Zdař Bůh.cz

Důl Heřmanice v Ostravě

V oblasti bývalého důlního pole Dolu Heřmanice se započalo s těžbou uhlí již v první polovině 19. století, zpočátku zcela primitivním způsobem, postupně pak až do likvidace dolu, (zvláště potom po druhé světové válce) se stále se zdokonalující technologií a dobývacími prostředky. Dobývací práce ve stávajících prostorách se prováděly více než 150 let. V dnešní podobě vznikl postupným sloučením dolu Ida s nově dokončenou výstavbou dolu Stalin II v roce 1955 s dobývacím prostorem Heřmanice a delimitovaným dolem Petr Cingr v roce 1966 s dobývacím prostorem Michálkovice. Přejmenování na Důl Rudý říjen bylo uskutečněno v roce 1962.

V krizových letech 1967-1968 byl podnik zařazen mezi nerentabilní šachty s úmyslem zastavit těžbu v roce 1973, takže další budovaný závod na Rychvaldě byl ještě před dokončením zastaven. Počátek konsolidace národního hospodářství v roce 19ó9 přinesl podniku opět jasnou dlouholetou perspektivu s předpokladem životnosti nejméně do roku 2000.

Organizačně byl podnik považován za podnik bez závodů se systémem řízení na dva stupně podnik – pole – a řízen ředitelem podniku, hlavním inženýrem a náměstky ředitele podniku pro výrobu, investice, ekonomiku a kádrovou a personální práci. Odborné úseky se člení na odbory, samostatná oddělení, samostatné referáty.

Z původních 30-50 tis. tun roční čisté těžby těžených původně jámou IDA byla těžba postupně zvyšována až do rekordní výše 1280 tis. tun v roce 1960. Od roku 1971 docházelo postupně k poklesu těžby.

Od ručního dobývání v minulosti byla postupně nasazována mechanizace, od šramaček až po kombajny a škrabáky. Na přechodnou dobu byla použita i posuvná výztuž Westfalia-Lünen ve spojení s pluhem, ale pro nevyhovující geologické podmínky a krátkou životnost porubů bylo od této technologie upuštěno.

Ražba přípravných děl byla zajišťována pomocí trhacích prací pro malou mocnost slojí a nadměrnou tvrdost hornin bránících použití razicích kombajnů. Nakládání bylo zajišťováno škrabákovými nakládači NS 4, NS 5 a Ižícovými nakládači PPN1 5. Délka udržovaných důlních děl činila více než 138 km. V dobývacím prostoru Heřmanice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrstev spodních hrušovských a petřkovických se značně složitou a velmi četnou tektonickou porušeností s doprovodnými jevy v nadložních a podložních vrstvách s kombinací bořivých stropů, což negativně ovlivňovalo možnosti nasazení mechanizace v plné míře. Mechanizovaná těžba dosáhla maxima v roce 1982 83,5 % celkové těžby a byla zajišťována kombajny KSV 6, škrabáky ŠR-3 UŠR-4 a komplexem kombajnu se škrabákovou nádobou. Mocnost slojí se pohybovala od 0,5 do 1,5 m ( 85 cm).

V dobývacím prostoru Michálkovice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrchních a spodních hrušovských vrstev do hloubky 850 m. Těžba se získávala pod 18. patrem podpatrovým dobýváním. Zajišťování vyrubaného prostoru se provádělo většinou individuální hydraulickou výztuží.

Oba dobývací prostory byly v dole propojeny hlavními překopy na 4. a 5. patře. Z hlediska větrání byly dobývací prostory rozděleny do 3 větrních oblastí – Heřmanice, Rychvald a Michálkovice se samostatnými větracími systémy.

Vedlejším produktem výrobní činnosti byla těžba karbonského zemního plynu s hrubou výrobou cca 80 000 m3/24 hodin s koncentrací odsávané směsi 65% metanu.

Vytěžené uhlí procházelo pouze třídírnou a převáželo se pak do úpraven OKR.

V rámci rozvoje podniku probíhaly v 80. letech 20. st. důlní investiční akce „Dostavba 5. patra 2. stavba“, „Příprava otvírky ostravského pole“ a „Otvírka 6. patra“ s celkovým objemem 39 400 tis. korun.

V měsící dubnu roku 1990 byl Důl Rudý říjen přejmenován na Důl Heřmanice a o tři roky později zde byla k 30. 6. 1993 ukončena těžba uhlí a do roku 1998 byl důl likvidován. V zasypávané výdušné jámě došlo dne 30. 6. 1998 k explozi metanu, která zničila jámovou budovu, větrní kanály a budovu ventilátorů. Dne 9. 10. 1998 byla odstřelena i kozlíková těžní věž nad těžní jámou.

Související články:

1. Důl Hubert / Stachanov v Ostravě
2. Důl Zárubek v Ostravě
3. Důl Odra v Ostravě
4. Historie Dolu Jan Šverma v Ostravě (IV. část)
5. Důl Petr Bezruč v Ostravě

Štítky: Důl Heřmanice, Důl Rudý říjen, OKD, Ostrava