Úvod Dějiny hornictví Historie Stručná historie dolování a průzkumu v Horním Městě do r. 1945

Stručná historie dolování a průzkumu v Horním Městě do r. 1945

87
1

Horní Město a jeho širší okolí je známo jako rozsáhlá hornická oblast, kde se provádělo dolování již ve středověku. Centrem této oblasti byl Rýmařov, později Jeseník (dříve Frývaldov). Nejstarší známý listinný doklad o dolování je z let 1346 – 1360. Počátek dolování je však možno klást až do 12. století, kdy se přistupuje k sledování primárních ložisek stříbrnosného galenitu. Neustálými změnami dochází k častému zavírání a obnovování těžby v této oblasti. Na počátku 16. století zaznamenává dolování silný vzestup. S dalším rozšiřováním dolování povoluje Ferdinand I v r. 1534 v Rýmařově mincovnu a povyšuje důl (Bohaté štěstí) na svobodné královské horní město se sídlem horního soudu Bergstadt-Hangenstein (Horní Město – Skály), později Bergstadt. K velkému rozmachu dolování dochází v letech 1490 – 1510, kdy dochází k vydobytí nejbohatších partií stříbronosného galenitu, pak nastává úpadek. Mezitím však dochází k vzestupu dolování železa. Na počátku 18. stol. dochází k dalšímu pokusu o obnovení těžby v r. 1703, kdy je otevřena v Horním Městě štola Antonín Paduánský.

Dolování probíhá v krátkých etapách. Rudnina má v této době obsah 37 g/t Ag a ruda 950 g/t Pb (dle listin královského mincmistra).

Velký rozmach dolování stříbra v 15. a 16. století je podmíněn tím, že byly získávány rudy z bohatých podpovrchových rudních partií. Náhlý pokles kovnatosti i vzrůst výrobních nákladů jsou hlavními příčinami přerušení důlních prací koncem 16. století. V roce 1767 a 1768 je důl Antonín Paduánský obnoven, práce zde začínají zmáháním přes 600 m dlouhé dědičné štoly. Dolování však naráží na nepříznivý a obtížný ztrátový proces úpravy dobývání rudniny. Také zhutňování je velmi drahé. Proto dochází, přes několik pokusů pokračovat v těžbě, k opětnému úpadku na dobu asi 50 let. Nové pokusy o obnovu prací začínají v r. 1833 z iniciativy starosty Horního Města F. Geitnera, střetávají se však s neúspěchem.

Další pokusy v létech 1834-1840 a 1860-1870 také konci neúspěchem. Souběžně se však rozvíjí dolování železných rud. Dochází k otevření slévárny u Karlovic a první vysoké pece v Rýmařově v r. 1760 a současně pokračuje zakládání nových dolů na železné rudy.

Ze všech údajů a písemných zpráv vyplývá, že oblast Horní Město – Skály náleží k nejstarším a nejdůležitějším hornickým centrům v Jeseníkách. Do konce 16. století probíhá dolování stříbra a od 17. století s úpadkem dolů na stříbro, rozvíjí se těžení železných rud. Nastává rozmach železářských podniků, vybudovaných hrabětem Harrachem, díky dočasně prosperujícím železnorudným dolům v okolí Horního Města a Rýmařova. Později pro značné náklady při ztížených podmínkách, při kolísavých mocnostech a kvalitě rud dochází k jejich úpadku a konečnému zániku. Roku 1880 dochází k úplnému zastavení těžby.

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here