Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Průval vod na Dole Dukla v Šardicích 9. června 1970

Průval vod na Dole Dukla v Šardicích 9. června 1970

4328
0

Dne 9. června 1970 došlo v okolí Dolu Dukla v Šardicích, který byl částí podniku Jihomoravské lignitové doly v Hodoníně, k náhlé průtrži mračen, která měla za následek průval vod a zbahnělých hornin do důlních prostor, kde zahynulo 34 horníků odpolední směny.

Po průtrži mračen se rozvodnil Stavěšický potok, který protékal důlním polem Dolu Dukla. Voda z rozvodněného toku protrhla narušené nadloží v místech nad vydobytými prostorami a pronikla do dolu. Pod Stavěšickým potokem je lignitová sloj uložena v hloubce asi 18 m.

Došlo ke katastrofě, jaká nemá obdoby. Malý potůček se změnil v dravou řeku.

Stavěšickým potokem protékalo za normálního stavu asi 0,028 m3 vody za sekundu. Po průtrži se náhlou záplavovou vlnou potok rozvodnil tak, že průtok v době havárie byl asi 100 m3/s. Průtok přesáhl maximální „velkou vodu“ za posledních 100 let zhruba desetinásobně. Voda se valila celým údolím v šířce 96 m.

V odpolední směně, kdy došlo k havárii, pracovalo v dole celkem 110 lidí. V 18.28 h dostal dispečer dolu zprávu ligyfonem od jednoho z důlních pracovníků, že do dolu se valí voda a že je třeba okamžitá pomoc. Bezprostředně po hlášení bylo s tímto pracovníkem přerušeno spojení.

Dispečer potom postupně během 14 minut odvolal všechny osádky z dolu. Vyjelo však jen 76 lidí; v dole zůstalo 34 pracovníků.

Hladina v dole stoupala a v úvodních dílech dostoupila kóty, která byla vyšší než všechna provozovaná díla v dole. Bylo však možné, že se lidé v dole zachránili v některém dovrchním díle v uzavřené vzduchové bublině. Ihned byla konána opatření pro nalezení těchto míst a jejich navrtání.

Taková místa byla v dole tři. Přesto, že byla reálná možnost pro pohřešované dostihnout pouze dvě z těchto míst, byly vrty vedeny do všech tří prostorů. Po provrtání byly prováděny všechny možné pokusy o navázání spojení s uzavřenými lidmi, ale bezvýsledně. Pozdější průzkumy ověřily, že zde nikdo nebyl.

Na záchranných pracích se kromě pracovníků JML Hodonín podílely také záchranné sbory z HBZS Prievidza, do jejíhož okruhu postižená oblast patřila, a dále sbory z Polska a HBZS Ostrava. Práce v komisi se zúčastnili specialisté, záchranáři z bývalého Sovětského svazu, NDR a Polska.

Kromě záchranářů pracovali na záchranných pracích technici a vrtaři z geofyzikálního ústavu, z Naftových závodů, vojenské jednotky, požárníci a další.

Přes obětavou práci se však nikoho z pohřešovaných nepodařilo zachránit. Všichni postižení byli přímo zasaženi průvalovou vlnou vody a bahna.

Zmáhací práce po odčerpání vody byly technicky velmi náročné a trvalo celý rok, než mohl být obnoven provoz.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..