Úvod Média Jáma Doubrava III je opět vtažná

Jáma Doubrava III je opět vtažná

215
1

Důlní závod 1 přistoupil k úpravám ve větrní síti ve své lokalitě Karviná. Tou nejzásadnější byla změna charakteru jámy Doubrava III (DO III) v dobývacím prostoru Doubrava u Orlové, která se stala po necelých devatenácti letech z výdušné jámy opět jámou vtažnou.

„S postupným vydobytím slojí a zmenšováním doubravského dobývacího prostoru z důvodu uzavírání nepotřebných důlních děl dochází postupně ke změně ekvivalentního průřezu dolu. Zvětšuje se odpor dolu a parametry hlavního ventilátoru v jámě DO III přechází do takzvané neověřené části pracovní charakteristiky. Zjednodušeně řečeno, je ohrožena stabilita chodu hlavního ventilátoru vznikem mimořádné události v lopatkovém soustrojí,“ sdělil vedoucí větrání.

Vzhledem k prioritě, kterou je bezpečné hlavní větrání a předcházení možných rizik spojených s případnou havárií hlavního ventilátoru (HV), padlo rozhodnutí změnit charakter jámy DO III na jámu vtažnou – úvodní – a provoz HV v ní trvale zastavit. Toto řešení dostalo přednost před výměnou celého HV za méně výkonný.

„Ani tak to ale nebylo snadné a předcházela tomu náročná příprava,“ líčil Molnári.

S ročním předstihem byly zpracovávány projekty, prováděny výpočty a stanovovány harmonogramy prací. Pracovníci úseku větrání museli mimo jiné v dole vybudovat osmnáct regulačních větrních zařízení, šest izolačních větrních objektů a tři izolační výbuchuvzdorné objekty. „Samotnou změnu charakteru jámy jsme pak načasovali tak, aby v té době neběžela těžba v porubech. Využili jsme období mezi dokopáním a rozjezdem dalších porubních bloků,“ pokračoval vedoucí větrání lokality Karviná.

Zastavení provozu HV, otáčení větrů v jámě DO III a současně i ve třech rozlehlých dobývacích prostorech bez omezení práce v dole, zajištění plné bezpečnosti větrání s eliminací nebezpečí nahromadění metanu proběhlo podle něj na jedničku. „Obrovský dík si za to zaslouží Radim Botur, zástupce vedoucího větrání na lokalitě Karviná, s vedoucím úseku větrání a klimatizace Jaroslavem Winklerem i všichni kolegové z úseku větrání a klimatizace za spolehlivé stavební a ostatní větračské práce, bez nichž by tento záměr nebylo možné uskutečnit,“ poděkoval Molnári.

Součástí změn ve větrní síti, jak zdůraznil, byla náročná změna otočení větrání i pro porub 140 806, provozovaný v dobývacím prostoru Lazy. Výdušné větry z pracoviště kolektivu hlavního předáka Zbyňka Rzidkého začaly být vedeny do výdušné jámy ČSA 3, kam jsou nově vyvedeny i výdušné větry z dobývacího prostoru Doubrava u Orlové.

S tím souvisí jedno negativum – větrní cesty, které byly v minulosti vtažné, jsou teď výdušné. Osazenstvo dolu si musí zvyknout na to, že tam, kde se pohybovalo ve vtažných, chodívá se nyní ve výdušných větrech,“ upřesnil Molnári.

Kladů se ovšem našlo více. Od vyřešení problému s takzvaným „pumpováním“ HV v jámě DO III (které mohlo zapříčinit i mimořádnou událost – utržení vzdušného sloupce v jámě – s mechanickým poškozením lopatkového soustrojí ventilátoru) po umožnění těžby v porubu 140 806 a pokračování dobývání uhlí ve 39. sloji, 22. kře. „Zde kopou horníci Alpexu s hlavním předákem Januszem Siwkem v porubu 22 3954 a provozujeme tam i tři čelby, které rozfárají zbývající bloky pro vydobytí uhelných zásob vázaných ve 22. kře ve 40. sloji, “ upřesnil vedoucí větrání.

V lokalitě Karviná se tím změnil počet vtažných jam na pět – jsou to DO III v dobývacím prostoru Doubrava u Orlové, Jan a TJ 2 v dobývacím prostoru Karviná-Doly I. a jámy TJ 2 a TJ 5 v dobývacím prostoru Lazy. Výdušné jámy zůstaly dvě – ČSA 3 v dobývacím prostoru Karviná-Doly I. a VJ 6 v dobývacím prostoru Lazy.

„Vzhledem ke složitosti celé větrní sítě v OKD, která je v podzemí vzájemně propojena cca 135 kilometry důlních chodeb mezi všemi jámami v karvinské části revíru, je vyřazení HV v DO III krokem ke zvýšení stability větrání,“ uzavřel Molnári s tím, že změnu zajisté uvítali i lidé žijící v blízkosti uvedené jámy. Ty dříve obtěžoval monotónní hluk hlavního ventilátoru.

Parametry jámy se už měnily

Doubrava III byla původně jámou vtažnou. Na výdušnou se ovšem změnila po havárii vtažné jámy Doubrava IV, k čemuž došlo v červenci 1998. Kvůli porušení výztuže se tehdy zhroutila a do obrovského kráteru (cca 65 krát 53 metrů s hloubkou až 36 metrů od povrchu) propadla celá jámová budova včetně těžní věže. OKD posléze provedlo na místě náročnou sanaci terénu, v dole bylo vybudováno několik hrází, které oddělily nebezpečné místo od zbytku důlního pole.

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here