Úvod Doly a revíry RD Příbram Novodobý geologicko-ložiskový průzkum na ložisku Staré Ransko

Novodobý geologicko-ložiskový průzkum na ložisku Staré Ransko

224
0

Vybudování těžkého průmyslu po druhé světové válce v osvobozené vlasti si vyžadovalo ověření dalších domácích surovinových zdrojů. Průzkum se proto orientoval do míst a oblastí, které z historie byly známy dolováním rud, nebo na blízké okolí těžených ložisek.

Rovněž v oblasti staroranského masivu došlo v roce 1957 k zahájení průzkumných prací na zjištění nových ložisek železných rud. Průzkum prováděla organizace Českomoravský rudný průzkum. Vyhloubila několik šachtic v sousedství Borovských dolů a asi 20 mělkých vrtů, ověřujících ložiskové výskyty Fe rud pod křídovými sedimenty západně od rybníka Doubravník. Výsledky průzkumu, který byl ukončen v roce 1959, ukázaly na možnost výskytu rozměrově nevelkých pánviček železných rud. Jejich těžba by byla z ekonomického hlediska značně ztrátová.

O ložiscích barevných kovů na Starém Ransku nebylo do roku 1958 nic známo. První zmínky v literatuře o výskytu sulfidických minerálů v bazikách ranského masivu jsou uváděny J. Krejčím a R. Holmhackerem v roce 1891. Podrobněji se o těchto výskytech sulfidů zmiňuje J. Weiss, který provedl v létech 1957-58 podrobnější geologické mapování ranského bazického masivu. Podnět k zahájení průzkumných prací na N-Cu-Co rudy vyšel od J. Janečky (Českomoravský rudný průzkum), když v místě ložiska Jezírka objevil bohatěji zrudněné bazické horniny.

V roce 1958 bylo na ložisku Jezírka odvrtáno prvních pět povrchových vrtů, z nich tři s pozitivním výsledkem. V roce 1959 byly na průzkum tohoto ložiska nasazeny již tři vrtné soupravy a začátkem roku přikročeno k hloubení šachtice, ze které ještě v tomto roce byl z části vyražen průzkumný horizont v hloubce 30 m pod povrchem. Nad očekávání dobré výsledky prováděných průzkumných prací i geologickým mapováním vymezená perspektivní ložisková oblast na ploše cca 8 km2 daly základ k vybudování stabilního geologicko-průzkumného úseku, jako odnože závodu Geologický průzkum Velké Meziříčí.

Geologické mapování masivu v roce 1959 a 1960 bylo zaměřeno na bohatší výskyty sulfidických minerálů v sutích a byla objevena další dvě ložiska Řeka a Doubravka. Následovalo pak zvýšení objemu technických prací. Na úsek byly převedeny tři vrtné soupravy s možností vrtání hloubek do 650 m. Rovněž v roce 1960 bylo započato s hloubením šachtic na uvedených nových rudních výskytech. Velmi dobré výsledky vyhledávacího průzkumu umožnily realizovat též těžký báňský průzkum. V prosinci roku 1960 bylo přistoupeno k zahloubení jámy Tereza na ložisku Jezírka.

V roce 1961 byly již k dispozici výsledky použitých geofyzikálních a geochemických metod. Byly vyhodnoceny anomální rudní zóny v masivu a konfrontovány s výsledky geologicko-ložiskového mapování. Následovalo ověřování ložiskově nadějných míst povrchovými vrty. Bylo zjištěno sedm nových rudních výskytů: Řeka jih, Obrázek sever, Tůně, Jezírka jih, Synkův kopec, Okrouhlice a Hluboká. Na lokalitě Obrázek koncem roku 1961 zachytil vrt V 91 třímetrovou polohu masivního Zn zrudnění. Bylo objeveno ložisko Obrázek.

Rok 1962 je charakteristický soustředěním vrtných souprav na průzkum nově objeveného ložiska. Ze 16 povrchových vrtů délky 200-250 m bylo 15 ložiskově pozitivních. Z výsledku vrtání bylo možné v hrubých rysech si učinit představu o tvaru a vnitřní stavbě ložiska Zn-Cu rud Obrázek. Menší počet vrtných souprav v roce 1962 byl nasazen na dokončení vyhledávacího průzkumu ložisek Ni-Cu-Co rud – Jezírek, Řeky a Doubravky. Z báňských prací bylo v tomto roce dokončeno hloubení jámy a v hloubce 150 m pod povrchem vybudováno náraží. Byly dokončovány chodby průzkumného horizontu v hloubce 30-40 m na šachticích ložisek Řeka a Doubravka.

