Zdař Bůh.cz

Důl ČSA v Karviné

Důl Čs. armáda v České republice se nachází v severovýchodní části ostravsko-karvinského revíru. Je moderním, prosperujícím dolem vybaveným výkonnou technikou jak tuzemské, tak zahraniční provenience. Dnešní podoba dolu, jehož důlní pole je situováno v katastru obcí Karviná, Orlová a Doubrava, tvoří závody Jan-Karel, Doubrava a závod úpravárenských provozů.

Objevení uhelných slojí v Karviné se datuje okolo roku 1776. Hornické práce začaly v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora vznikla v roce 1854 a jáma Bettina v roce 1855. V roce 1856 bylo zahájeno hloubení jámy Jindřich a hloubení jámy Františka, o 3 roky později je zakládán Důl Karel. V roce 1860 vzniká Důl Jan a konečně v roce 1870 Hlubina. V roce 1951 došlo ke sloučení dolů Jan-Karel, Františka, Jindřich, Hlubina v jediný podnik Důl Čs. armáda. Následně k 1. 7. 1995 byly sloučeny závody Důl ČSA a Důl Doubrava v jeden celek, přičemž byl nadále zachován název odštěpného závodu Důl Čs. armáda. V roce 2006 ukončil činnost závod Doubrava a v roce 2008 došlo ke sloučení s Dolem Lazy, přičemž vzniká nový důl – Důl Karviná.

Rozloha dobývacího prostoru Dolu Čs. armáda je 26,1 km2. Uhelné sloje mají uložení ležmo v rozmezí od 5°do 25°směrem severozápadním, respektive východním ve východní části důlního pole. Uložení slojí je klidné bez výraznějších vrásových struktur. Tektonika má převážně poklesový charakter.

Mocnost dobývaných slojí je v rozsahu od 1,2 do 7,0 metru. Dobývají se převážně sušské a sedlové sloje karvinského souvrství. V roce 1988 bylo v perspektivní severní části pole zahájeno dobývání nejvrchnějších slojí karvinského souvrství. Hornické práce probíhají převážně v hloubce 800-1000 m pod povrchem. Dobývací metodou je směrné stěnování. Dobývací práce jsou zajišťovány těžebními komplexy.

Úpravárenské provozy Dolu Čs. armáda dovolují uspokojovat požadavky odběratelů jak z hlediska sortimentu tak i kvalitativních parametrů. Výsledným produktem je koksová praná směs plynového typu, dodávaná báňským a hutním koksovnám. Současně je vyráběno i nízkosirnaté uhlí pro energetické použití, tj. energetická směs praná, proplástek a energetický prach. Úpravárenský komplex je vybaven hyperbary těžkokapalinovým rozdružováním v kombinaci se sazečkami. Je schopen uspokojit požadavky i nejnáročnějšího zákazníka – odběratele.

Budoucnost dolu vzhledem k rozsahu uhelných zásob a jejich rozložení je zabezpečena i po roce 2020. Dobývané uhlí má dobrou kvalitu a používá se pro koksování i pro energetické účely.

Související články:

1. Výbuch metanu na Dole ČSA v Karviné 22. března 1977
2. Fotogalerie Důl ČSA v Karviné na dobových pohlednicích
3. Propagační materiál OKD – Důl ČSA (1985)
4. Důl Gabriela v Karviné
5. Důl Barbora v Karviné

Štítky: Důl ČSA, Důl Karviná, Karviná