Ve čtvrtek 27. září 1962 ke konci noční směny došlo k výbuchu metanu v dovrchním přípravném předku ve sloji Gisela nad 18. patrem na Dole Petr Cingr v Ostravě – Michálkovicích. Při tomto výbuchu zahynulo 7 horníků.
SITUACE
Přípravný předek č. 4764/I ve sloji Gisela východ byl ražen nejprve v profilu Z2 (6,4 m2) dovrchně pod úklonem 28° až do vzdálenosti 45 metrů, pak směrně na západ v profilu Z1 (4,6 m2) mírně dovrchně pod úklonem 5 až 10° až do vzdálenosti 91 metrů. Pracoviště předku bylo ovětráváno separátním sacím větráním lutnami o průměru 500 mm pomocí dvou vzduchových ventilátorů. Konec luten byl od čelby vzdálen 7 metrů. V úrovni konce luten byla zabudována vzduchová důvka. Obsah metanu byl stávajícím způsobem větrání udržován pod stanovenou mezí. Zvýšený obsah metanu se projevoval při vrtání a po trhací práci, zejména v uhlí.
Při spodním boku chodby byly položeny nátřasné žlaby, poháněné vzduchovým motorem, při vrchním boku třídy byla položena kolej pro dopravu materiálu a lžícový nakládač. Po vrchním boku chodby bylo rovněž taženo odpalovací vedení
NOČNÍ SMĚNA
V samostatném větrním oddělení, v němž byl popisovaný předek, se v noční směně z 26. na 27. října 1962 nacházelo celkem 22 horníků. Z tohoto počtu bylo 17 mužů zaměstnáno v porubu 4860 ve sloji Františka. Přípravný předek č. 4764/I byl připraven k trhací práci již ve 3.15 hod. V té době odcházel z pracoviště revírník, který se na hlavní třídě ve sloji Gisela na 16. patře pod svážnou setkal s nosičem trhavin, jenž zde čekal na příchod střelmistra A. G.
Střelmistr se pod svážnou dostavil ve 3.50 hod., převzal od nosiče trhaviny a poslal ho k jámě. Sám pak odešel do předku.
Ze zachovaných dokumentačních záznamů a podle výslechu svědků je zřejmé, že trhací práce ve 4.50 hod. byla provedena obvyklým způsobem bez závad. Odpal v této době byl zaslechnut osádkou v protičelbě. Při tomto odpalu bylo z 36 rozněcovadel, které vyzvedl předák směny, při tomto odpalu spotřebováno 23 kusů. Ze skladiště trhavin bylo pro předek ch. 4784/I vyzvednuto 16 kg bezpečnostní trhaviny Semtinit. Z tohoto množství bylo odpáleno při odpalu v 4.50 hod. 13,5 kg ve 20 vývrtech. Kromě toho spotřeboval střelec ještě v dalších třech vývrtech 1,9 kg Perunltu, které mu zbyly po trhací práci v předchozím pracovišti č. 5761. Tyto skutečnosti potvrdil také předák směny ve střelmistrovském záznamu.
Další průběh událostí můžeme již jen konstruovat ze zjištěných skutečností, tak jak byly zaznamenány prvním záchranářským průzkumem, z poloh postižených osob a z nalezených materiálů.
VÝBUCH
Osádka protičelby zaslechla v 5.10 hod. druhý odpal. Protože se nacházela v jiném větrním oddělení, nezpozorovala nic, co by mohlo nasvědčovat nějaké nepravidelností.
První zprávu o výbuchu dostal dispečer závodu v 5.40 hod. od tří pracovníků ze sloje Františka, kteří při průchodu hlavní třídou ve sloji Gisela pod svážnou zpozorovali, v té době již zředěné, povýbuchové zplodiny. Povolané pohotovostní Čety z HBZS dorazily ze stanice v Radvanicích v 5.50 hod. a z Lazů v 6.12 hod. Mezi tím již k záchranným pracím přistoupili technici a záchranáři ZBZS, kteří nalezli první dva postižené povýbuchovýml zplodinami na 16. patře.
PRVNÍ PRŮZKUM
Hlavní třída ve slofi Gisela na 16. patře byla poznamenána silnými účinky tlakové vlny, zejména v okolí spojovacího překopu do sloje Františka. Důlní vozíky byly v některých místech deformovány a vyraženy z kolejí. Větrní dveře, postavené za izolačním objektem na hlavní třídě ve sloji Gisela směrem k dovrchní, byly rozbité. Telefonní kabel byl do vzdálenosti 30 m od paty dovrchní ožehnut.
