Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Výbuch dynamitu na Dole Hohenegger v Karviné 16. února 1895

Výbuch dynamitu na Dole Hohenegger v Karviné 16. února 1895

1017
0

Ve čtvrtek 16. února 1895 krátce po sedmé hodině ranní došlo na jámě Hohenegger v Karviné k výbuchu dynamitu v podzemním skladišti trhavin. Výbuch se přenesl do ostatních důlních prostor, inicioval následný výbuch plynů a uhelného prachu a vyžádal si 52 obětí na životech a zranil dalších 15 horníků.

Důl Hohenegger

Důl Hohenegger založený arcivévodou Albrechtem v roce 1883 byl hlouben od 1. 9 1884 v blízkosti dolu Gabriela stejného majitele. Nový důl byl nazván podle Ludvíka Hoheneggera, vrchního ředitele Těšínské komory, významného geologa a báňského odborníka. V roce 1885 důl přešel do vlastnictví arcivévody Bedřicha.

V dobývacím prostoru o rozloze přes 145 ha byly vyhloubeny dvě jámy, těžní do hloubky 397 m a výdušná do hloubky 328 m. Otevřely přístup do 17 slojí o mohutnosti slojí 85 až 300 cm. Dobývané koksovatelné uhlí se značným sklonem k samovznícení mělo obsah 30 % prchavých látek

Provoz byl zahájen v roce 1889, kdy dosáhl těžby 21 480 t. V tomto roce byla na tomto dole založena koksovna a později i elektrárna. V roce 1895 těžba dosáhla 114 tisíc tun.

Výbuch

Krátce po sedmé hodině ranní ve čtvrtek 16. února 1895, což byl čtvrtek, došlo k výbuchu, který měl svůj původ v podzemním skladišti trhavin. Nehoda je po mnoho let uváděna pouze ve statistikách a nebyla příliš podrobně popisována. Zůstala ve stínu stále ještě živé katastrofy na Larischových dolech Jan a Františka. Ještě po třiceti letech byla připomínána jen okrajově jako nehoda vzniklá „výbuchem dynamitu z neznámých příčin. Mnohde se neobjevila ani informace, že katastrofální dopad měl až následný výbuch uhelného prachu.

Z celkové osádky 288 osob ranní směny v podzemí zahynulo při havárii 52 horníků a dalších 15 utrpělo rozsáhlé popáleniny. Vzdušná rázová vlna poškodila těžní klec, jámovou budovu a její okolí.

Příčiny

Původní výsledky vyšetřování skončily závěrem, že se příčinu výbuchu nepodařilo zjistit.

Pravděpodobnou příčinou neštěstí zřejmě byla trestuhodná manipulace se zamrzlými náložkami dynamitu v důlním skladu trhavin.

Palní se je zde snažil rozmrazit sálavým teplem benzinové lampy. Exploze trhaviny rozvířila a zapálila nahromaděny uhelný prach a výbuch se pak přenesl do velké části dolu.

Manipulace se zmrzlými náložkami dynamitu byla častou příčinou nehod (např. Důl Engerth 1876). Dynamit se v dolech OKR používal sice již od roku 1868, ale tzv. pocení nitroglycerinu bývalo v zimním mrazivém období často podceňovaným rizikem. Teprve od roku 1893 se v uhlí používal bezpečnostní dynamit, v kameni se stále střílelo dynamitem, dynamon se používal až od roku 1899.

Důsledky

Důlní neštěstí bylo záhy projednáváno i ve vídeňském parlamentu, kde poslanci vyslovili pochybnosti o budoucnosti dobývání uhlí na Karvinsku, a urychlilo další projednávání nedávné katastrofy na Larischových dolech. A nebyly zapomenuty i další velké havárie v této oblasti. V paměti stále byl výbuch na dole Jan, kde 5. 3. 1885 zahynulo 108 horníků a 32 bylo poraněných a již za tři týdny poté na dole Bettina, kde zahynulo 26. 3. 1885 dalších 58 horníků a 5 bylo zraněných.

Dva stálé výbory „ke vyšetřování otázek o třaskavých plynech“ zřízené Ministerstvem orby, jeden v Ostravě a druhý v Božím Požehnání (Zastávka u Brna) byly zakrátko doplněny další speciální komisi řízenou přímo z Vídně. Tato komise zahájila svoji činnost 2. dubna 1895 a po čtyřměsíční intenzívní činnosti svoji práci ukončila. Výsledkem bylo zrušení zastaralého nařízení o třaskavých plynech z roku 1886, roztřídění dolů v OKR již jen do dvou tříd nebezpečí a zejména doporučení zřídit stálý výbor pro třaskavé plyny.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.