Úvod Dějiny hornictví Minulost Uranové hornictví v České republice

Uranové hornictví v České republice

958
0

Uranové hornictví patřilo od roku 1945 až do poloviny 90. let minulého století k významným průmyslovým odvětvím v České republice a v produkci uranového koncentrátu zaujímala Česká republika přední místo ve světě. Od konce 80. let minulého století však docházelo postupně ke snižování těžby uranové rudy a to jednak z důvodu vytěžení některých ložisek a zejména z důvodu výrazného snížení možnosti odbytu v důsledku politicko-ekonomických změn, které se udály na přelomu 80. a 90. let minulého století. V současné době již nikde neprobíhá těžba, na ložisku Rožná byla těžba ukončena v roce 2017.

Uranové hornictví tak bylo nuceno během poměrně krátké doby řešit problematiku výrazného útlumu těžby a zejména uzavírání a likvidace hlubinných uranových dolů, se kterou byly v té době pouze minimální zkušenosti. Situace byla o to složitější, že těžená ložiska byla různých genetických typů, často se složitými báňsko-geologickými, hydrogeologickými a jinými přírodními podmínkami, uloženými v různých hloubkách až do více jak tisíc metrů pod povrchem. Zcela zásadním a prvořadým úkolem uranového hornictví, jak při těžbě ložiska tak následně i při likvidaci dolů a zahlazování následků těžby, je minimalizace negativního vlivu radionuklidů a dalších nebezpečných polutantů, které jsou součástí minerální sukcese jednotlivých uranových ložisek, na okolní prostředí a zdraví obyvatelstva.

Charakteristika ložisek uranu

Ložiska uranu v České republice se nacházejí v širší geologické soustavě než je vlastní území České republiky, a to v Českém masívu, který představuje denudační trosku variského horstva. Uranové zrudnění je v něm zastoupené endogenními i exogenními ložisky, přičemž endogenní ložiska jsou vázána převážně na krystalinické série a granitoidní masívy, mladší exogenní ložiska potom na platformní útvary permokarbonu, křídy a terciéru.

Endogenní ložiska představují ložiska z oblasti Příbram, Dolní Rožínka, západní Čechy, Jáchymov a Horní Slavkov. Z hlediska geologické stavby, morfologie rudních těles a ložiskové akumulace rud se jedná o tři geneticky odlišné typy (hydrotermální ložiska):

1. ložiska v tektonických zónách a žílách krystalinických hornin Českého masívu (Rožná, Olší, Zadní Chodov),
2. žíly v horninách geosynklinálního strukturního patra vázané na velké granitoidní masívy (Příbram, Jáchymov, Horní Slavkov),
3. tektonické zóny a žíly ve variských granitoidech (ložisko Vítkov z oblasti Západní Čechy).

Exogenní ložiska jsou zastoupena v křídových sedimentech, které jsou reprezentovány v místech uranové mineralizace pískovci a prachovci. Jedná se o subhorizontálně uložená rudní tělesa polygenního typu (infiltrační a hydrotermální) o velké mocnosti. Z exploatovaných ložisek České republiky jsou to ložiska Stráž pod Ralskem a Hamr.

Z hlediska typů ložisek podle systému otvírky, přípravy a dobývání se tedy jedná o dva typy průmyslové využívaných ložisek:

1. rudní tělesa (ložiska) zónového, žilného i metasomatického typu, strmě uložená v pevných horninách s mocností zrudnění převážné 1,5 – 2,0 m, méně často až 10,0 m,
2. rudní tělesa (ložiska) o velké mocnosti (10,0 – 20,0 m) subhorizontálně uložená v pískovcích a prachovcích.

Systém otvírky, přípravy a dobývání ložisek uranu v České republice

Ložiska lokalizovaná v strmě uložených žílách, zónách a metasomatických tělesech v pevných horninách, byla otevřena svislými jamami a z nich hlavními patrovými překopy ve vertikální vzdálenosti 50 až 80 m. Další průzkum a zároveň detailní otvírka pokračovala směrnými překopy nebo chodbami. Komíny, kterými se připravovaly jednotlivé bloky, byly raženy z rozrážek nebo sledných chodeb. Dobývání bylo vedeno v jednotlivých horizontálních lávkách o výšce 2,5 – 3,0 m při použití těchto dobývacích metod:

– výstupková dobývací metoda se zakládáním vydobytých prostor vlastní, méně často cizí zakládkou,
– výběrová dobývací metoda s ponecháním nevydobytých celíků,
– dobývání na skládku,
– sestupné lávkování na zával pod umělým stropem,
– v metasomatických rudních tělesech ložiska Vítkov byla také použito dobývání příčnými otevřenými komorami.

