Úvod Doly a revíry RD Jeseník Historie těžebních a průzkumných prací na ložisku železných rud v Medlově u...

Historie těžebních a průzkumných prací na ložisku železných rud v Medlově u Uničova

397
0

Ložisko železných rud v Medlově u Uničova bylo známo již v minulých stoletích jako součást výskytů železných rud v Hornomoravském úvalu. Pracovalo se zde již před třicetiletou válkou, v 15. století byla v blízkosti Medlova v provozu huť na zpracování místní těžené rudy. V roce 1823 zahájily hlubinné dobývání Vítkovické železárny (Rotschildové) a dolovaly zde až do roku 1877. Odhaduje se, že před rokem 1823 bylo vytěženo celkem 70 kt rudy, v období 1823 – 1877 činí odhad těžby 60 kt. Na počátku 20. století pro technické problémy a nízký obsah železa byl provoz úplně zastaven.

K obnovení těžby dochází v období první a zejména 2. světové války německými společnostmi pro válečné potřeby. Koncem roku 1939 se začalo s hloubením jámy Kretschmer (později Barbora) a jámy Větrní v Medlově, jam Jiří a Hugo v blízkosti Krákořic a jámy Adolf v Hlásnici, v roce 1943 byla hloubena jáma Robert. Těžba na jámě Kretschmer (Barbora) byla zahájena v srpnu 1941, na jámě Adolf v říjnu 1941, na jámě Jiří v květnu 1942 a na jámě Robert v červenci 1944 (jámy Větrní a Hugo byly k větrání dolů). Dne 6. 5. 1945 uprchla německá armáda (na dolech pracovalo asi 700 zaměstnanců, z toho 500 válečných zajatců) a v červnu došlo k zatopení dolů. Koncem října 1945 se Železnorudným dolům Šumperk (byly pod správou n. p. Ostravsko-karvinské doly) podařilo obnovit těžbu na dole Jiří (Krákořice) a na jámě Barbora (Medlov), těžba na jámě Adolf a Robert pro nedostatek připravených zásob nebyla zahájena. Vítkovické železárny počínaje rokem 1948 odmítly pro nízký obsah Fe rudu odebírat, proto byla těžba na všech lokalitách ukončena.

V období let 1940 – 1947 bylo vytěženo celkem 331 kt, z toho jámou Barbora (Medlov) celkem 227 kt, jámou Jiří (Krákoříce) celkem 74 kt a jámou Adolf (Hlásnice) celkem 30 kt.

V letech 1948 – 1957 probíhal na lokalitě Medlov střídavě geologický průzkum a těžba. V těchto letech bylo vytěženo 73,943 kt rudy.

V roce 1955 byla jáma Barbora prohloubena na hloubku cca 160 m a od 1. 7. 1957 zahájeno pravidelné dobývání. Sloučením Moravských a tuhových dolů Šumperk s Rudnými doly Jeseník byl dnem 20. 3. 1958 závod Medlov převeden na Rudné doly, n. p. Jeseník.

Za období let 1957 – 1965 bylo na ložisku Medlov vytěženo celkem 558,709 kt železné rudy. Odběratelé ŽDH Ejpovice a Železárny Třinec vyžadovali kvalitu dodávek min. 40 (41) % Fe a max. 30 (34) % Si02.

V souladu s vládním usnesením č. 175/65 bylo rozhodnuto ukončit těžbu na závodě Medlov k 31. 12. 1965 a počínaje lednem 1966 zahájit likvidaci důlních i povrchových objektů. Na obou jamách byly vybudovány železobetonové uzavírací objekty, propadliny nad ložiskem byly zasypány materiálem z hlušinové haldy, těžní věže, drtírna a lanová dráha byly zdemontovány, důl zatopen. Likvidační práce byly ukončeny k 1. 7.1966.

Na ložisku byla 3 hlavní důlní díla ústící na povrch, tj. jáma Barbora, jáma Větrní a větrací komín K 213.

Ložiska Barbora i Hykar byla dobývána metodami na skládku a otevřenou komorou. Vytěžené prostory zůstávaly volné a v současné době jsou zatopeny vodou. Hladina spodní vody je cca 30 – 35 m pod úrovní terénu. Vydobyté dobývky se nacházejí‘ v hloubce 80 – 140 m. Nadloží je většinou tvořeno pevnými tufy a tufity diabasové série. Mocnost volných prostor dosahuje až 30 m a délka až 100 m. Podle výsledků měřických kontrol se vlivy dobývání na povrch neprojevily. Tyto podzemní prostory představují kubaturu převyšující 100 tis. m3.

Parametry hlavních důlních děl:
– jáma Barbora: ohlubeň 313 m.n.m., hloubka 166 m, kruhový profil o průměru = 3 m, tvárnicová výztuž,

– jáma Větrní: ohlubeň 297 m.n.m., hloubka 109 m, profil obdélníkový /soudkový/ – 7,5 m2, výztuž beton.

Obě jámy byly na úrovni terénu zakryty betonovými deskami se zabudovaným poklopem pro vstup. Dodatečně byly přisypány hlušinou k zabránění vstupu. Jámy jsou od sebe vzdáleny cca 400 m.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.