Úvod Dějiny hornictví Historie Historie těžby uhlí na Svatoňovicku do roku 1945

Historie těžby uhlí na Svatoňovicku do roku 1945

2079
0

V souvislosti se zvýšením hodnoty koruny nastávají v r. 1921 potíže s vývozem uhlí, především do Rakouska. Dochází k přechodnému omezení těžby, projevující se především zastavením produkce na malých, většinou nově vzniklých dolech. Nová konjuktura nastává na přelomu let 1923-1924 a trvá až do konce 20. let. V té době je uhlí vyváženo i do Pruska a v období velké stávky horníků ve Velké Británii dokonce i tam. Od konce 20. let se stává významným odběratelem uhlí i nově postavená elektrárna v Poříčí u Trutnova (majetek VČE Hradec Králové). Ta pomáhala překonat období celosvětové hospodářské krize (těžba v revíru klesla jen o 16%), protože odebírala méně hodnotné a na odbyt nejdoucí drobnější zrnitostní třídy uhlí. Největší finanční potíže v oblasti měla SBS, která se dostala dokonce do područí VČE. V druhé polovině 30. let nastává potom konjuktura, vyvolaná potřebami zbrojařského průmyslu, doly SBS produkovaly např. v r. 1937 227 000 t uhlí.

Významné změny nastávají v r. 1938 po Mnichovu. Po odtržení Sudet je svatoňovický revír rozdělen na dvě části. Základní závod u štoly Ida zůstává sice na území okleštěné republiky, ale prostory těžby s Tmavým, Chlíveckým (později Kolektiv) a Slepým dolem připadly k Říši. Opětovné spojení komplexu svatoňovických dolů dochází až za tzv. Protektorátu v r. 1939. Doly SBS jsou podřízeny RBÚ Kutná Hora. Dochází k významnému zhoršení situace vlivem rychlého postupu těžby do větších hloubek a tím i značnému nárůstu nákladů. Úvahy o zastavení těžby vyřešil částečně prodej elektrárny u štoly Ida a všeobecná poptávka po energetických zdrojích před koncem II. světové války, i když těžba od r. 1944 byla značně nekoordinovaná.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..