Úvod Doly a revíry RD Příbram Průzkumné práce na ložisku Harrachov

Průzkumné práce na ložisku Harrachov

417
0

Průzkumné práce na ložisku byly nově zahájeny v roce 1947 Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L., jehož zájmem bylo získávat zejména baryt. Od roku 1950 prováděly průzkum na ložisku Západočeské rudné doly, býv. n. p. a od roku 1952 pak Severočeský rudný průzkum, býv. n. p.. Průzkumné práce postupně na ložisku řídili po geologické stránce dr. Chrt, dr. Drbohlav, ing. Svoboda a p. g. Tauchmann.

Severočeský rudný průzkum prováděl na ložisku jak povrchové, tak důlní průzkumné práce. Rýhami bylo ověřováno v roce 1953 jižní pokračování žíly Oldřich. V úrovni štolového patra byly sledovány žíly Oldřich a U skoku stejnojmennými slednými štolami. Mezi oběma žilami bylo zaraženo hloubení H-l, z nějž byly na jednotlivých horizontech ověřovány žíly ložiska. Ze sledné štoly Oldřich byl ve střední vzdálenosti vyražen záp. směrem překop, který vyústil v údolí potoka Seifenbachu (tzv. Seifský překop).

Od počátku průzkumných prací, prováděných Severočeským rudným průzkumem, bylo v období let 1952 – 1958 postupně ložisko ověřováno i hlubinně. Při předávání ložiska do těžby v roce 1958 byla na patrech – 50 m, – 100 m, – 150 m, – 200 m a částečně na patře – 250 m ověřena žíla Oldřich. Na patrech – 50 m,- 100 m, – 150 m, – 200 m pak byly vyraženy JZ směrem překopy, které překřížily žíly U skoku a Křemenný val, Čendova a Nová. Tyto žíly byly na jednotlivých horizontech v různém rozsahu směrně i vertikálně ověřovány. Zásoby zejména barytového typu byly nalezeny pouze na žíle U skoku, žíla Křemenný val je v této části ložiska vyvinuta v křemenném vývoji.

Hloubení jámy H-l bylo v roce 1957 ukončeno na úrovni p. -250 m. Od roku 1960 byla jáma vyhloubena po patro – 300 m a na patře byl vyražen patrový překop, který se dotkl žíly Oldřich bez dalšího sledného ověřování. V roce 1961 byla jáma vyhloubena po úroveň patra – 350 m. V roce 1965 byla ukončena báňská otvírka severního křídla žíly Oldřich, aniž byl ověřen celý směrný rozsah žíly. V roce 1966 pak byl dokončen báňský průzkum jižního křídla žíly Oldřich na tomto patře.

Průzkumné práce byly prováděny tak, že pokud to dovolovaly báňsko-geologické podmínky, na žilách byly raženy sledné chodby. Pokud ražbu ztěžovala směrná porucha, přecházelo se k ražbě směrné chodby a vývoj žil byl ověřován překopy. V roce 1956 se přešlo na žádost Teplických rudných dolů, býv. n. p. na ražbu směrných chodeb v podloží žíly a průběh žíly byl ověřován překopy.

Nejasná (podle dostupných pramenů) zůstává historie štol + 10 m (La Paloma), – 10 m a stará štola U skoku. Štoly + 10 m a – 10 m byly pracovníky Severočeského rudného průzkumu již zmáhány a přeměřovány, což svědčí o faktu, že štoly musely být raženy buď Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, nebo Západočeskými rudnými doly. Lze však připustit, že tyto štoly byly vyraženy i před rokem 1945. Stará štola U skoku, situovaná ve svahu SZ od štoly U skoku, je pouze zakreslena v důlních mapách, ale zcela chybí zmínky o jejím původu i o vývoji sledované žíly.

Průzkumné práce byly v roce 1958 ukončeny a ložisko předáno k 1. 4. 1958 Rudným dolům Jeseník, býv. n. p. , závod Horní Vernéřovice.

