Úvod Doly a revíry RD Jeseník Důl Hraničná

Důl Hraničná

1262
0

O historii dobývání železnorudného ložiska Hraničná se zachovalo málo zpráv. Počátky dobývání spadají asi do 2. poloviny 19. století. Údobí rozkvětu železářství střídá úpadek a hluboká krize. V roce 1884 je zastavena železárna v Ondřejovicích (mezi Mikulovicemi a Zlatými Horami) a Fe-ruda se vozí koňskými potahy až do Krakowa. Kolem roku 1904 dochází k zastavení těžby na ložisku.

V roce 1951 byl zahájen předběžný i podrobný geologický průzkum na ložisku, který prováděl Českomoravský rudný průzkum Rýmařov. Doprůzkum v letech 19611965 již prováděl těžební závod. Bilanční zásoby vykazovaly 26 – 29 % Fe. Na lokalitě byl stanoven DP pod zn. MHD – DP 69 ze dne 6. 3. 1961 o výměře 29,5425 ha.

Za období let 1960 až 1967 bylo na ložisku Hraničná vytěženo celkem 173 kt železné rudy. Úpravna vyráběla magnetitové zatěžkávadlo pro uhelná prádla o obsahu cca 50 % magnetických podílů, a to pomocí suché magnetické separace. Vsázkou byla vlastní těžená ruda (ročně cca 30 kt) a dovážená cizí ruda z Vlastějovic, Měděnce a Krivoj Rogu (ročně cca 45 kt). Hlušinové odpady po úpravě (cca 40 kt ročně) byly tříděním zpracovávány na teracové drtě, izolační drtě a silniční drtě.

Výroba magnetitového zatěžkávadla byla ukončena ke dni 1. 4. 1968, přičemž ložisko bylo vytěženo z cca 60 %. Byl vypracován plán likvidace a zajištění důlních děl a po jeho realizaci v roce 1972 byl dobývací prostor rozhodnutím Ministerstva hutnictví a strojírenství ČSSR pod č. j. 514/83/MŠ ze dne 23. 3. 1973 zrušen.

V likvidačním výpočtu zásob Fe-ložiska Hraničná se stavem k 1. 1. 1967 uvádí 55 kt zásob bilančních rud a 151 kt zásob nebilančních. Těžba byla ukončena v roce 1968.

Otvírka a zpřístupnění ložiska

Základní štolový horizont měl směrnou délku 790 m, celková metráž základních důlních děl (směrné chodby, překopy, blokové komíny, štolový překop, úpadnice) byla 3 525 m. Ložisko bylo rozfárána úvodní štolou, slepou jámou na horizont -50 m, z tohoto horizontu provedena další otvírka úpadnicí a slednými chodbami po 25 m na horizonty -75 m, -100 m a -125 m.

Mocnost ložiska činila 0,2 – 2,0 m, úklon byl 45°. Dobývací metodou byla dovrchní zátinka, skládka a otevřená komora. Vzhledem k úložným poměrům ložiska (malá mocnost, pevné nadloží) se nepříznivé vlivy na povrch nepředpokládají.

Hlavní důlní díra (úvodní štola č. 1201 a komín K-5) a ostatní díla ústící na povrch /K-1 a K-16/ byla zlikvidována. Ústí štoly byla uzavřeno železobetonovou zdí s ponecháním otvoru pro odtok důlních vod, komíny zasypány.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.