Důl Cínovec na Cínovci

Cínovec, jáma Cínovec I, bývalé RD PříbramPrvní historické záznamy o báňském podnikání v oblasti Cínovce pocházejí z roku 1378, kdy se poprvé hovoří nejen o nalezištích cínu v těchto místech, ale tento kov již tehdy dal jméno i obci.

Oblast těžby Sn se rozšířila z východně položené Krupky, která již tehdy měla bohatou tradici v dobývání cínu.

Vývoj těžby v oblasti Cínovce prodělal řadu vzestupů i pádů. Připomeňme si pouze vliv třicetileté války, odchod protestantů po bitvě na Bílé Hoře a stagnaci těžby po 1. světové válce.

Vedle těchto historických vlivů působil na rozvoj a charakter těžby i výskyt Ag, zaznamenaný v roce 1547 a W, uváděný nejprve ve zprávách z roku 1850, jako nepříznivý vliv při zhutňování, později, asi v roce 1870, naopak považovaný za hlavní těžební složku. Zajímavé na těchto historických zprávách je to, že jsou dokladem zhutňování Sn v místní huti.

Období 1. a 2. světové války je charakterizováno v obou případech válečnou konjunkturou – potřebou kovu pro válečné účely.

V roce 1945, po osvobození naší vlasti, byl důl Cínovec začleněn k n. p. Rudné doly, Příbram, jehož součástí (s výjimkou kdy spadal po určitou dobu pod n. p. Západočeské rudné doly) byl až do vyhlášení útlumového programu v 90. letech 20. století.

V historickém období bylo těženo převážně ložisko žilného charakteru a základní otvírku tvořily do 19. století hlavně štolové horizonty. Později byly vyhloubeny do dnešních dnů zachované, i když již v některých případech opuštěné, jámy Cínovec, Veveří, Hlušinová a Petri.

Původní jáma Cínovec, označovaná jako Cínovec I, byla na svůj profil rekonstruována v době 1. světové války.

Geologické zásoby žilného ložiska Cínovec – starý závod byly dotěžovány v 70. letech a těžební práce byly ukončeny v roce 1978. Nepředpokládala se však úplná likvidace starých báňských prací, protože projekt nové výstavby využíval tuto oblast jako sběrnu důlních vod, které byly využity v technologickém procesu úpravy. Zbytková část žilného ložiska, která v hloubce prostorově navazovala na ložisko Cínovec-jih, byla dobývána spolu s bloky prvního patra ložiska Cínovec-jih.

V letech 1953 až 1955 byla v jihozápadním okolí starého ložiska realizována první fáze vrtacích prací. Byla navrtána mocná zrudnělá plocha. V letech 1959-1962 byla provedena další fáze vrtného průzkumu, jímž byla ovrtána v podstatě celá plocha žulového tělesa. Tento průzkum byl původně zaměřen především na Li, Sn a W byly zpočátku považovány za doprovodné složky. Průzkum však ukázal výrazné zrudnění Sn – W a v dalším průběhu se prokázalo, že ložisko Cínovec-jih se svým rozsahem řadí mezi ložiska evropského významu. V návaznosti byl vyprojektován báňský průzkum a v září 1961 bylo zahájeno hloubení průzkumné jámy, později nazývané Cínovec II. Horizontální báňský průzkum byl prováděn na dvou patrech od roku 1966 a v zásadě potvrdil výsledky vrtného průzkumu.

Ložisko Cínovec-jih je vázáno na masiv tzv. cínovecké žuly. Uvnitř žulového tělesa, vzniklo vedle známého žilného tělesa velké ložisko Sn – W rud impregnačního typu v gresiseneeh a v greisenisovaných i jinak metamorfovaných žulách.

Průzkumné práce prováděné tehdejším n. p. Geoindustria byly v zásadě ukončeny a ložisko Cínovec-jih předáno těžebnímu závodu Cínovec, Rudné doly, n. p., Příbram v roce 1974. Tím byla zahájena nová éra v báňské činnosti na téměř 600 let starém revíru.

Při dotěžování starého ložiska byly zahájeny práce na výstavbu nového báňsko-úpravnického závodu. Podkladem byly výsledky geologického průzkumu, výzkumu báňské úpravnické technologie, prováděné Ústavem pro výzkum rud (ÚVR) a poznatky z těžby a zpracování Sn-W rud historického revíru. Postupně byly zpracovány varianty, které řešily otvírku jednak svislými jámami z náhorní plošiny, jednak štolovou otvírkou z úpatí Krušných Hor.

Výstavba nového závodu v průmyslově velmi exponované oblasti severočeského kraje vyžadovala velmi odpovědný přístup k řešení otázek vlivu závodu na životní prostředí. Výsledkem byla Interprojektem, n. p., Praha vypracovaná studie souboru staveb pro závod Cínovec-jih.

Těžba na ložisku Cínovec – jih byla zahájena v roce 1980 a ukončena v roce 1990. O dva roky později, v roce 1992, byl dobývací prostor Cínovec zrušen. Tímto aktem se tak uzavřela více než 600-letá historie dobývání na Cínovci.

V současné době je Důl Cínovec II zatopen do úrovně nejvyššího patra. Byla provedena likvidace a po terénních úpravách je sotva znatelný. V Dole Cínovec I jsou zatopena všechna spodní patra až do výše 3.p., odkud důlní voda odtéká systémem chodeb do důlního systému na německé straně Krušných Hor. Z Dolu Cínovec I zbylo pouze torzo, které je odkázáno k zániku.

[mappress]

Štítky: , ,

Příspěvek byl publikován 1.2. 2010 v kategorii RD Příbram, RD Teplice. Vzkazy můžete sledovat použitím RSS 2.0 kanálu. Můžete zanechat komentář , nebo použít trackback z Vašich www stránek.

1 komentář k “Důl Cínovec na Cínovci”

  1. Lithium dne 23.7. 2012 v 12:29

    Možná, že dolování v lokalitě Cínovec čeká nová renesance v souvislosti s plánovanou těžbou nerostů lihia, kterou podle článku v E15.CZ chce německá společnost SolarWorld započít v roce 2016.

Zanechte komentář

Upoutávky

Odkazy

Archiv

Nejnovější příspěvky

Štítky

Důl Paskov