Úvod Doly a revíry OKD Historie Dolu Jan Šverma v Ostravě (IV. část)

Historie Dolu Jan Šverma v Ostravě (IV. část)

838
1

DŮLNÍ ČINNOST V DOBÝVACÍM PROSTORU SVINOV VE 20. STOLETÍ

V tomto dobývacím prostoru, jehož původní název byl „Důlní pole Oderský“ (podle kutné šachtice bratří Oderských), se v původních úvahách předpokládalo založení malého dolu do hloubky asi 300 m, který měl sloužit k vytěžení předpokládaných uhelných zásob v nejvyšších místech karbonské elevace (v blízkosti původní šachtice bratří oderských).

Ze zjištění nových geologických skutečností průzkumnými pracemi na rozloze přes 10 km2, které navazovaly na dobývací prostor M.H. a v něm zjištěné geologické poměry, se uvažovalo s následujícími možnostmi:

– vybudování samostatného dolu pro vytěžení uhelných zásob západně od Ignátova sedla DJŠ
– malým důlním závodem vytěžit ty uhelné zásoby nad kótou – 200 m, které jsou ze stávajících důlních dél DJŠ obtížné přístupné
– veškeré uhelné zásoby v tomto dobývacím prostoru vytěžit DJŠ.

Po výpočtu uhelných zásob v roce 1961 se projekčně uvažovala možnost založení pomocného závodu v dobývacím prostoru Svinov ve spojení s důlním podnikem umístěným v prostoru průzkumného pole Zábřeh. Vrtný průzkum v zábřežském poli ověřil velmi složité poměry karbonu a také rozsah basálních klastik, které byly zjištěny po jeho celé rozloze. Mocnost těchto zvodnělých vrstev (s ohledem na zkušenosti při ražení těžní výdušné jámy Bedřich) neumožňovala za současného stavu techniky hloubení a výztuže, tyto bezpečně projít svislými důlními díly. Také poměrně malé množství uhelných zásob jak v průzkumném poli Zábřeh, ták i v dobývacím prostoru Svinov, přispělo k rozhodnutí přičlenit dobývací prostor Svinov k dobývacímu prostoru M. H.

Toto rozhodnutí vyžadovalo s ohledem na stav větrání na DJŠ, aby pro docílení potřebných klimatických poměrů v dole (hlavně v tzv. Oderském poli) byla vyhloubena další výdušná jáma a umožněno pro odvětrání uvedeného důlního pole docílit výhod diagonálního větrání.

Po schválení investičního záměru bylo zahájeno hloubení výdušné jámy Oderský v srpnu 1973, s cílem dosáhnout větrního spojení touto jámou na 6., 7. a 8. patře do konce 70. let. Tento termín byl v podstatě dodržen a po napojení stávajících důlních děl na jednotlivých patrech na tuto výdušnou jámu bylo docíleno značného zlepšení větrání a klimatických podmínek nejen v tomto důlním poli, ale na celém závodě Svinov (který uskutečňoval hornickou činnost i v části dobývacího prostoru M. H.). Hloubení jámy bylo ukončeno v roce 1978.

Zmíněná výdušná jámu nebyla ražena v blízkosti původní šachtice bratří Oderských, nýbrž přibližně 1 450 m jihovýchodně (zhruba uprostřed dobývacího prostoru Svinov). Důvodem bylo jednak nevázat ochranným pilířem předpokládané uhelné zásoby v karbonské elevaci (tzv. Oderské kupě), ale také optimálně řešit dopravní a větrní spojení v případě dobývání uhelných zásob z části průzkumného pole Zábřeh.

V době propojení jámy na výše uvedených patrech nebyla jáma vystrojena, ani nebyla postavena těžní věž. Ústí jámy bylo zakryto poklopem, pod kterým byly zaústěny kanály pro ventilátory. Zprovoznění jámy (tj. postavení těžní věže, výstroj jámového stvolu se zavěšením dvou třípatrových těžních nádob) bylo dokončeno v roce 1991. Do doby ukončení provozu na DJŠ byla na zmíněném těžním zařízení povolena pouze mimořádná jízda na laně.

První důlní díla, která směřovala do dobývacího prostoru Svinov, byla ražena přes Tesařovu poruchu na VI. a VII. patře ze slojí Max spodní a Fanny, dobývacího prostoru M. H.

Po dosažení větrního spojení mezi VI. patrem (- 295 m) a VII. patrem (- 420 m) bylo zahájeno dobývání v roce 1971 ve sloji Novodvorský, mezi VI. a VII. patrem porubem v šikmém uložení, jihozápadně od Tesařovy poruchy. Na počátku 70. let představovala těžba z dobývacího prostoru Svinov pouze doplňkovou těžbu tehdejšího závodu 2, jehož vymezený prostor zaujímal i část dobývacího prostoru M. H. Postupně s rozsahem otvírkových a přípravných prací těžba v tomto prostoru narůstala a před ukončením provozu činila přibližně polovinu těžby závodu 2 (Svinov).

Vedení DJŠ připravilo projekčně také vydobytí uhelných slojí v karbonské elevaci (Oderské kupě) v severní části dobývacího prostoru Svinov, kde karbon dosahuje k povrchu (místo vyhloubení kutné šachtice bratří Oderských). Na IV. patře výdušné jámy Oderský ve výškové úrovni – 119,7 m byly ze směrné třídy ve sloji Leonard (mocnost okolo 1 m) raženy průzkumné překopy pro ověření rozsahu karbonu na této výškové úrovni. Po nafárání kryvného útvaru, a tím upřesnění reliéfu karbonu bylo od záměru vydobytí uhelných zásob mezi VI. patrem (-295 m) a povrchem upuštěno, z důvodu jejich malého množství.

Veškerá těžba z obou dobývacích prostorů DJŠ byla těžena Jámami č. 1 a 3/4 v dobývacím prostoru M. H.

V období let 1964 – 1966 byla prohloubena (v této částí již výdušná) jáma č. I a vybavena jednočinným skipovým zařízením. Toto bylo upraveno v roce 1975 na dvojčinné.

Poslední důlní vůz s uhlím byl vytěžen již na závodě Jan Šverma dne 31. března 1992.

1 komentář

  1. No co se týče sloje Novodvorský tak ta se v DP Svinov dobývala od roku 1969 a to v západní části(severně od Tesařovy poruchy a východně od 2.Třebovické poruchy) mezi V.a VI. patrem (dále pokračovala až na patro VIII/IX. severně od jam č.1 a 3/4 do hloubky cca -756 m (celková hloubka – 964m pod porvrchem) v šikmém uložení, atak dále,atak dále :)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..