Úvod Doly a revíry RD Příbram Důl Český Krumlov

Důl Český Krumlov

1564
0

Důl Český KrumlovDůl Český Krumlov vznikl spojením dvou dřívějších samostatných dolů. Byl tvořen úsekem Český Krumlov a úsekem Lazec.

Úsek Český Krumlov

Úsek Český Krumlov se zabýval těžbou ložiska Městský vrch, které je otevřeno z údolí Chvalšinského potoka úvodní krumlovskou štolou (1975) v délce 150 m. Její ústí je v nadmořské výšce +495,08 m. Na štolu navazují sledné překopy S2 a S8. Překop S8 je napojen na Hlavní překop, jdoucí pod lazecké ložisko, takže byl vytvořen uzavřený okruh.

Větrání a další přístupové cesty zajišťovaly svislé komíny K1, K2, K3 a K4. Komín K7 byl vyražen v izolovaném bloku, který byl situován mimo schválený dobývací prostor. Komíny K1 a K4 byly zrušeny vzhledem k tomu, že zásoby v jejich blízkosti byly dotěženy.

Pod úrovní štolového horizontu nebylo ložisko zpřístupněno.

Ložiskový prostor vykazuje složitou geologickou stavbu. Grafitové polohy vystupují nejčastěji při rozhraní karbonátových a pararulových poloh nebo souvrství. Ze zastižených čtyř pruhů (východní, střední, západní a severozápadní) probíhaly těžební práce pouze ve východním pruhu v průměrné hloubce 50 m pod povrchem. Získávanou surovinou byl z 1/3 malovločkový krystalický grafit a ze 2/3 grafit mikrokrystalický. Obsah Cgr se pohyboval od 5 do 40 % (průměrně v těžbě 17 až 20 %), obsah síry nepřesahoval 4 %.

Ložisko, které dosahuje až k povrchu a v minulosti bylo těženo lomovým způsobem, má průměrný úklon 35° k SZ. Směrem do hloubky pokračuje jeho vývoj pod úroveň krumlovské štoly, označené jako krumlovský horizont (+ 505 m n.m.) a zastiženo bylo ještě v nadmořské výšce + 195 m, tj. cca 300 m pod úrovní štoly. Pod štolovým horizontem však nebylo otevřeno.

Z těžebního hlediska byla pro ložisko Městský vrch v roce 1980 přizpůsobena dobývací metoda „směrné sestupné dobývání mezipatrovým závalem“, schválená Obvodním báňským úřadem v Plzni r. 1980. Metoda byla vyprojektována tehdejšími Rudnými doly n.p. Příbram, závod Netolice, ve spolupráci s Ústavem pro výzkum rud, Praha.

Úsek Lazec

Ložisko bylo otevřeno překopem vyraženým ze štoly v úrovni krumlovského horizontu (+ 505 m n.m.). Vzdálenost od ústí štoly (+ 485,08 m n.m.) ke komínům K 22 až K 24, které byly v centru hornické činnosti, činila cca 3100 m. Dalším hlavním otvírkovým důlním dílem byla štola Lazec II (L2), vyražena v roce 1972 s ústím situovaným v nadmořské výšce + 598 m. Dříve vyražená štola Jan (1955), situovaná ve stejné výškové úrovni, nebyla pravidelně využívána. Vzájemné propojení krumlovského horizontu s horizonty Lazec II a Jan bylo svislými komíny K 20 až K 26. Z nich měl komín K 24 charakter technického komína, vybaveného šplhacím výtahem BBU 500, ostatní byly sypné. Větrací komín, vyražený ze štoly Lazec II na povrch byl před uzavřením ložiska mimo provoz. Z hlediska větrání byl hlavním vtažným důlním dílem komín K6, umístěný v podloží lazeckého ložiska, obě štoly byly výdušné.

Grafitové polohy ložiska byly opět vázány na rozhraní mezi karbonátovými a pararulovými horninami. Na přímé hranici je vyvinuta hlavní grafitová poloha, která má největší směrnou délku a dosahuje mocnosti až 15 m. Další polohy jsou podstatně kratší, celková délka ložiska však dosahuje cca 1000 m.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..