Další významnější etapa průzkumných prací nastává počátkem 70. let. Na základě zpracovaného projektu geologicko-průzkumných prací byly průzkumné práce zahájeny v severním křídle ložiska p. – 200 m (žíla Oldřich) a v jižním křídle na patrech – 50 m a – 100 m (žíla Křemenný val). V severním křídle bylo ověřováno směrné pokračování žíly Oldřich. V této části ložiska je žíla vyvinuta v barytovém vývoji. V již. křídle byla pozornost soustředěna na předpokládaný fluoritový vývoj žíly Křemenný val v těsné blízkosti hranice krkonošsko-jizerského masivu s metamorfním pláštěm. V úrovni p. – 150 m byla skutečně nalezena rozsáhlá poloha bilanční fluoritové mineralizace s významnými podíly galenitu. Současně byl ověřen nový typ mineralizace žíly Křemenný val – typ křemen – galenitový, v němž je pouze v zanedbatelném množství zastoupen fluorit (resp. baryt). Vertikální vývoj nalezené polohy bilanční fluoritové mineralizace byl ověřován prvním 100 m vysokým komínem na ložisku, komínem 4-K-7. Přes značné technické potíže byl tento komín, ražený jako sledný, dokončen a vyražen až po úroveň p. – 50 m. Souběžně s průzkumnými pracemi na p. – 150 m
byly prováděny průzkumné práce v této části ložiska na p. – 50 m. V úrovni tohoto patra však byly ověřeny pouze málo rozsáhlé polohy mineralizace barytového typu.

V rámci průzkumných prací na p. – 150 m byla nalezena nová žíla ložiska, později označená jako žíla Božena. Žíla je nejjižnějším známým odžilkem žíly Křemenný val. Podobně byl na p. – 50 m zjištěn styk žíly Božena s žilou Křemenný val a žíla Božena byla ověřena slednou chodbou.

Průzkumné práce na úkole byly přerušeny při rekonstrukci jámy v letech 1973 – 1975 a v severní části ložiska již nebyly nikdy dokončeny.

Další etapa průzkumných prací byla realizována na p. – 250 m a jejím cílem bylo ověřit hloubkový vývoj bilanční fluoritové mineralizace, nalezené průzkumnými pracemi na p. – 150 m. Současně byla slednou chodbou částečně ověřována na tomto patře žíla Božena.

Vývoj žíly Křemenný val není na p. – 250 m již tak příznivý, jako tomu bylo na p. – 150 m. Vertikální vývoj mineralizovaného úseku žíly Křemenný val byl pak ověřován překopy z komína 6-K-9, raženého mimo žílu. Při sledování žíly Božena byl nalezen její odžilek, ale v nebilančním vývoji.

S průběhem průzkumných prací na p. – 250 m se částečně překrýval vrtný průzkum na ložisku. Maloprofilovými vrty (souprava DIAMEC) byl ověřován hloubkový vývoj žil Oldřich (v sev. křídle) a Křemenný val ( v již. křídle) a horizontálními vrty pak byl ověřován vývoj vých. od žíly Božena. Těmito horizontálními vrty však nebyly zjištěny další žíly.

Na uvedené práce navázala podrobná etapa geologicko-průzkumných prací v jižním křídle žíly Křemenný val na p. – 200 m. Provedené práce potvrdily předpoklady o bilančním vývoji žíly Křemenný val a současně byly ověřeny největší známé mocnosti této žíly (více než 17 m). Průzkumné práce, prováděné na žíle Božena, potvrdily její velkou čočkovitost a velmi nepravidelný vývoj.

Řešitelem geologicko-průzkumného úkolu, realizovaného na p. – 50 m a – 150 m (jižní křídlo) a patře – 200 m (severní křídlo) byl dr. Ocman, Geoindustria Praha. Vlastní ražby prováděli pracovníci Rudných dolů, provoz Harrachov.

Další popisované průzkumné etapy byly prováděny již po odborné i technické stránce pracovníky Rudných dolů. Řešiteli úkolů byli RNDr. Reichmann (do roku 1979) a RNDr. Fengl (po roce 1979).

Na základě povrchového vrtného průzkumu, prováděného v širším okolí ložiska Geoindustrií Praha (vedoucí úkolu RNDr. Ocman) byla počátkem 80. let vrtem Hv-12 zjištěna další z žil ložiska v severním křídle. Na základě tohoto vrtu zpracovaly Rudné doly projekt průzkumných prací, jehož cílem bylo báňsky ověřit nalezenou žílu. V úrovni p. – 200 v sev. křídle byly překopem přefárány žíly Čendova, Nová, Křemenný val a žíla, ověřená vrtem Hv-12.Tato žila byla později pojmenována Medvědí. Na žíle Medvědí byly ověřeny báňskými pracemi pouze zásoby barytového typu. Sledně ověřování žil Čendova a Nová nepotvrdilo předpoklady o možném příznivém vývoji žil v severním křídle ložiska.

V jednotlivých obdobích geologicko-průzkumných prací byly postupně ověřovány různé části ložiska, což bylo dáno jednak požadavky na získávání jednotlivých užitkových složek, jednak stupněm znalostí o ložisku a stupněm zvládnutí úpravenské a báňské technologie.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.