Úvod Dějiny hornictví Historie Historie dolování v oblasti ložiska Zadní Chodov

Historie dolování v oblasti ložiska Zadní Chodov

1144
0

AgricolaHornická činnost v této oblasti má již svou bohatou tradici. V písemných zprávách z r. 1437 jsou již uváděny doly u Michalových Hor, kde se dobývalo stříbro, olovo, měď a další rudy. Rovněž u Neblažova bylo provozováno dobývání již v předhusitské době. Agricola uvádí, že v okolí Chodové Plané jsou staré doly na stříbro, olovo a měď. Podle Balbína bylo mezi Planou a Kynžvartem téměř na všech potocích zlato, podle jiných zpráv i rubíny. U Vyškova byl v roce 1643 vylomen kus stříbra v ceně 60 hřiven.

Největší rozmach hornické činnosti v oblasti ložiska Zadní Chodov byl před zahájením těžby uranové rudy ve středověku. Broumovský důl sv. Kříž byl podle úřední zprávy z roku 1798 jedním z nejstarších a nejrentabilnějších podniků v širokém okolí. Ke konci 18. století byl přejmenován na důl Jan Baptista a pod tímto názvem udržován až do dvacátých let 20. století.

Toto ložisko navazuje směrem k severu na ložisko Tři Sekery. Podle dochovaného přiznání pro daně bylo zde vyprodukováno nejméně 1200 tun ryzí mědi. Lze předpokládat, že těžba byla ve skutečnosti ještě vyšší.

Práce po starcích byla zjištěna i v prostoru těženého ložiska Zadní Chodov, kdy byla při těžbě uranu na jamách č. 1 a 2 zjištěna řada zavalených i z části přístupných báňských prací různého stáří.

Historie průzkumu a dobývání uranových rud na ložisku i v jeho okolí náleží prakticky do nedávné minulosti, i když severně v prostoru cechu sv. Víta u Drmoulu se v menší míře těžily uranové rudy již dříve. Výskyty uranových minerálů v širším okolí ložiska Zadní Chodov byly již známy od počátku 20. století, podrobnější průzkum však byl přerušen druhou světovou válkou.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..