Úvod Dějiny hornictví Historie Počátky dolování na Cínovci (3)

Počátky dolování na Cínovci (3)

431
0

Je namístě, abychom si v tomto údobí všimli národnostních poměrů v naší krajině. Již dříve zmíněný zeman Zvěst z Trmic je jediný listinně zachycený zástupce českého národa z doby počátku první německé kolonizace. Koldicové byli již Němci, i když srbského původu, a jak svědčí listiny, byli Němci i všichni havíři a měšťané Krupky v 14. a na počátku 15. století. Husitské revoluční hnutí posílilo nejen český ráz vesnic pod horami, ale způsobilo změny i v horním městě Krupce. Z r. 1466 máme zprávu, že Hans Taube a „paní Čochlyně“ se vzdávají všech svých nároků na rýžoviště na Cínovci. Není pochyby, že „paní Čochlyně“ pocházela z německé rodiny Zechelů. Český tvar je utvořen koncovkou -yně, jako Řekyně, Turkyně, zastarale Němkyně, Čechyně. Avšak její pojmenování svědčí o tom, že měla jistě řadu českých spoluobčanů, takže Krupka představovala v těch letech národnostně smíšenou obec.

Mimoto po roce 1487, kdy Koldicové prodali Krupku a celé panství, se v držení Krupky vystřídala celá řada českých rodin, z nichž nejvýznamnější byla snad rodina Kolovratů. S českou vrchností přicházelo i české úřednictvo. Známe Ctibora z Brodu, Jana z Dobrovítova, česká jména se objevují i mezi majiteli důlních měr, např. Hora z Ocelovic, Kočka, Jiřík, Hotický (Lhotický), Kateřina Šimková (v originále Katharina Schimkin). Z doby pozvolného pronikání luteránství známe dvě listiny z r. 1545 a 1550, které jsou datovány podle dne upálení Mistra Jana Husi. Listina daná v sobotu po svátku Jana Husi (12. července 1550) je zajímavá tím, že jsou v ní jmenována důlní díla na majetku pana Popela z Lobkovic. První vyslovení jména této české šlechtické rodiny, v jejímž majetku se po staletí až do r. 1945 nacházela převážná část cínoveckých dolů, nás nutí, abychom se s tímto rodem a jeho vztahem k Cínovci a k hornictví vůbec seznámili blíže.

O králi Václavu IV. Je známo, že se ve svém boji s panskou oligarchií obklopoval rádci z nižší šlechty. Jedním z nich byl i Mikuláš z Újezda, předek rodiny Lobkoviců. V letech 1400 – 1419 byl urburním písařem v Kutné Hoře, asi r. 1409 kupuje ves Lobkovice, téhož roku je zřejmě svědkem vyhlášení dekretu Kutnohorského, později dostává od Václava IV. úřad nejvyššího písaře a zůstává v přízni králově až do jeho smrti. Dva roky předtím je povýšen do stavu panského. Zpočátku byl Husovým stoupencem, avšak po r. 1419 slouží věrně Zikmundovi a umírá jako jeho přívrženec a katolík r. 1435. V letech, kdy byl urburním písařem, se zřejmě obohatil a jeho potomkové, příslušníci obou základních větví Hasištejnských a Popelů z Lobkovic, nikdy nezapomněli, že to bylo hornictví, jež jim pomohlo dostat se na nejvyšší příčky společenského žebříčku v Království českém. Sledujeme-li majetkovou politiku tohoto rodu, zjišťujeme, že všechny jeho větve projevují mimořádný zájem o panství, kde se těžily rudy.

Z hasištejnské větve Bohuslav Felix z Lobkovic (1517 – 1587) vlastnil Chomutov, Jirkov, Červený Hrádek, Horu Sv. Kateřiny, Brandov a Přísečnici. Z větve zbirožské Jiří st. z Lobkovic (1552 – 1607) měl opět Horu Sv. Kateřiny, Horu Sv. Šebestiána, Výsluní a Blatno u Chomutova. Z větve chlumecké, později roudnické, Ladislav II. (1501 – 1584) získal r. 1576 horní město Krásnou Horu. Tato lokalita, ležící na ústí potoka Mastníku do Vltavy, byla známa tím, že v jejím obvodu byly zlatonosné rýžovnické terény, takže ještě r. 1929 státní báňské ředitelství v Příbrami uznalo za vhodné tento terén blokovat pro stát. Roku 1529 Děpolt z Lobkovic kupuje rýzmbursko-duchcovské dědictví po rodině Kaplířů, z něhož pak trvale v majetku rodu zůstává revír Mikulov v Krušných horách. Je samozřejmé, že zájem Lobkoviců se začal soustřeďovat také na Cínovec, neboť v 16. století, kdy těžba ve vlastní Krupce upadala, byl prosperující částí krupského horního majetku. Zvláště po odchodu Koldiců, v době častého střídání majitelů, kdy tyto převody byly doprovázeny odprodejem některých částí panství nebo přikoupením jiných majetkových podstat, se Lobkovicové pokusili zachytit se na Cínovci. Roku 1529 se Jan ml. z Lobkovic spolu s jinými pře s tehdejšími majiteli Krupky, bratřími Janem a Albrechtem z Valdštejna, zřejmě o nějaké části krupského panství. Z r. 1541 máme zprávu a nálezné jámě Sv. Jiří na pozemcích Popela z Lobkovic na Cínovci a tohoto dolu se týká i další listina z téhož roku. Jiná listina z r. 1544 a dvě z r. 1550 se týkají převodů důlního majetku na lobkovické půdě na Cínovci.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..