Úvod Doly a revíry RUD Důl Františka v Padochově – nejdůležitější data ve vývoji dolu

Důl Františka v Padochově – nejdůležitější data ve vývoji dolu

448
0

Důl Františka v r. 19751848 – bratři Kleinové, Ferdinand Löhner a Adolf Petrziczek založili Důl Františka hloubením nové jámy v Padochově. Jáma byla pojmenována po manželce Adolfa Petrziczka.

1853 – byl nový důl uveden do provozu. Jáma měla v konečné podobě celkovou hloubku 855 m. Od povrchu po 3. patro (336 m) soudkovitý profil a cihelnou výztuž. Od 3. patra (336 m) po 7. patro (549 m) profil kruhový o průměru 3,6 m a cihelnou výztuž. Od 7. patra (549 m) po 9. patro (695 m) opět profil soudkový s cihelnou výztuží. Od 9. patra (695 m) po 10. patro (777 m) profil kruhový o průměru 4 m s cihelnou výztuží a konečně od 10. patra (777 m) po 11. patro (855 m) kruhový profil o průměru 4 m a výztuž dusaným betonem. Lezní oddělení bylo situováno vzhledem ke klecím v úsecích se soudkovitým profilem bočně a v úsecích s kruhovým profilem čelně. Jámou byly vedeny potrubní tahy a elektrické a sdělovací kabely. Těžní věž byla dřevěné konstrukce, spojená s kotelnou a strojovnou, ve které byl instalován parní těžní stroj bubnový. Klece byly jednoetážové, pro jeden vůz na etáži.

1858 – 15. 10. zahájeno hloubení výdušné jámy nazvané Bohrloch. Jáma byla vrtána rotačním vrtáním. Průměr vrtané jámy byl 96,5 cm. Vyztužena byla ocelovými rourami o průměru 91 cm. V konečné podobě byla vyvrtána na 3. patro (248 m). Po dokončení vrtání byl profil jámy upraven.

1865 – dokončena výdušná jáma Bohrloch. Nad jámou byla postavena jámová budova s cechovnou a lampovnou. Jáma sloužila především jako výdušná a k nouzovému fárání mužstva.

1872 – 17. 1. vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl jámovou budovu, strojovnu a kotelnu. Těžní věž zasažená požárem se zřítila do jámy, kde poškodila jámovou výztuž až do hloubky 152 m a poškodila čerpací stanici. Došlo k přerušení čerpání důlních vod a důl byl částečně zatopen. Po odstranění škod, byla v červnu těžba obnovena.

1895 – vybudována visutá lanová dráha o délce 1 800 m, spojující Důl Františka s dolem Simson, na jehož třídírnu byla tato lanovka přivedena. Sloupy byly dřevěné.

1903 – v rámci připravované rekonstrukce těžení, byla na severovýchodní straně oproti staré těžní věži postavena budova nové strojovny pro parní těžní stroj. Rekonstrukcí a prohloubení prošla i těžní jáma. Původní obdélníkový profil byl mírně rozšířen na soudkový a dřevěná výztuž byla nahrazena cihelnou.

1903 – vypracován projekt výstavby elektrárny u dolu Františka, která by spalovala méněhodnotné prachové uhlí. Předpokládaný výkon měl být 3 x 1,5 MW /3 000 V. Zásobovat elektrickou energií měla doly a město Brno. Pro dálkové vedení do Brna bylo projektováno napětí 25 kV.

1904 – zbourána původní jámová budova s dřevěnou těžní věží a postavena nová, ocelová těžní věž o celkové výšce 25,6 m. Nově byla taktéž vybudována jámová budova a původní objekty byly přizpůsobeny rekonstruovanému provozu.

1905 – instalován kompresor a nový, parní těžní stroj bubnový, vyrobený 1. Brněnskou strojírnou. Průměr bubnů 4 000 mm, šířka 750 mm, průměr parních válců 650 mm, zdvih 1 200 mm, ventilový rozvod Kraft-Lenz, rychlost těžení 11 m.s-1. Klece byly dvouetážové pro jeden vůz na etáži. Kotelna měla výhřevnou plochu 434 m2. Tlak páry byl 0,8 MPa.

1910 – uvedena do provozu první sprchová koupelna

1913 – ukončena pravidelná těžba uhlí jámou Františka a započaly práce na převedení vtažné jámy na výdušnou, pro nově rekonstruovaný Důl Kukla. Jáma nadále sloužila pro případné těžení v době výluky na dole Kukla, dopravu materiálu a mužstva.

