Úvod Doly a revíry RD Příbram Útlum těžby železné rudy v přísečnicko-měděneckém revíru

Útlum těžby železné rudy v přísečnicko-měděneckém revíru

742
0

Důl MěděnecV průběhu 80. let byl závod Měděnec postaven před úkol zabezpečit si další pokračování a rozvoj těžby Fe rudy po roce 1992, resp. 2000, ověřením dalších zásob suroviny. Po několikaleté projektové přípravě byl v roce 1987 zahájen rozsáhlý báňský geologický průzkum magnetitového ložiska Kovářská. Toto ložisko se svými 12 až 15 milióny tun Fe rudy je největším dosud známým skarnovým magnetitovým ložiskem nejen v přísečnicko-měděneckém revíru, ale i v České republice. Otvírka a dobývání ložiska Kovářská mohla zajistit prodloužení životnosti závodu Měděnec minimálně do roku 2020 až 2030 při kapacitě roční těžby 300-500 tis. tun rudy o produkci 110-210 tis. tun Fe koncentrátu.

Negativní přístup k dalšímu rozvoji čs. rudného hornictví prosazovaný od roku 1988 a následovně vyhlášení útlumu těžby domácích rud mělo tvrdý dopad i na další investiční rozvoj závodu Měděnec. V závěru roku 1989 je geologický průzkum ložiska Kovářská zastaven, postupně jsou výrazně kráceny cenové dotace pro stávající výrobu Fe koncentrátu a je zpracováván projekt likvidačních prací. Pro kolektiv pracovníků závodu to znamenalo dvě možné alternativy řešení daného stavu: buď totální likvidace závodu, nebo intenzívní hledání nového výrobního programu.

Přesto je možné význam hornické činnosti závodu Měděnec hodnotit z několika pohledů:

1. Těžba a úprava nerostné suroviny (Fe rudy) – využívání domácí surovinové základny

Nutno si přiznat, že výroba magnetitového koncentrátu v Měděnci kryla jen nepatrnou část celkové československé spotřeby železných rud (0,25-0,3 %) a rovněž podíl na domácí produkci byl nízký (5,2 % upravených surovin – Fe koncentrátů nebo 7 % kovu v surovinách vzhledem k vyššímu obsahu Fe v koncentrátu z Měděnce). Z hlediska kvality však koncentrát z Měděnce představuje špičkovou surovinu, která je rovnocenným ekvivalentem prachových Fe rud dovážených ze světa (Brazílie, Venezuela, Švédsko…). Dovážené zahraniční rudy se naopak nemohou po stránce obsahu Fe (a SiO2) s měděneckým koncentrátem srovnávat.

Porovnáme-li roční produkci měděneckého koncentrátu (např. za rok 1987) se stejným druhem Fe rud, tzn. s rudami prachovými, stejné nebo vyšší kvality, potom produkce Měděnce (40 tis. tun) představuje v těchto kvalitních rudách podíl 29 %. Lepší byly pouze koncentráty švédské.

2. Oblast sociální – pracovní příležitosti pro obyvatele pohraniční horské oblasti

Důlní závod Měděnec představoval významný zdroj pracovních míst, jehož význam byl znásoben skutečností, že se nachází v horské pohraniční oblasti Krušných hor. Za období výstavby a báňské činnosti poskytl závod Měděnec zaměstnání více než třem tisícům obyvatel okresu Chomutov. Maximální stav pracovníků dosáhl počtu 287 v roce 1989, průměrný stav byl však nižší, přibližně 265 pracovníků. Od roku 1989 v souvislosti s útlumem těžby tento stav postupně klesal až na 184 zaměstnanců k 31. 7. 1992, tzn. ke dni ukončení těžby.

3. Oblast vědy a techniky – širší poznání geologických, mineralogických a dalších přírodních zákonitostí a jejich aplikace v technické praxi

Během 37 let, tzn. od zahájení nového vyhledávacího průzkumu v roce 1955 do ukončení těžby v roce 1992, bylo vypracováno a částečně publikováno velké množství odborných technických nebo vědeckých prací, zejména v oborech ložiskové a důlní geologie, petrografie, mineralogie, technologie úpravy surovin, technologie dobývání a ekonomiky nerostných surovin. Jen z oblasti geologických věd to bylo přes čtyři sta prací.

Akce geologického průzkumu s následnými závěrečnými zprávami a výpočty zásob suroviny umožnily podrobně poznat geologické a úložní poměry ložisek Fe rud a přispěly také k poznání geologické stavby Krušných hor.

Na závěr je nutné zdůraznit, že příčinou ukončení těžby železné rudy na Dole Měděnec nebyla neefektivnost těžby a úpravy rudy, nýbrž vyčerpání zásob otevřených ložisek (Měděnec a Přísečnice) v dobývacím prostoru.

Závod ukončil těžbu Fe koncentrátu v posledním měsíci, tzn. červenci 1992, ve výši 4 400 tun, (což odpovídá roční kapacitě 53 tis. tun!) nejen s výrazně nižším počtem zaměstnanců, ale i se ziskem a s vytvořením dalších finančních zdrojů použitelných pro další rozvoj závodu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.