Úvod Doly a revíry RUD Důl Anna ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu

Důl Anna ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu

582
0

Důl Anna1800 – Johann Babtist Müller založil jižně od Zbýšova nový mělký důl, který nazval po manželce Anně. Důlní díla se dostala do hloubek cca 30 m ale pro zvýšené přítoky vod, které nebylo možno tehdejšími prostředky zvládnout, bylo dílo po nějakém čase opuštěno.

1830 – Anna Müllerová se syny Antonínem a Janem Danielem Müllerem znovu otevírá Důl Anna. Jáma měla v konečné podobě celkovou hloubku 195 m, soudkovitý průřez a vyztužena byla cihelnou výztuží. Lezní oddělení bylo situováno vzhledem ke klecím po celé délce bočně. Jámou byly vedeny potrubní tahy a elektrické a sdělovací kabely. Ve strojovně byl instalován parní těžní stroj bubnový, těžní věž měla dřevěnou konstrukci.

1855-56 – rekonstrukce strojovny a kotelny.

1873 – 5. 1. uvedena do provozu železniční vlečka, prodloužená ze seřadiště u dolu Simson

1886 – těžba je postupně přesouvána na sousední Důl Simson

1943 – první úvahy o znovuotevření dolu a vydobytí zbytkových pilířů v I. sloji a později i ve II. sloji.

1944 – znovuzahájena těžba jámou Anna. Rekonstruována byla těžní věž a strojovna, ve které byl instalován elektrický těžní stroj bubnový, vyrobený v dílnách dolu Kukla v roce 1943. Průměr bubnů 2 770 mm, šířka 595 mm. Výkon elektrického motoru byl 168 kW/500 V. Rychlost jízdy byla 3 m.s-1. Klece byly dvouetážové pro jeden vůz na etáži. Byly dobývány zbytkové pilíře v I. sloji nedaleko těžní jámy. Uhlí bylo těženo jámou Anna na povrch, kde po vyražení z klece byly vozy vyklápěny do zásobníku. Ze zásobníku bylo uhlí odváženo nákladními auty na třídírnu a prádlo dolu Kukla.

1950 – zahájena ražba Dopravní štoly. Štola byla ražena z rokle (hloubka cca 10 m) pod jámou Anna západním směrem. Postupně nafárala I., II. a III. sloj. Štolou byl dopravován základkový materiál pro poruby. Základka byla získávána z odvalu dolu Anna, který se nacházel právě na svazích rokle. Štola byla také důležitým větrním dílem. V letních měsících sloužila jako výdušná. V zimních měsících, kvůli omezení tvorby ledu v jámě Anna byl spuštěn ventilátor. Jáma Anna se stala výdušnou a Dopravní štola potom vtažným dílem.

1955 – po prostudování starých důlních map bylo rozhodnuto o otvírce III. sloje a její vydobytí mezi Dědičnou štolou (103 m) a 9. patrem (157 m). Mocnost III. sloje v této oblasti byla 80-140 cm, úklon 45°. V provozu byly v průměru jeden až dva poruby o délce 30-35 m, dobývané metodou šikmého zátinkování s úpadní zátinkou a základkou. Denní těžba v průměru okolo 40 tun, roční potom 10 466 tun. Důl Anna se stal jediným dolem v revíru, kde se dobývala III. sloj.

1963 – dosažena nejvyšší těžba v historii dolu a 57 427 tun/rok.

1967 – 31. 3. vytěžen poslední vůz uhlí z dolu Anna. Jáma a Dopravní štola byly zasypány a uzavřeny. Postupně byly zlikvidovány všechny povrchové objekty, včetně těžní věže, strojovny a sýpky.

2016 – úprava a rekonstrukce železobetonového uzavíracího povalu a úprava povrchu.

Autor: Petr Kubinský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..