Úvod Doly a revíry OKD Důl František – začátky průzkumu a dolování

Důl František – začátky průzkumu a dolování

732
0
Historie ložiska se datuje od roku 1909, kdy byl proveden první průzkumný vrt „Suchá 2“, asi 200 m jižně od dnešní výdušné jámy PG-2. V té době se již těžilo na obou sousedních dolech Suchá (Dukla) a Barbora (1. máj).

Vrtem „Suchá 2“ byl pod čtvrtohorním a třetihorním pokryvem zjištěn v hloubce 350 m uhlonosný karbon, náležející karvinskému souvrství, a to jeho nejstaršímu sedlovému pásmu. V hloubce 378 m byla navrtána první sedlová sloj č. 35. Vrt byl ukončen v hloubce 550 metrů pod úrovní sloje Prokop. Na základě tohoto jediného vrtu se přistoupilo v červnu 1911 k hloubení větrné jámy PG-2 a krátce potom bylo zahájeno hloubení těžní jámy PG-l. Hloubení jam bylo ukončeno počátkem roku 1913 a v témže roce byly vytěženy první tuny uhlí.

Při hloubení jámy byly jako první nafárány sloje č. 33a a 33b. Tyto byly označeny čísly 1 a 2.
Při ražení otvírkových děl na druhém patře byly zjištěny další, výše uložené sloje, které byly označovány postupně do nadloží abecedně: sloj č. 32d jako sloj A, 32b jako B, až po nejvýše vyvinutou sloj 28 = H.

Důlní pole bylo rozfáráno v úrovni dnešního 2. patra severovýchodním a severozápadním překopem. Těžba byla zahájena ve sloji č. 33, záhy se však přešlo k exploataci nejlepších slojí 31b a 32a, které byly vyrubány téměř v celé ploše dobývacího prostoru. V roce 1920 došlo k explozi metanu a k požáru ve sloji č. 32b, těžba byla zastavena a šachta zatopena.

V období mezi světovými válkami dosahovala denní těžba 1000 – 1500 tun a nejvyšší roční těžby 400 000 tun bylo dosaženo v roce 1937. V době druhé světové války dochází ke značnému zintenzívnění těžby. Maxima téměř 700 000 tun dosáhla roční těžba v roce 1943.

Po osvobození dochází k rychlé konsolidaci poměrů a k trvalému zvyšování těžby. Množství uhelných zásob bylo stanoveno na základě hrubé znalosti geologické stavby ložiska, zjištěné otvírkovými díly a aplikací těchto poznatků do hloubky.

Důlní průzkumné práce byly zahájeny v roce 1954 a během dvou let bylo odvrtáno 13 průzkumných vrtů na ověření sedlových vrstev. Kvalita vrtů byla velmi nízká a úroveň průzkumných prací byla nepříznivě ovlivněna nezapracovaností a nezkušeností vrtných osádek. V tomto období bylo také vyraženo 514 m průzkumných chodeb na ověření vývoje sloje Prokop.

Rovněž v dalším období byly průzkumné práce zaměřeny na průzkum sedlových vrstev karvinského souvrství s výjimkou šesti vrtů z povrchu, provedených n. p. Uhelný průzkum v Ostravě-Hrabové za účelem ověření vývoje ostravského souvrství v jižní části dobývacího prostoru.

Po roce 1962 byl geologický vrtný průzkum i průzkum dlouhými díly zaměřen jednak na ověření geologické stavby sedlových vrstev, tj. zjištění mocnosti slojí a upřesnění průběhu pestrých vrstev, jednak na ověření geologického vývoje porubských a jakloveckých vrstev ostravského souvrství za účelem zpřesnění stavu zásob na projektované 5. patro. Maxima vyražené roční metráže průzkumných chodeb bylo dosaženo v roce 1968, a to 2256,7 m. Rekordu ve vrtném průzkumu bylo dosaženo v roce 1972, kdy osádka s. J. Demla dosáhla na vrtu č. 68 soupravou Geo-200 vlastní konstrukce konečné hloubky 717,1 metru.

V současné době je geologický průzkum zajišťován jak vlastními pracovníky, tak také specializovanou dodavatelskou organizací OKD. Cílem je průběžně a v dostatečné míře ověřovat skladbu i uložení slojí v důlním poli a jeho tektonickou strukturu. Tato činnost bezprostředně ovlivňuje následné otvírkové i dobývací práce a přispívá k zajišťování nutné připravenosti podniku pro plnění požadovaných objemů těžby uhlí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..