Úvod Doly a revíry JLD Otvírková důlní díla Dolu 1. máj v Dubňanech

Otvírková důlní díla Dolu 1. máj v Dubňanech

735
0

Důl 1. máj v DubňanechDobývání na jižní Moravě bylo zajišťováno různými malodoly. Příchod firmy Baťa a výstavba Dolu Tomáš v Ratíškovicích znamenala určitý přelom v dosavadní tradici. Potřeba uhlí ve válce a získané zkušenosti v dobývání vytvářejí předpoklady rozšířené těžby v okolí Hodonína. Tak dochází k výstavbě štoly Tomáš II, která byla vyražena jen do hloubky 35 m. Zde jsou další práce zastaveny pro nepřekonatelné potíže s vodou. K uvedeným přírodním potížím přistupuje ještě fronta, takže otvírka je zahájena až v r. 1946 hloubením svislé jámy.

Projektová kapacita dolu byla 400 t/den. V souvislosti s výstavbou tepelné elektrárny v Hodoníně a požárem povrchového zařízení byl projekt přepracován na novou kapacitu 2.000 t/den. Tímto rozhodnutím vzniká na jižní Moravě první větší důl v rámci jihomoravského lignitového revíru.

První otvírkové dílo Dolu 1. Máj, jak bylo zmíněno výše, byla štola Tomáš II. Do roku 1944 bylo celkem vyraženo 152 m štoly, ale pro zmíněné potíže další ražení bylo zastaveno. Od dokončení štoly se upustilo po několika nezdarech při ražení. Změna koncepce výstavby nového dolu nastala v r. 1946 v důsledku vyhoření Ústředních zásobníků. Rozhodnutí o hloubení svislé jámy (fárací jámy) přineslo budování náhradních zásobníků a náhradních spojení lanovek (přepínání chodu lanovky střídavě Žofie, Alberti, 1. máj). Štola byla spojena s fárací jámou mezipatrem. V září 1953 byla dána do provozu těžní jáma A. Její výstavba byla zahájena v r. 1951 Báňskými stavbami Banská Bystrica a celá výstavba provozu i podzemí Dolu 1. máj byla dokončena podnikem JLD. Podle plánu výstavby na základě zvýšené spotřeby EHO byl vybudován Důl 1. máj s celkovými investičními náklady.

Celkové investice do r. 1965 171 290 000 Kčs, z toho:

– budovy a stavby 21 619 000 Kčs

– důlní díla 63 278 000 Kčs

– stroje a zařízení 86 393 000 Kčs

Povrchová výstavba byla prováděna mezi léty 1950 – 1956. Rekonstrukce fárací jámy byla provedena v r. 1955. Tato sloužila až do uzavření dolu pro jízdu mužstva a spouštění materiálu.

Důl 1. máj měl dvě samostatná dolová pole A a B.

V době výstavby jejich samostatnost byla značná, což dokazuje různé hospodářské vedení. Rozdělení na důlní pole A a B se udrželo až do posledních let existence dolu, i když dolové pole B bylo již vyrubáno. Celkově měl Důl 1. máj sedm svislých jam.

V dolovém poli B to byla:

Větrná jáma B sever, která byla založena v nejsevernější části dolového pole B a sloužila jako výdušná jáma. Měla průměr 1.90 m, hloubku 45,90 m a likvidovaná v r. 1973 v důsledku ukončení těžby v dolovém poli B.

Větrná jáma B jih byla vtažnou jámou a sloužila k ovětrávání dolového pole B – jih (Dubka). Měla jednočinné těžní zařízení s bočním vedením klece a lezní oddělení. Jáma byla hloubena pomocí teleskopu, který se prováděl vícekrát, protože ujížděl. Poslední etapa hloubení byla dodělána pomocí šalované formy až do konečné hloubky 80,00 m. Světlý průměr jámy byl 3,30 m. Ve sloji byly zhotoveny proniky jámy o průměru 3,70 m na obě strany. Jáma byla prodána jako zdroj vody pro plánované městské koupaliště v Dubňanech.

Těžní jáma B sloužila pro těžení lignitu z dolového pole B. Hloubení bylo započato v roce 1952 Báňskými stavbami Bánská Bystrica ručně až do hloubky 30,00 m o průměru 2,68 m. Zbývající část jámy se dohloubila do hloubky 69,00 m o průměru 3,00 m pomocí teleskopu. U spodu jámy byl vybudován zásobník na uhlí pro těžení skipovou nádobou. Jáma byla vybavena pro těžení lignitu jednočinným skipovým zařízením. Do provozu byla odevzdána v r. 1953 a likvidována v r. 1973 po ukončení těžby v tomto poli.

V dolovém poli A to byla:

Větrná jáma A jih, která byla výdušnou jámou a sloužila k ovětrávání dolového pole A. Jáma byla vyhloubena pomocí rydel a přes kuřavkové horizonty teleskopem. Byla vybavena dvoučinným těžním zařízením s bočním vedením klecí a lezním oddělením. Jáma měla konečný světlý průměr 4,00 m a byla hluboká 65,50 m. V této hloubce byly provedeny šachetní proniky na obě strany. S hloubením bylo započato v r. 1955 a v r. 1957 byla jáma dokončena.

Větrná jáma A jih II byla vtažnou jámou a sloužila k ovětrání I. revíru dolového pole A jih. Jáma byla hloubena ručně o průměru 1,00 m a vyztužena betonovými zkružemi do hloubky 17,41 m. Jáma byla vyhloubena v r. 1960 a zrušena v listopadu 1965.

Těžní jáma A sloužila pro těžení lignitu na povrch. Jáma byla vybavena dvoučinným skipovým zařízením. Pod jámou byl malý zásobník pro plnění skipových nádob. Hloubka jámy byla 62,00 m a měla světlý průměr 3,20 m. Její uvedení do provozu souviselo s řešením celého povrchu Dolu 1. máj.

Fárací jáma byla původně vybudována jako těžní jáma, která současně byla vtažní a fárací jáma. Byla vyhloubena v letech 1948 – 49 a sloužila zejména pro otvírkové a přípravné práce. Po uvedení do provozu těžní jámy A (v r. 1953) zůstala jako fárací a pro dopravu materiálu. Jáma měla světlý průměr 2,65 a hloubku 69,00 m.

V podzemí na otvírkových dílech se zpočátku využívala jen minimálně mechanizace. Dobrým pomocníkem byl zásekový stroj MOSKA, se kterým docílili raziči dobrých výsledků. Později již pomáhaly při otvírce, ale zejména na přípravě německé razící kombajny PK-2M.

Začátkem padesátých let převládá výstavbová činnost nad těžební. Na výstavbě se podílejí různé organizace. Za všechny v podzemí nutné uvést Báňské stavby Banská Bystrica a vlastní středisko OIV. Na povrchu to byly Pozemní stavby Gottwaldov a Pomocné provozy Ratíškovice. V roce 1953 nastává přelom v poměru investiční a těžební činnosti, takže následující rok už převládá těžební činnost.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..