Roky 1963-1964 se vyznačovaly nejvyšším počtem vrtných souprav na úseku. Bylo to 11-12 vrtných souprav nasazených na vyhledávací průzkum obou známých typů rud po celé ploše ranského bazického masivu. Mimo centrální zónu masivu směru SV – JZ, v které byla objevena další tři ložiska Ni-Cu-Co rud (Řeka východ, Tůně jih, Jezírka nadloží) se další pozitivní výsledky nedostavily. Z báňských prací bylo propojeno s jámou mezipatro na ložisku Jezírka, ražené v hloubce 30 m. Rovněž zde byl vyražen průzkumný horizont v hloubce 150 m pod povrchem. Překopem vedeným od jámy směrem k ložisku Obrázek se narazilo na zrudněnou zónu Ni-Cu-Co rud a to v místě kontaktu bazických a ultrabazických hornin a odtud nové ložiseko dostalo název Přikontakt. Z dalších významnějších báňských prací lze uvést ražení štol kilometrové délky u Hluboké nad rybníkem Řekou a u Doubravy v centrální části masivu. Měly prospekční charakter, ale rudní zóny nezachytily, stejně tak jako mezipatro šachtice ražené v hloubce 40 m pod povrchem nad ložiskem Obrázek.

V roce 1964 byly průzkumné práce s převahou orientovány na typ Zn-Cu zrudnění. Výsledky vrtného průzkumu v širším okolí ložiska Obrázek byly zanedbatelné, když došlo k ověření pouze indicií Zn zrudnění, jako zón kvarcitizace s přítomností pyritové a pyrhotinové impregnace, nebo zjištění nízkého obsahu Zn v ojedinělých vzorcích. Rovněž 13 povrchových vrtů, odvrtávajících nejbližší okolí ložiska Obrázek, postrádalo zajímavé výsledky z hlediska bilančního zrudnění. V tomto roce v úrovni 1. patra jámy bylo provedeno směrné rozfárání ložiska Obrázek v délce 250 m a ve vzdálenosti 50 m od sebe vyraženy překopy. Získaná ruda z těchto prací byla jako poloprovozní vzorek zpracována ha úpravně v Kutné Hoře a to s příznivými výsledky výtěžnosti obou kovů.

Pokles zájmu o Ni-Cu-Co rudy ze strany nadřazeného hospodářského orgánu a další negativní výsledky v průzkumu ložisek Zn-Cu rud v staroranském masivu si vynutily značné omezení vrtných prací z povrchu od roku 1965.

Proto v roce 1965 se průzkumné práce soustředily na hospodářsky využitelné ložisko Zn-Cu rud Obrázek. Zde byl ukončen předběžný průzkum, když směrné rozfárání v úrovni 1. patra dosáhlo severovýchodního okraje ložiska. Byl vyhodnocen maloprofilový vrtný průzkum, zahušťující průzkumné linie na vzdálenost 25 m. V druhé polovině roku bylo započato s etapou podrobného průzkumu a to v místě maximální mocnosti ložiska nad 1. patrem.

Koncem roku 1965, na základě předběžného jednání mezi organizacemi Geologický průzkum, n. p., Praha a Rudnými doly n. p. Příbram, byly stanoveny podmínky předání ložiska do těžby v roce 1966 a podmínky spolupráce na realizaci etapy těžebního průzkumu v severovýchodní části ložiska.

V roce 1966 byly vrtné práce z povrchu na lokalitě omezeny jen na některé nedořešené ložiskové problémy a prakticky koncem roku zastaveny. Rovněž byl ukončen a vyhodnocen podrobný průzkum v centrální části ložiska.

K 1. 12. 1966 bylo ložisko Obrázek protokolárně předáno těžební organizaci n. p. Rudné doly Příbram, závodu Kutná Hora. Závod převzal 1 265 tis. tun zásob rudy o kovnatosti 3,17 % Zn a 0,7 % Cu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here