Právním nástupcem se stala společnost ZRUP Příbram a.s. se sídlem v Příbrami. Vznikla 1.5.1992, základní jmění a.s. je 35 mil.Kč a výrobní program je čistě zaměřen na stavební buňky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.