Perspektiva Dolu František i po roce 2000

Důl Prezident Gottwald – dřívější Důl František – byl až do doby výstavby nových dolů socialistického Československa nejmladším dolem karvinské části OKR.

První uhlí bylo z dolu vytěženo v roce 1913 a bylo získáno z ražeb chodeb v plné mohutnosti uhlí ve sloji 33. Celková roční těžba činila tehdy 13 300 tun. V roce 1925 již činila roční těžba téměř 200 000 tun a vzrostla do roku 1940 na 470 000 tun.

Po ukončení 2. světové války nastal mohutný rozvoj báňských prací. Rokem 1945 se podmínky na našem podniku zkonsolidovaly. Obětavostí a nadšením lidí ve svobodném státě byly plně využity těžební možnosti tehdejšího zařízení dolu. V období Gottwaldovy dvouletky 1947-1948 bylo dosahováno průměrné denní těžby 2500 tun. S modernizací šachty bylo započato v roce 1949. V první řadě šlo o rozšíření kapacity vertikálního těžení bez nutnosti hloubení riové jámy. Za trvalého provozu jednoho těžního zařízení bylo v jámě PG 1 rekonstruováno druhé těžní oddělení a vedle starého parního těžního stroje postaven nový elektrický těžní stroj o výkonu 3200 kW. V říjnu 1952 bylo nové těžní zařízení dáno do provozu a celková těžba se- rapidně zvyšovala. Již v následujícím roce se vytěžilo 941 000 t uhlí.

Pro zvýšení kapacity větrání byla v letech 1957 -1960 vyhloubena nová větrní jáma PG 4. V roce 1961 se přistoupilo k rekonstrukci jámy PG, na kterou – počínaje rokem 1962 – navazovala rekonstrukce starého parního ~ těžního zařízení jámy PG 1. Nahradil ho v roce 1963 elektrický těžní stroj KOEPE, jednolanový, o výkonu 2500/ /3600 kW, se skipovým těžním systémem ze 3. patra. Zintenzívnění exploatace uhelných zásob si vyžádalo otvírku nových pater. V roce 1949 se ‘zahájila otvírka 3. patra a v roce 1963 otvírka 4. patra prohlubováním jámy PG 1. Za účelem vlastní úpravy těženého uhlí a narůstající popelnatostí se v roce 1959 zahájila výstavba úpravny s těžkokapalinovým prádlem, uvedená do provozu v roce 1961.

Rekonstrukce podniku podstatně ovlivnila růst těžby uhlí. Od roku 1955 dosahoval podnik denní těžby zhruba 4500 t. Uhelné zásoby velmi efektivních karvinských slojí spodnosušského pásma byly vydobyty v roce 1976. Náš důl začal jako první v OKR dobývat sedlové sloje ve větším rozsahu. Těžba ze sedlových slojí začala v roce 1957 a její podíl rychle vzrůstal. Hornickými pracemi docházelo k postupnému upřesňování bezeslojných “pestrých vrstev” sedlového pásma, které znamenaly značný úbytek substance oproti původním předpokladům. V zájmu zabezpečení potřebných těžeb se proto zaměřily přípravné práce na sloje ostravského souvrství. V roce 1973 byla Dolem Prezident Gottwald zahájena těžba ze sloje Max, první sloje porubského pásma v karvinské části OKR vůbec. Do roku 1984 se z ostravských slojí v našem podniku vytěžilo již 1 055 000 tun uhlí. V průběhu 8. pětiletky se bude podíl těžby z ostravských slojí dále zvyšovat.

Vzhledem ke zhoršujícím se vlivům, k nimž patří zejména klesající průměrná mocnost slojí, přechod do větších hloubek, vzrůstající teplota a řada dalších, je v perspektivních plánech uvažováno se sestupným trendem ročních těžeb i důlních výkonů.

Pro nejbližší období v povrchové výstavbě se jedná o stavbu nového 80metrového komínu a likvidaci stávajícího, zdvojení vodního přivaděče z Těrlicka, vybudování závodní jídelny, rozšíření mechanických dílen a rekonstrukci vzduchovodu Gottwald – Dukla. Technologie se musí vypořádat s montáží nových ventilátorů pro jámu PG 4 v roce 1985, v letech 1990-1993 bude provedena rozsáhlá rekonstrukce úpravny uhlí a v dole budou smontovány hlavní čerpací stanice pro nové 5. patro. Pro zlepšení mikroklimatických podmínek se uvažuje v roce 1990 s instalací lokální patrové klimatizace se stacionárními chladicími stanicemi a asi od roku 2010 bude realizována centrální klimatizace s výkonnými chladiči na povrchu.

Podle Generelu OKR z roku 1983 bude k našemu důlnímu poli v roce 1997 přičleněna část důlního pole Dolu 1: máj o rozloze 230 ha, navazující na společnou hranici obou dolů. V témže období bude Důl Prezident Gottwald začleněn jako závod do budoucího skupinového dolu Karviná – Západ, který vznikne sloučením dolů Prezident Gottwald, Dukla a Antonín Zápotocký.

V praxi to bude znamenat propojení zmíněných dolů ve stejné podzemní úrovni, odsuň surové těžby ve velkokapacitních důlních vozech do náraží Dolu Dukla a přizpůsobení jámy PG 4 výhradně pro těžbu hlušiny. Po roce 2000 bude náš důl těžit zásoby ostravských slojí z oblasti mezipatra – 670 a 5. patra – 858 m, dále pak zásoby z přičleněné části důlního pole Dolu 1. máj, kde se v současné době dopřesňuje jejich struktura.

Stručný přehled perspektivy našeho dolu nasvědčuje tomu, že jeho životnost bude daleko přesahovat rok 2010, dlouhodobé studie uvádějí dokonce rok 2050. Těmto výhledům je na Dole Prezident Gottwald věnována mimořádná pozornost, která poskytuje všem jeho mladým zaměstnancům dobré vyhlídky do budoucna. Cílem nadále zůstává svědomité plnění úkolů na úseku těžby uhlí, jako významné složky pro národní hospodářství v dalších letech, mající nemalý vliv i pro zachování a upevnění světového míru!

Pozn. 1) Důl František ukončil svou činnost v roce 30.6. 1999 2) Text v původním znění