Úvod Média 20 let od ukončení těžby na Dole Fučík v Petřvaldě

20 let od ukončení těžby na Dole Fučík v Petřvaldě

810
0

Před 20 lety byla ukončena těžba na Dole Fučík v petřvaldské dílčí pánvi Ostravsko-karvinského revíru, který je ve správě odštěpného závodu ODRA. Petřvaldská dílčí pánev Ostravsko-karvinského revíru je situována mezi známější ostravskou částí (na západě) a karvinskou částí (na východě) a je rozdělena do čtyř dobývacích prostorů (Radvanice, Petřvald I, Petřvald II a Poruba) o celkové rozloze 46,15 km2 na katastrálních územích měst Petřvald, Orlová a Šenov. Geologicky je petřvaldská dílčí pánev mělkou brachysynklinálou, vymezenou na západě michálkovickou vrásou a na východě orlovskou vrásou. Ze severní a jižní strany je petřvaldská pánev vymezena dětmarovickou a bludovickou vymýtinou. Rozvoj hornické činnosti v 19. století v petřvaldské pánvi ovlivnili nejvíce podnikatelé z hraběcího rodu Larischů, knížecího rodu Salmů a rakouského panovnického rodu (arcivévoda Albrecht Rakouský).

Těžba v petřvaldské dílčí pánvi byla zahájena v roce 1835 a ukončena 28. února 1998 na závodě Fučík 1 (Pokrok). Během 163 let zde bylo vyhloubeno celkem 82 jam a celkem vytěženo cca 207 miliónů tun černého uhlí. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1963, kdy bylo vytěženo v rámci 6 důlních závodů (Pokrok, Hedvika, Ludvík, Žofie, Evžen a Václav) celkem 4 181 700 tun uhlí v náročných důlně technických podmínkách ze slojí v ležmém až strmém uložení. Během historie dobývání bylo ruční dobývání postupně nahrazováno větším podílem mechanizované těžby dobývacími kombajny a v menší míře uhelnými pluhy. Dobývací práce probíhaly v hloubkách až 820 m pod povrchem. Na základě dohledatelných záznamů o ražbách z let 1947 až 1997 lze odhadnout, že v petřvaldské dílčí pánvi bylo vyraženo mezi lety 1835 až 1997 více než 2 tisíce km důlních chodeb a překopů. Nejvyššího celkového průměrného stavu pracovníků 14 331 bylo dosaženo v roce 1965. Nejdelší dobu – 9 let (1970-1979) vykonával funkci ředitele některého z petřvaldských dolů Ing. Jindřich Bilan, CSc. K zajímavostem z historie také patří, že se pracovníci z Dolu Fučík v letech 1971 a 1972 podíleli na přípravě a mechanizovaném dobývání černého uhlí ve sloji Pico Dolu Menouna v městě Bechar v Alžírsku. Od konce 80. let 20. století do roku 1998 se postupně 37 pracovníků z dolu Fučík vystřídalo při zavádění posuvné výztuže a dobývacích kombajnů na dolech Minas de Figaredo, s. a., Santiago, Hunosa, s. a., Paulina, MSP, s. a., Pumarabule, Hunosa, s. a., a Samuňo, Hunosa, s. a., všechny v oblasti Asturias v severozápadním Španělsku.

Během existence hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi došlo na základě záznamů vedených od roku 1887 celkem k 42 mimořádným událostem (výbuchy a vzplanutí metanu, samovznícení, zápary, požáry, důlní otřesy atd.), při kterých přišlo o život 50 pracovníků.

V současné době je technická likvidace dolu a povrchu v petřvaldské dílčí pánvi dočasně ukončena a bude pokračovat až po ukončení čerpání důlních vod, které je součástí ochrany ložiska černého uhlí v karvinské dílčí pánvi Ostravsko-karvinského revíru. Provozní práce a sanace a rekultivace území dotčeného těžbou zde budou probíhat ještě minimálně 10 let. Hornickou slávu, kromě funkčního areálu Vodní jámy Žofie v Orlové, připomíná také dominantní 45 m vysoká ocelová těžní věž vzpěrového typu, jámy Pokrok 1/1 (původně Habsburk) v Petřvaldě, která je od roku 1997 prohlášena za kulturní památku.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.