Úvod SU HDB Historie hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku (3)

Historie hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku (3)

1511
0

Důl Medard v SokolověS briketováním uhlí se v revíru začalo v roce 1880 v Kynšperku. V roce 1890 zde byla uvedena do provozu ještě i druhá briketárna. Další vyráběly brikety v Bukovanech (1905), v Lipnici při dole Kateřina, v Novém Sedle při dole Jednota a v Dolním Rychnově velkopokusná Herglotzova briketárna. Malá výrobna briket s jedním bubnovým parním sušákem fungovala i v Pile u Karlových Varů při dole Josef-Jan. Všechny briketovaly bezpojidlovým způsobem. Po druhé světové válce byly uvedeny do provozu ještě dvě velkokapacitní briketárny v Tisové a Vřesové. Počátkem 90. let 20. st. byla v provozu pouze poslední z nich.

Ze sokolovského uhlí se zvýšeným obsahem vosku se vyráběly saze pro výrobu barev v sazové peci v Loučkách a v Dolním Rychnově od roku 1835. Dále se vyráběl montánní vosk v Pile a Dražově extrakcí benzolem od roku 1911 a 1912. V Čižebném u Nového Kostela se z voskového uhlí v Rolleových retortách vyráběl dehet, lehký olej a hnědouhelný koks od roku 1925. Uvažovalo se i o stavbě voskárny při dole Erika v Lomnici, ale pro nedostatek vhodných zásob uhlí se od projektu upustilo.

Po osvobození v roce 1945 byl stav dolů neutěšený. Během druhé světové války nebyly žádné větší investice do uhelného průmyslu vkládány, pouze se těžilo. Úroveň mechanizace byla nízká, vybavení zastaralé. Převládal hlubinný způsob těžby, v provozu se nacházelo v roce 1945 39 hlubinných dolů a 15 malolomů, z nichž nejmenší Marta v Počernech těžil okolo 400 t uhlí ročně. Jedinou mechanizaci v dolech tvořily nátřasné žlaby, důlní lanovky a šramačky. V lomech pak parní a elektrická lopatová a korečková rypadla Menck, Orenstein-Koppel, Škoda, Wasserhüte a další doplněné o parní lokomotivy na důlních tratích rozchodu 900 mm. Vážné problémy nastaly i v pracovních silách. V roce 1945 odešli váleční zajatci a o rok později byli odsunuti na základě Postupimské dohody také Němci. Ke konsolidaci došlo teprve kolem roku 1948. Postupně se uzavíraly hlubinné doly a nastával rozvoj těžby na velkolomech.

Přehled výroby briket:

rok výroba briket (t) počet briketáren v provozu 
 1882 882 Kynšperk I uvedena do provozu v r. 1880
 1884 7 096 Kynšperk
 1890 28 157 Kynšperk I a II
 1895 38 039 Kynšperk I a II
 1900 54 224 Kynšperk I a II
 1913 239 639 Kynšperk I a II, Lipnice, Gustav
 1920 163 500 Kynšperk I a II, Gustav
 1925 202 256 Kynšperk I a II, Gustav
 1930 178 529 Kynšperk I a II, Gustav, Union II,
Corona v Pile, D.Rychnov
 1937  232 454 Kynšperk I a II, Gustav, Union II,
Corona v Pile, D.Rychnov
 1940  295 106 Kynšperk I a II, Gustav, Union II,
Corona v Pile, D.Rychnov
 1945  187 366 Kynšperk I a II, Gustav, Union II,
Corona v Pile, D.Rychnov
 1960  383 164 Tisová, Gustav, D.Rychnov, Jednota
(Union II), Pila
 1970  1 355 656 Tisová, Vřesová

Přehled těžby uhlí:

rok těžba uhlí (t) poznámka  rok těžba uhlí (t) poznámka
 1860 102 625  1905 3 064 974 poprvé přes 3 mil. tun
 1861 205 830
 1862 124 044  1910 3 632 188
 1863 139 384  1915 3 657 563
 1864 168 101  1920 4 405 840 poprvé přes 4 mil. tun
 1865 177 685
 1866 288 725 1925 3 502 750 krize
 1867 200 706 1930 3 528 562
 1868 213 937 1935 2 787 360 krize
 1869 224 552 1940 4 579 515
 1870 278 971 1943 5 605 817 poprvé přes 5 mil. tun
 1875 611 731 železnice  již v provozu
1945  3 340 206
 1880 635 109 1950 5 881 983 přechod od hlubinné
 1885 932 221 rozvoj prům. 1951 6 400 225
 1886 1 005 134 poprvé přes 1 mil. tun 1952 7 369 440 těžby
1954 9 062 088 k lomové
 1890  1 508 826 1956 11 532 953
 1895 1 881 941 1957 13 243 793
 1896 2 034 446 poprvé přes 2 mil. tun 1963 17 165 064
1971 20 088 006
 1900  2 622 599 1982 22 337 120

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..