Úvod Doly a revíry RUD Důl Jindřich II ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji...

Důl Jindřich II ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu

859
0

Důl Jindřich IIV současné době probíhá intenzivní likvidace poslední dominanty Zbýšova u Brna, šachty, která se zapsala do historie nejenom Rosicko-oslavanského revíru, ale i Československého hornictví. Pojďme se nyní podívat na jeho historii v nejdůležitějších datech.

1960 – 8. 11. zahájeno pracovníky výstavbového závodu VKD, n. p., závod 3, Zastávka u Brna hloubení nové jámy Jindřich II, která byla určena jako hlavní těžní jáma tehdejšího závodu (provozu) Antonín. Jáma měla kruhový průřez o průměru 6 m. Prvních 32 m bylo provedeno v dvouplášťovém cihelném zdivu s latexovou izolací a dále potom do konečné hloubky 1 250 m v litém betonu. Jáma zpřístupňovala nejprve pouze zaústěné 2. patro (191 m) a 3. patro (328 m), dále již plnohodnotné 7. patro (899 m), 9. patro (1 046 m), 10. patro (1 128 m) a 11. patro (1 228 m). Na 7. patře (899 m) se nacházela strojovna pomocného těžení, které bylo umístěno v hlavní jámě a bylo vybaveno jednoetážovou klecí s protizávažím. Lezní oddělení bylo vzhledem ke klecím situováno čelně a vybaveno ocelovými žebříky o délce 8 m. Jámou byly v konečné podobně vedeny potrubní tahy se stlačeným vzduchem, výtlačným potrubím a také elektrické a sdělovací kabely.

1964 – 1. 1. dokončeno hloubení nové jámy Jindřich II pod úrovní budoucího 11. patra (1 250 m).

1966-1967 – zahájena generálním dodavatelem Průmyslovými stavbami, n. p., Gottwaldov výstavba nových budov šaten, koupelen, vstupních objektů včetně vrátnice. Dále probíhala likvidace zařízení staveniště hloubení jámy, likvidace strojoven těžních strojů pro hloubení a betonáž podohlubňových kanálů a patek pro ocelovou konstrukci těžní věže.

1968 – montáž ocelové konstrukce těžní věže pracovníky Hutních montáží Ostrava. Celá těžní věž vysoká 46,3 m byla následně vyzděna cihelnou vyzdívkou. V hlavě věže byl zabudován čtyřlanový těžní stroj s třecím kotoučem ČKD 4K 4016 (r. v. 1967), poháněný dvěma stejnosměrnými elektrickými motory o výkonu 1 700 kW. Těžní stroj byl vybaven automatikou ZPA pro těžbu. Na čtyřech lanech o průměru 40 mm byly zavěšeny dvě čtyř etážové klece pro dva vozy JDV 0,95 m3 na etáži za sebou. Na ohlubni byla vybudována jámová budova s automatickým oběhem vozů a výklopníky. Tento komplex byl spojen s třídírnou pásovým mostem. Třídírna byla rovněž rekonstruována a bylo vybudováno odvalové hospodářství.

1968 – 1. 7. zahájen zkušební provoz

1969 – zahájena těžba uhlí jámou Jindřich II z 10. patra (1 128 m).

1969-1970 – pokračovala výstavba a dokončovací práce v areálu nového dolu jako likvidace lanové dráhy z dolu Antonín na třídírnu, rekonstrukce kotelny, zauhlování kotelny, rekonstrukce havarijní skládky uhlí, výstavba dřeviště, úpravy terénu, spojení a inženýrské sítě mezi doly Jindřich II a Antonín a likvidace staré jámy Jindřich I.

1972 – započala výstavba nákladní lanové dráhy pro dopravu vytěženého uhlí z třídírny dolu Jindřich II do Elektrárny Prosincové stávky v Oslavanech. Výstavbu prováděla Transporta, n. p., Chrudim.

1973 – po dlouhých dohadech o koncepci rekonstrukce revíru trvající několik let a po ukončení těžby na dole Václav Nosek v Oslavanech se nakonec Důl Jindřich II se stal centrálním dolem Rosicko-oslavanského uhelného revíru.

1974 – zahájeno pracovníky výstavbového závodu VKD, n. p., závod 3, Zastávka u Brna prohloubení jámy Jindřich II na 12. patro (1 328 m) a pouze zaústěné 13. patro (1 428 m) s konečnou hloubkou jámy 1 458 m. Důl Jindřich II se tak stal nejhlubším dolem na černé uhlí v republice a jedním z nejhlubších ve střední Evropě.

1974-1975 – zkušební a garanční provoz nákladní lanové dráhy

1976 – uvedení nákladní lanové dráhy do trvalého provozu

1980-1981 – rekonstrukce hlavních ventilátorů na výdušných jamách Ferdinand a Františka a vybudovaní strojoven klimatizace v úrovni 11. patra (1 228 m) určených pro chlazení vtažných větrů pro důlní pracoviště.

1980 – převedena těžba na nové 12. patro (1 328 m).

1984 – zahájena ražba úpadních překopů a výstavba 12. podpatra (1 428 m).

1991 – 28. 12. vytěžen poslední vůz uhlí jámou Jindřich II.

1992 – 20. 4. ukončen provoz čerpacích stanic v dole a začalo zatápění jámy

1992 – 23. 12. po demontáži těžního zařízení byla jáma Jindřich II uzavřena železobetonovou krycí deskou. Těžní věž a společně s budovou oběhu vozů zůstala stát.

2003 – nařízení Obvodního báňského úřadu v Brně o likvidaci jámy Kukla a Jindřich II zasypáním.

2013 – rozhodnuto o změně plánu likvidace. Jáma Jindřich II nemá být zasypána v celé délce, ale likvidována jámovou zátkou o tloušťce 38 m.

2014 – likvidace železobetonové krycí desky, vybudování železobetonového povalu 38 m pod ohlubní a následné zabetonování 4 m jámového profilu.

2015 – zabetonování zbývajících 34 m jámy až k povrchu, vybudování nové železobetonové krycí desky, likvidace těžní věže a včetně budovy oběhu vozů.

Paradoxní je, že montáž ocelové konstrukce těžní věže v roce 1968 prováděli Hutní montáže, n. p., Ostrava a likvidaci v současné době provádějí opět Hutní montáže, a. s., Ostrava. Pracovníci, kteří likvidaci v současné době provádějí samozřejmě neví, že stavbu prováděli jejich předchůdci. Taková je ale dnešní doba.

Autor: Petr Kubinský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..