Úvod Dějiny hornictví Historie Historie těžby uhlí na Svatoňovicku do roku 1945

Historie těžby uhlí na Svatoňovicku do roku 1945

1840
0

V souvislosti se zvýšením hodnoty koruny nastávají v r. 1921 potíže s vývozem uhlí, především do Rakouska. Dochází k přechodnému omezení těžby, projevující se především zastavením produkce na malých, většinou nově vzniklých dolech. Nová konjuktura nastává na přelomu let 1923-1924 a trvá až do konce 20. let. V té době je uhlí vyváženo i do Pruska a v období velké stávky horníků ve Velké Británii dokonce i tam. Od konce 20. let se stává významným odběratelem uhlí i nově postavená elektrárna v Poříčí u Trutnova (majetek VČE Hradec Králové). Ta pomáhala překonat období celosvětové hospodářské krize (těžba v revíru klesla jen o 16%), protože odebírala méně hodnotné a na odbyt nejdoucí drobnější zrnitostní třídy uhlí. Největší finanční potíže v oblasti měla SBS, která se dostala dokonce do područí VČE. V druhé polovině 30. let nastává potom konjuktura, vyvolaná potřebami zbrojařského průmyslu, doly SBS produkovaly např. v r. 1937 227 000 t uhlí.

Významné změny nastávají v r. 1938 po Mnichovu. Po odtržení Sudet je svatoňovický revír rozdělen na dvě části. Základní závod u štoly Ida zůstává sice na území okleštěné republiky, ale prostory těžby s Tmavým, Chlíveckým (později Kolektiv) a Slepým dolem připadly k Říši. Opětovné spojení komplexu svatoňovických dolů dochází až za tzv. Protektorátu v r. 1939. Doly SBS jsou podřízeny RBÚ Kutná Hora. Dochází k významnému zhoršení situace vlivem rychlého postupu těžby do větších hloubek a tím i značnému nárůstu nákladů. Úvahy o zastavení těžby vyřešil částečně prodej elektrárny u štoly Ida a všeobecná poptávka po energetických zdrojích před koncem II. světové války, i když těžba od r. 1944 byla značně nekoordinovaná.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.