1914 – ve strojovně ventilátorů přistavěné k jámové budově byl instalován ventilátor typu CAPPEL (horizontální, odstředivý s pevnými lopatkami), vyrobený Vítkovickými železárnami v roce 1914. Výkon ventilátoru byl 1 800 m3/min. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 73,5 kW/500 V.

1928 – rekonstrukce parního těžního stroje na elektrický pohon. Elektrický motor měl výkon 130 kW/500 V. Rychlost těžení byla 6 m.s-1 a jízdy mužstva 4 m.s-1.

1955 – ve strojovně ventilátorů byl instalován nový ventilátor typu SCHICHT 1 250 (osový, s pohyblivými lopatkami) o výkonu 1 600 m3/min, vyrobený národním podnikem Janka Radotín v roce 1953. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 130 kW/500 V.

1964-1965 – velká rekonstrukce povrchových objektů dolu, v rámci které byly nejprve zbourána jámová budova, přiléhající objekt lampovny, kompresorovny, rozvodny, šaten a koupelen. Těžní věž a budovy ventilátorů musely zůstat po dobu rekonstrukce dále v provozu. Nad starou těžní věží postupně vyrostla nová, železobetonová těžní věž se strojovnou v hlavě věže o celkové výšce 38,6 m. Vedle původní strojovny těžního stroje v místě starých koupelen a šaten byla vybudována nová strojovna ventilátorů, ve které byly instalovány dva axiální ventilátory se stavitelnými lopatkami, vyrobené ZVVZ Milevsko (Závody pro výrobu vzduchotechnických zařízení) o výkonu 4 000 m3/min. Výkon elektrického motoru každého ventilátoru byl 280 kW/ 500 V. Po stržení a likvidaci staré těžní věže a strojoven ventilátorů byla nad jámou vystavěna nová jámová budova a automatickým oběhem vozů, dvěma výklopníky a zásobníky s navazující nakládkou na nákladní vozidla. Vzhledem k charakteru výdušné jámy, musel být oběh vozů řešen v hermetickém oddělení od vnějšího prostředí propusťovými dvěřmi. Původní strojovna těžního stroje byla upravena na budovu šaten a koupelen a s jámovou budovou byla spojena mostem. Nově byla vybudována i kompresorovna a upravena kotelna.

1965 – 22. 12. v nové strojovně v těžní věži byl uveden do provozu těžní stroj ČKD 2K 2505, vyrobený v roce 1964. Poháněn byl asynchronním el. motorem o výkonu 350 kW/6 000 V. Rychlost těžení byla 8,6 m.s-1, jízda mužstva potom 3 m.s-1. Těžní klece byly dvouetážové pro jeden vůz na etáži.

1967 – v březnu byly dokončeny úpravy areálu dolu a stavba koupelen.

1980-1982 – měření výkonových parametrů a následná rekonstrukce ventilátorovny a dosazení dvou nových rovnotlakých axiálních ventilátorů ARA 2, vyrobených ZVVZ Milevsko (Závody pro výrobu vzduchotechnických zařízení) o výkonu 3 000 m3/min. Výkon elektrického motoru byl 500 kW/6 000 V.

1987 – výměna oběžných kol ventilátorů ARA 2, které byly nahrazeny oběžným kolem typu NKL o vyšším výkonu.

1991 – 16. 12. po likvidaci těžního zařízení a vyplenění lezního oddělení jámy bylo započato se zásypem jámy hlušinou z odvalu dolu Václav Nosek.

1992 – 11. 2. ukončen zásyp jámy. Bylo použito 10 800 m3 hlušiny.

1992 – 18. 2. ukončení těžby uhlí v Rosicko-oslavanském revíru.

1992 – 27. 5. byla jáma Františka uzavřena železobetonovou krycí deskou. Těžní věž, jámová budova, budova kotelny, šaten a koupelen, strojovna ventilátorů a další objekty zůstaly stát.

1994 – v březnu byl zjištěn pokles hladiny zásypu v jámě o 80 m. Kontrolním otvorem byla jáma dosypána.

1997 – od počátku roku počaly demoliční práce v areálu dolu a postupně byla zcela zlikvidována jámová budova. Z těžní věže byly postupně odstraněny veškeré prvky až na holý železobetonový skelet.

1997 – 31. 12. železobetonový skelet těžní věže byl zlikvidován odstřelem.

Petr Kubinský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.