Úvod SHD DVÚZ Zahájení provozu Dolu Julius III v Kopistech (I. část)

Zahájení provozu Dolu Julius III v Kopistech (I. část)

1189
0

Založení dolu na počátku 80. let 19. století spadá do období značného technického pokroku a tím i zvyšování těžeb v celém severočeském kraji. V té době již poměrně dokonalá výroba parních těžních strojů, ventilátorů, čerpadel, napojení na rozvětvenou železniční síť, rozvíjející se výrobě elektrické energie a příslušného zařízení, umisťování továren a jiných průmyslových objektů včetně chemických do blízkosti důlních závodů byly hlavním důvodem k zakládání na svou dobu moderních šachet, ke kterým III. Juliuska, obecně zvané „Trojka“, bezesporu patřila.

Z celé té plejády založených, vyuhlených nebo opuštěných hlubinných šachet na mosteckém okrese zůstaly v plném provozu jako samostatné závody jen doly Centrum v Dolním Jiřetíně, Kohinoor v Mariánských Radčicích a Důl Julius III v Kopistech.

Přípravy k výstavbě provozních budov a samotnému zahájení hloubaní byly prováděny již ve 2. polovině roku 1881.

Hloubení hlavní těžní jámy a současně i druhé jámy, zvané vodní, bylo zahájeno v měsíci únoru 1882. Vodní jáma byla budována pro odčerpávání nejen vlastní, ale i přebytečných důlních vod z ostatních c.k. dolů.

Důl byl umístěn ve vzdálenosti 1 km severozápadně od středu obce Kopisty v těsné blízkosti stávající železniční vlečky, vybudované před rokem 1882 ve směru od bývalého hlavního mosteckého nádraží kolem dolu Julius I až na důl Victoria, uvedený do provozu v roce 1880.

Okolí dolu bylo poměrně rovinaté, obklopené šťavnatými loukami. Směrem východním trčely do 2-3 metrové výše zbytky hrází v roce 1831 – 35 uměle vysušeného komořanského jezera, které současně tvořily břehy 12 hektarového rybníka. Jihovýchodně směrem ke Kopistům bylo velké vojenské cvičiště mosteckého dragounského pluku c.k. armády. Rozsáhlou rovinu jihozápadně od dolu sahající až k obci Souš přetínala okresní silnice vedoucí z Mostu do Janova. Na severozápadní straně dolu ve vzdálenosti asi 1 km byla obec Záluží a v obdobné vzdálenosti byl na severovýchodní straně již zmíněný důl Victoria. Důl Julius III měl tedy ve svém okruhu volné dolová pole.

K 15. lednu 1884 bylo dosaženo na hlavní těžní jámě hloubky 130 metrů a na vodní jámě 137 metrů. Další hloubení bylo prováděno již zabudovaným a do provozu uvedeném parním těžním strojen o síle 158 kW. Ostatní stavební i strojní zařízení kromě dílen a třídírny bylo k tomuto datu zcela dokončeno a dáno do provozu.

Především to byla kotelna se 6 kotli, každý o výhřevné ploše 150 m2, včetně 45 metrů vysokého komína, dále tesárna, sklad, vodní nádrž, budova strojovny, šachetní budova, nástupní místnost, dva obytné domky se 4 byty, maštal, 3 kolejná vlečka, posuvna vagonů a další drobné objekty nádvoří.

V měsíci březnu roku 1884 bylo dosaženo na obou budovaných jamách uhelné sloje a v měsíci květnu téhož roku dosaženo konečných hloubek 186,5 metrů. Obě jámy byly současně vyzděny.

Dne 1. září 1884 v 9,oo hodin dopoledne přicestovala Jeho Excelence ministr orby hrabě von Falkenhayn v doprovodu barona Trauttenbergera von Přibram na inspekci c.k. dolů do Mostu. Pánové si prohlédli i poslední montáže nově založeného dolu Julius III.

Vzhledem k této zprávě a vzhledem k tomu, že po dosažení konečných hloubek na obou jámách bylo přistoupeno k otvírkovým pracím a začalo se těžit uhlí z ražených důlních chodeb, byl rok 1884 skutečně rokem, ve kterém byl zahájen provoz dolu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..