Úvod Doly a revíry RD Příbram Důl Bližná v Černé v Pošumaví

Důl Bližná v Černé v Pošumaví

1365
1

Důl Bližná, jáma Václav (Foto: F. Krejča)Geologický průzkum na ložisku Bližná byl zahájen v 50. letech povrchovými pracemi, na které navázalo vyhloubení jam Barbora a Stará jáma. Obě však blokovaly zásoby. Proto byla v roce 1964 vyhloubena jáma Václav, která sloužila k odtěžování rubaniny a dalším účelům až do uzavření dolu. Celková hloubka této jámy je 68 m a její dno je 37 m pod hladinou lipenské nádrže.

Při nadmořské výšce povrchu cca +753 m byl důl rozfárán třemi patry:

1. patro (+732 m n.m.) bylo využito pouze pro sklad střeliva

2. patro (+720 m n.m.) bylo přístupné od jámy Václav jen k pásmu Střed a pásmu II

3. patro (+690 m n.m.) bylo přístupné v celém rozsahu.

Dobývací prostor pro dobývání grafitu pod názvem „Černá v Pošumaví – Bližná“ byl schválen v roce 1961.

Geologickým průzkumem byla ověřena pásma Bližná I, Bližná II a Střed.

Pásmo Bližná I, situované v severovýchodní části ložiska, je tvořeno jednou grafitovou polohou mikrokrystalického charakteru, umístěnou uvnitř karbonátických hornin. Celková délka pásma je 400 m, mocnost kolísá od 0,5 do 23 m a úklon je 70 ° až -90° k severozápadu. Obsah grafitického uhlíku (Cgr) se pohybuje v rozmezí od 20 do 28 %, místy však dosahuje i 70 %.

Pásmo Střed má menší směrnou délku, ale horizontální mocnost dosahuje až 55 m. Obsah grafitického uhlíku se zde pohybuje od 8 do 45 %.

Pásmo Bližná II v jihozápadní části ložiska je složeno z několika grafitových poloh různé směrné délky i mocnosti. Obsah Cgr se pohybuje od 5 do 42 %.

Škodlivou složkou v jednotlivých pásmech je síra ve formě pyritu, jejíž obsah činí v průměru 4 až 6 %, maximálně 9 %. Při technologickém procesu však lze negativní účinky siry potlačit.

Vzhledem k zvětrání celé oblasti až do hloubky 40 m pod povrchem, je nutno počítat zejména v úrovni 2. patra se značně nesoudržnými až rozpadovými horninami. Nejčastěji zastoupené horniny na ložisku jsou mramory, erlány a různé typy biolitlckých pararul.

Pro dobývání grafitu byly v roce 1965 schváleny dvě dobývací metody:

– směrné sestupné zátinkové dobývání na zával

– směrné sestupné zátinkové dobývání na zával s umělým stropem

Druhá z uvedených dobývacích metod nebyla zejména z ekonomických důvodů využívána.

Geologicko-průzkumné práce, prováděné zejména na 3. patře dolu byly v podstatě zastaveny v roce 1983, kdy byl důl po řízeném průvalu vod z krasových dutin zatopen. Od tohoto průvalu byl důl provozován v režimu dolu s nebezpečím průvalu vod.

Hlavním důvodem zastavení dalšího geologického průzkumu však byla skutečnost, že surovina z pásma, ve které byl geologický průzkum prováděn, byla obtížně upravitelná. Celkově také poklesl zájem o mikrokrystalické grafity. V. neposlední řadě ovlivnila zastavení geologického průzkumu skutečnost, že případné dobývání v daném pásmu by si vyžádalo rozšíření dobývacího prostoru a vyvolalo potřebu dalších-investic na povrchu. K nim patří zejména nutnost přeložky silnice.

Výchozy na pásmu Střed byly dobývány zářezovým lomem. Na lomovou těžbu navazovala hlubinná těžba ze dna lomu. Surovina pak byla přetěžována komínkem K 16 na 2. patro a jámou Václav těžena na povrch. Tento způsob dobývání byl hlavním zdrojem těžby grafitu na daném ložisku.

Za činnost prováděnou hornickým způsobem lze na tomto ložisku považovat jímání vody na 3. patře pro komerční účely. Tato voda je odděleně od ostatních důlních vod čerpána na povrch, zde plněna do speciálních plastikových láhví a expedována spotřebitelům. Množství plněné stolní vody bylo 500 láhví o objemu 20 litrů týdně. Výroba byla zahájena v září 1997.

1 komentář

  1. 3. patro nebylo zatopeno rizenym pruvalem, neb karsove dutiny nebyly do te doby nikterak zmapovany. Dokonce v prvni chvili po pruvalu panovala panika, ze se provalilo Lipno 😃, nastesti liche obavy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..