Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Průval vod na Dole Dukla v Šardicích 9. června 1970

Průval vod na Dole Dukla v Šardicích 9. června 1970

2967
0

Dne 9. června 1970 došlo v okolí Dolu Dukla v Šardicích, který byl částí podniku Jihomoravské lignitové doly v Hodoníně, k náhlé průtrži mračen, která měla za následek průval vod a zbahnělých hornin do důlních prostor, kde zahynulo 34 horníků odpolední směny.

Po průtrži mračen se rozvodnil Stavěšický potok, který protékal důlním polem Dolu Dukla. Voda z rozvodněného toku protrhla narušené nadloží v místech nad vydobytými prostorami a pronikla do dolu. Pod Stavěšickým potokem je lignitová sloj uložena v hloubce asi 18 m.

Došlo ke katastrofě, jaká nemá obdoby. Malý potůček se změnil v dravou řeku.

Stavěšickým potokem protékalo za normálního stavu asi 0,028 m3 vody za sekundu. Po průtrži se náhlou záplavovou vlnou potok rozvodnil tak, že průtok v době havárie byl asi 100 m3/s. Průtok přesáhl maximální „velkou vodu“ za posledních 100 let zhruba desetinásobně. Voda se valila celým údolím v šířce 96 m.

V odpolední směně, kdy došlo k havárii, pracovalo v dole celkem 110 lidí. V 18.28 h dostal dispečer dolu zprávu ligyfonem od jednoho z důlních pracovníků, že do dolu se valí voda a že je třeba okamžitá pomoc. Bezprostředně po hlášení bylo s tímto pracovníkem přerušeno spojení.

Dispečer potom postupně během 14 minut odvolal všechny osádky z dolu. Vyjelo však jen 76 lidí; v dole zůstalo 34 pracovníků.

Hladina v dole stoupala a v úvodních dílech dostoupila kóty, která byla vyšší než všechna provozovaná díla v dole. Bylo však možné, že se lidé v dole zachránili v některém dovrchním díle v uzavřené vzduchové bublině. Ihned byla konána opatření pro nalezení těchto míst a jejich navrtání.

Taková místa byla v dole tři. Přesto, že byla reálná možnost pro pohřešované dostihnout pouze dvě z těchto míst, byly vrty vedeny do všech tří prostorů. Po provrtání byly prováděny všechny možné pokusy o navázání spojení s uzavřenými lidmi, ale bezvýsledně. Pozdější průzkumy ověřily, že zde nikdo nebyl.

Na záchranných pracích se kromě pracovníků JML Hodonín podílely také záchranné sbory z HBZS Prievidza, do jejíhož okruhu postižená oblast patřila, a dále sbory z Polska a HBZS Ostrava. Práce v komisi se zúčastnili specialisté, záchranáři z bývalého Sovětského svazu, NDR a Polska.

Kromě záchranářů pracovali na záchranných pracích technici a vrtaři z geofyzikálního ústavu, z Naftových závodů, vojenské jednotky, požárníci a další.

Přes obětavou práci se však nikoho z pohřešovaných nepodařilo zachránit. Všichni postižení byli přímo zasaženi průvalovou vlnou vody a bahna.

Zmáhací práce po odčerpání vody byly technicky velmi náročné a trvalo celý rok, než mohl být obnoven provoz.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.