Proti ústí dovrchní chodby visel interferometr střelmistra A. G. Interferometr byl nepoužitelný, protože kontakty přívodu proudu do světelného zdroje se nedotýkaly baterie. (Podle posudku HBZS mohla tato závada vzniknout silným nárazem, který mohl způsobit kámen nebo jiný tvrdý předmět. Po napružení kontaktů byl přístroj schopen dalšího použití.
V místě, kde se nacházel interferometr, byla uložena také brašna se sebezáchranným přístrojem a střelmistrovská knížka, kabát a jedna přilba. O 3 metry dále ležela prázdná brašna na trhaviny.
V dovrchní chodbě byli pod zhlavím nalezeni první tři postižení pracovníci z předku. Ve výklenku nad zhlavím byly mimo jiné tři lampy a dvě přilby. Bylo zde také pouzdro na rozbušky, ve kterém bylo 10 mllisekundových ostrých rozbušek DeM. Pouzdro bylo otevřené. Chyběly tedy tři rozbušky.
Ve vzdálenosti 30 m od dovrchní ve směrné byli nalezeni další dva postižení – předák a střelmistr. Ve vzdálenosti asi 3 metry od nich byly na počvě kuláky v počtu asi 25 kusů. Čtyři z nich byly opřeny o horní bok a tvořily tak provizorní ochrannou zástěnu. Nedaleko byly také nalezeny osobní lampy obou postižených, klíč k pouzdru na rozbušky, klička od odpalovacího strojku a také odpalovací strojek, nenapojený k odpalovacímu vedení. Nabiják byl zastrčen nad ventilátorem asi 2 metry od místa, kde bylo rozpojeno odpalovací vedení. Ve vzdálenosti 60 m byly položeny dvě zafoukávací pistole a na boku ležela nádoba s pískem.
Po celé délce chodby byly na výztuži a výstroji, zejména na odvrácených stranách od čelby, sražené saze a odpalovací vedení bylo ožehnuto.
U čelby byl na odpalovacím vedení připojen drát bez izolace, který končil pod nastřelenou zásobou uhlí. Na tyto holé vodiče byly pak připojeny další dva palníkové dráty, které měly izolaci otavenu výbuchem.
Vzorek vzdušin odebraný v čelbě předku vykazoval 77,7 % CH4.
CO SE ASI STALO
Po vyplnění záznamu o trhací práci a po jeho potvrzení předákem po prvním odpalu 23 vývrtů ve 4.50 hod. odebral se zřejmě spěchající střelmistr A. G. na hlavní třídu, aniž by podle předpisů vyčkal a znovu prohlédl pracoviště a indikoval na plyny. Tuto prohlídku asi svěřil předákovi, který v čelbě dodatečně zjistil neutrženou část horniny, v níž se nacházely tři vývrty, které původně nenabil, protože pro ně neměl k dispozici náložky ostré trhaviny.
Předák ještě zastihl střelmistra pod dovrchní, v době, kdy již byl připraven k odchodu k jámě. Střelmistr se nato odebral do čelby a vzal si jen odpalovací strojek s kličkou, klíč k schránce na rozbušky a 2,5 kg zbývajícího Semtinitu. Interferometr, sebezáchranný přistroj, brašnu, kabát a střelmistrovský záznam zanechal pod dovrchní. Ve výklenku nad zhlavím pak vzali z pouzdra tři potřebné rozbušky.
V čelbě nabil střelmistr náložemi tři ponechané vývrty celkem 2,5 kg trhaviny. Potom spojil dráty s odpalovacím vedením, aniž by vývrty ucpal, pak neindikoval v čelbě, ani v místě odpalu a z provizorního úkrytu ve vzdálenosti 61 m od čelby odpálil.
Tato rekonstrukce plyne jednak z nálezů prvních průzkumů, jednak z doby, která mezi oběma odpaly uplynula. V této době nebylo možné vývrty nově vyvrtat a řádně po nabití utěsnit, neboť všechny potřebné prostředky a pomůcky byly řádně uloženy ve větší vzdálenosti od čelby.
Je tedy zřejmé, že hlavní příčinou tragické události bylo provedení trhací práce v nesprávně nabitých vývrtech a v zaplynovaném prostředí.
ZÁVĚR
Z popisu je opět zřejmé tragické porušeni celé řady bezpečnostních předpisů jak u vlastního výkonu trhací práce, tak také v další činnosti, nemající ovšem přímou souvislost s výbuchem.