Hloubkový rozsah dobývání byl zpravidla od povrchu do hloubky 600 – 700 m. V extrémně velkých hloubkách se dobývalo ložisko Zadní Chodov (1250 m), Příbram (1550 m), Rožná (1100 m).

Exogenní ložiska Hamr a Křížany, která jsou tvořena velkými rudními tělesy v pískovcích a prachovcích, byla dobývána metodou komora – pilíř (délka komory až 150 m, šířka komory 4 – 5 m) a velmi omezeně metodou stěnování a zátinkování. Vzhledem k tomu, že na těchto ložiscích bylo nutné ochránit povrch a zejména zvodněný turonský horizont v nadloží rudních těles (představuje největší zásobárnu pitné vody v Čechách), byly vydobyté prostory zakládány zpevněnou zakládkou o pevnosti 4-10 MPa. Ložisko se nachází v hloubce cca 250 m a bylo otevřeno svislými jamami. Otvírkové překopy byly ve většině případů raženy pod rudními tělesy (celík 15-30 m). Z nich byly pro odtěžení vyraženy do příslušných přípravných chodeb, ražených už přímo v rudních tělesech, odtěžovací komíny.

Ložisko Stráž pod Ralskem se dobývalo kyselým loužením uranové rudy z vrtů přímo v rudních tělesech (loužení in situ). Ložisko se nachází v hloubce cca 220 – 260 m pod povrchem.

Přehled exploatace jednotlivých ložisek

V České republice bylo od roku 1945 vytěženo celkem cca 108.000 tun uranu. Na této těžbě se podílelo 6 hlavních těžebních oblastí, malé množství bylo rovněž vytěženo v rámci geologického průzkumu i v jiných regionech. Doba těžby v jednotlivých oblastech a jejich podíl na celkové těžbě je uveden v tabulce níže.

Tabulka 1: Přehled exploatace jednotlivých ložisek uranu

těžební oblast ložiska uranu doba exploatace objem těžby % z celkové těžby v ČR
Příbram Příbram 1949 -1992 37,2
Dolní Rožínka Rožná, Olší, Zálesí-Javorník, Chotěboř, Slavkovice-Petrovice, Radvanice 1957 – 2017 17,8
Severní Čechy Hamr, Křížany 1974 -1993 10,6
  Stráž pod Ralskem (loužení in situ) 1969 -1996, od 1996 získáván uran ze sanace chemické těžby 15
Západní Čechy Zadní Chodov, Vítkov, Dyleň, Okrouhlá Radouň, Hájek, Ruprechtov 1954 -1992 9,2
Jáchymov Jáchymov 1947 -1962 6,4
Horní Slavkov Horní Slavkov 1949 -1963 2,3
geologický průzkum Jasenice-Pucov, Brzkov, Licoměřice, Ustaleč 1955 -1990 1,5

Likvidace dolů a odstraňování následků těžby a úpravy uranové rudy

Likvidace hlubinných uranových dolů a odstraňování následků těžby a úpravy spočívá v likvidaci a zabezpečení důlních děl, případně volných prostor po dobývání v podzemí, ve vytvoření nového vodního režimu důlních vod, odstranění nebo nalezení nového využití povrchových objektů, rekultivaci odvalů, poklesových kotlin a propadů, a zejména sanaci a rekultivace odkališť chemických úpraven.

Uvedená činnost je zajišťována státním podnikem DIAMO, resp. jeho odštěpnými závody. Pro postup prací, resp. jednotlivé akce jsou odsouhlaseny Ministerstvem průmyslu a obchodu priority, které na jedné straně zohledňují časovou aktuálnost prací z pohledu možného ohrožení životního prostředí a zdraví obyvatelstva v okolí jednotlivých lokalit a na straně druhé reálné možnosti státního rozpočtu, ze kterého jsou všechny tyto práce hrazeny. Nejvyšší prioritu mají činnosti spojené s nakládáním s kontaminovanými vodami a zabezpečení odkališť, následně pak likvidace hlavních důlních děl, případně jiných důlních prostor ohrožujících svými negativními projevy povrch

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..