Úvod Dějiny hornictví Historie Počátky dolování na Cínovci (4)

Počátky dolování na Cínovci (4)

832
0

Podle vlastní lobkovické rodinné tradice se část dolů na Cínovci dostala do jejich majetku r. 1504, podle Hallwicha vlastnili poloviny Předního a Zadního Cínovce už o rok dříve. Téhož roku arcivévoda Ferdinand, místodržící v Čechách a syn císaře a krále Ferdinanda I. , vydal privilegium, v němž sliboval „prémie“ za každou nově nalezenou žílu. Toto povzbuzující opatření mělo na cínovecké ložisko blahodárný dopad.

V polovině 16. století směřoval hlavní zájem k otvírce plochých žil, na Cínovci obecně zvaných flece. Cínovecký terén na sever od vodního předělu (od hotelu Pomezí) je plochý a svažuje se mírně směrem do Saska. Lobkovické horní ředitelství uvádělo, že horní provoz na Cínovci započal jistě před r. 1464, kdy bylo k odvodnění dolů započato s ražbou původní, tzv. Hořejší bynovské štoly. Protože v 16. století již nedostačovala, započalo se v r. 1585 s ražbou Dolní bynovské štoly, která po svém dokončení byla 660 m dlouhá a podsedala důlní díla v hloubce asi 40 metrů. Její ražba postupovala nejdříve pomalu, protože páni z Bynova z důvodů nějakého sporu na svých důlních dílech nepracovali. Císařská komise, která se dostavila na Cínovec r. 1596, spor urovnala a ražba štoly i těžba pak rychle pokračovaly. V té době byla také postavena lobkovická huť, která pak s přestávkami pracovala až do konce 19. století. Ač Cínovec byl a je znám jako naleziště cínových rud, objevují se i zprávy o výskytu rud stříbra a mědi. Když Adam Hrzán z Harasova r. 1584 získal krupský podíl na Cínovci, dal se s velikou vervou do dolování a měl úspěchy. V jeho důlním poli „Nevěřící Tomáš“ se nalezly rudy stříbrné a měďnaté. Hrzánové zřejmě měli majetek na Cínovci i před rokem 1584, neboť podle podání byla z jejich stříbrných rud, dobytých na „Nevěřícím Tomáši“, ulita r. 1550 konvice pro faru v Geisingu. Příliš věrohodně tato zpráva nezní, známe totiž podobnou zprávu z týchž let o Božím Daru.

Záznamy o nálezech stříbrných rud se pak častěji nebo řidčeji opakují až do poloviny osmnáctého století. V novější geologické literatuře není obyčejně o výskytu stříbrných rud zmínky. Stříbronosné minerály se s největší pravděpodobností těžily na strmých žilách. Je také možné, že některé partie greisenu byly prostoupeny stříbronosným galenitem, neboť i nejmodernější průzkum Cínovce v letech 1966 – 1973 greisen s galenitem v omezené míře objevil. Zpráva z konce století (1592) říká, že na dole pana Joachima von Bila (Bělá?) a spolutěžařů byly v době od sv. Jakuba (30. dubna) do konce roku těženy měďnaté a stříbronosné rudy, které při první zkušební tavbě daly 3 centnýře černé (stříbronosné) mědi, z nichž se získalo 7 a půl hřivny stříbra.

V poslední třetině 16. století byl důlní majetek na Cínovci rozdělen mezi tři vrchnosti: na české straně Lobkovicové a horní město Krupka, na saské straně páni z Bynova. Když se však Krupka r. 1584 vykoupila z poddanství a stala se královským horním městem, neměli měšťané dost pohotových peněz k zaplacení výkupu královské komoře, a proto, ač neradi, prodali ještě téhož roku vesnice Cínovec, Fojtovice, Běhánky a Sobědruhy Adamovi Hrzánovi z Harasova.

Krupský díl Cínovce v držení tohoto rodu dlouho nezůstal. V srpnu r. 1620 syn Adamův, Zdislav Hrzán, prodal Cínovec nazpět městu Krupce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..