Důl Hohenegger v Karviné
Když se v roce 1807 v Meiningen narodil Ludvík Hohenegger nikdo netušil, že se po studiu báňských věd v Mnichově stane ve svých 32 letech vrchním ředitelem Těšínské komory a jednou ze známých průmyslových postav ve Slezsku. Snad také proto byla po něm pojmenována jedna ze šachet, která se začala ovšem hloubit až 16 let po jeho smrti.
V roce 1880, nedaleko dnešních jam závodu Barbora, v blízkosti pramene Karvinského potoka, byl proveden zkušební vrt. Po propůjčení důlních měr se 1. 9. 1884 začalo s hloubením těžní a větrací jámy. Vlastní těžba se rozběhla 7. dubna 1889. V prvním roce těžby bylo vytěženo pouhých 2148 tun. V roce 1895 činila roční produkce 114 005 tun a v následujících letech se pohybovala kolem 150 000 až 200 000 tun.
V roce 1900 byla pod správou Těšínské komory, již většina šachet patřila, vybudována koksovna Hohenegger s denní kapacitou 390 tun koksu.
Roku 1906 převzala důl Hohenegger do své správy Báňská a hutní společnost. Nebyla to zrovna jednoduchá záležitost. Osazenstvo šachty, havíři a vozači se velmi intenzívně zapojili do vzrůstajícího dělnického hnutí. Zejména po roce 1905, zřejmě pod vlivem událostí v Rusku, ale i na základě toho, že v té době byl horníkům vnucován nový služební řád, který ještě více omezoval jejich práva. Byly organizovány četné stávky – 6 . dubna 1905 stávkují na Hoheneggeru vozači, 14. listopadu téhož roku pak větší část osazenstva šachty. Středisko dělnického hnutí bylo v té době v Orlové, ale dělníci z Hoheneggeru se účastnili každé větší akce.
Báňská a hutní společnost tuto šachtu poměrně dost zmodernizovala. V roce 1908 byla zrušena doprava koňmi, která byla zavedena v roce 1892, a nahrazena dopravou řetězovou.
V letech 1906 až 1915 byla použita první Flottmanova vrtací kladiva, sloupové brázdící stroje DEMAG, byl instalován elektrický kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu.
V roce 1915 byla vyhloubena nová větrací jáma, rok po té instalováno osvětlení elektrickými lampami společnosti Concordia. V roce 1917 bylo dosaženo těžby 360 300 tun. Následná léta krize poznamenala poptávku po uhlí a tím i výši těžby. V roce 1918 byly zahájeny hlavní těžební práce na pátém patře.
Roku 1923 byla zmodernizována povrchová zařízení, vystavěny koupelny, lampárny, cechovna, kanceláře a skladiště materiálu. V roce 1930 má Hohenegger 1320 pracovníků, těží ročně 452 000 tun uhlí, s důlním výkonem 1,739 tun. V té době bylo na šachtě 300 vrtacích a sbíjecích kladiv a brázdících strojů, 3 kompresory. Třídírna na Hoheneggeru měla kapacitu 195 t/hod. Systém třídírny byl značky „Škoda”, prádlo systému „Baum”.
Typickým jevem této doby byly opět časté dělnické stávky.Například 29. března 1932 stávkovalo 1006 pracovníků z celkového stavu 1228 lidí. Ani v dalších dnech stávkující nepolevili a jejich počet se pohyboval kolem jednoho tisíce. Bránili se tolik častému propouštění, které, zejména v těchto letech krizí, nebylo ničím zvláštním…
Například v dopise z 18. května 1935 upozorňuje ředitelství Báňské a hutní společnosti vedení dolu Hohenegger na výhodný zdroj pracovních sil zaměstnáváním a sháněním nových pracovníků z útulků nezaměstnané mládeže, neboť jejich pracovní síla je poměrně levnější. Tito mladí lidé pracovali 30 hodin týdně za hodinovou mzdu 1,20 Kčs. Takových příkladů se dá uvést nespočet.
V průběhu války se pohyboval stav pracovníků šachty okolo 1200-1380 lidí, měsíčně se těžilo okolo 50 tisíc tun, těžba klesla pouze v roce 1945.
Dne 17. července 1946 je šachta přejmenována na Důl 1. máj. Poválečná léta jsou poznamenána dynamičtěji se rozvíjejícím blízkým Dolem Barbora. V roce 1948 je již na 1. máji zrušena koksovna a dva roky po té, ke dni 31. prosince 1951, dochází ke spojení 1. máje a nedalekého dolu Barbora. Nový velkodůl dostal nový název. Tak vznikl Velkodůl 1. máj.
Současně se sloučením je těžba převedena na Barboru a přistupuje se k likvidaci povrchových objektu. Od roku 1962 začíná dobývání ochranných pilířů jam a v červnu 1963 je zastaven provoz třídírny a prádla. V letech 1966 a 1967 jsou zásypem zlikvidovány výdušné jámy Hohenegger 2 a 3. Existence šachty se po osmdesáti letech uzavírá 17. února 1969, kdy byla těžní jáma zasypána drceným kamenem.
Související články:
- Důl Barbora v Karviné
- Důl Gabriela v Karviné
- Ústřední prádlo – ÚZK na Dole 1. máj
- Výdušná jáma č.1 – Ofil Dolu Barbora v Karviné
- Přehled výbuchů v historii Dolu 1. máj a jeho závodů
Štítky: Důl 1. máj, Důl Barbora, Důl Hohenegger, Karviná


Zanechte komentář