Úvod Doly a revíry VUD Otvírková důlní díla Dolu Zdeněk Nejedlý

Otvírková důlní díla Dolu Zdeněk Nejedlý

1010
0

Důl Zdeněk Nejedlý (foto: S. Krčmář)Jáma Odolov, reprezentující hlavní vtažné dílo, byla vyhloubena ve střední části ložiska na 5. patro (5/1975-12/1979), tj. na kótu – 250 m n.m, resp. do hl. 867,3 m. Jáma byla kruhová, průměr 6,5 m, výztuž litý beton (úvodních 30 m tvárnice), výstroj kovová, lezní oddělení po celé hloubce šachty. Těžní zařízení bylo dvojčinné, klečové.

Klece byly 4 etážové po 2 vozech objemu 1,15 m3 za sebou v etáži, celkem 8 vozů v kleci. Vedení klecí dřevěnými, lepenými průvodnicemi, rozměru 180 x 220 mm. Při jízdě mužstva bylo v jedné etáži těžní klece 20 mužů, v jedné kleci bylo dopravováno 80 mužů. Narážení bylo mechanizované, se sklopnými můstky a pneumatickými narážedly. Na těžních patrech byly oběhy vozů. Těžní stroj ČKD 2B6 124L-OZ byl na povrchu, uhlí a hlušina se těžilo na úroveň štoly (+414,1 m n.m.), mužstvo fáralo z povrchu.

Výškové kóty těžebních pater

Ohlubeň 591,6 m n.m.
Nástupní plošina pro jízdu mužstva 599,1 m n.m.
Štola (I. patro) 414,1 m n.m.
II. patro (propojení jen pro Slepý důl) 63,7 m n.m.
II. patro -35,0 m n.m.
IV. patro -137,6 m n.m.
V. patro -249,2 m n.m.
dno jímky -275,7 m n.m.

y = 618 908,429 x = 1 008 637,986

Staré jámy, kterými se těžilo před zahájením provozu nové šachty, končily v hloubce + 60 m n.m. (Slepý důl) a +126 m n.m. (Tmavý důl). Počínaje 3. patrem byla odolovská jáma jedinou těžební cestou celého dolového pole a musela z dopravního hlediska krýt všechny požadavky důlního provozu.

Výdušná jáma Slepý důl (Bliny Schacht), lokalizovaná v nevelké vzdálenosti od jámy Odolov, byla vyhloubena na 3. patro. Průřez jámy byl kruhový a měnil se v jednotlivých částech, neboť jáma byla hloubena postupně. Mezi 1. a 2. patrem má průměr 4,8 m (původní Slepá jáma, hloubená v létech 1899-1917). Mezi povrchem a 1. patrem má průměr 5,0 m, stejně jako mezi 2. a 3. patrem. Výztuž jámy je v úseku povrch – 2. patro tvárnicová, úsek 2. – 3. patro je vyztužen litým betonem.

Výškové kóty těžebních pater:

p. štoly 413,5 m n.m.
I. p. 252,7 m n.m.
II. p. 62,4 m n.m.
dno jímky 49,9 m n.m.

V r. 1989 se pokračovalo s hloubením na III. patro

III. patro -32,5 m n.m.
dno jímky -58,9 m n.m.

y = 618 882,568 z = 1 008 679,688

Tmavý důl (původně Karl Schacht) v jv. části dolového pole, do r. 1903 opuštěný, od r. 1904 rekonstrukce ve dřevě – trámy 0,2 m, profil obdélník 4,2 x 2,0 m, do r. 1905 dosaženo I. patra, létech 1908-1910 hloubeno do II. patra. Těžba v revíru byla zastavena v r. 1972. V létech 1981-1982 proběhla rekonstrukce jámy, ta je v betonu (0,75 m), obdélník 4,6 x 4,0 m, od r. 1984 bylo II. patro zatopeno, důl byl uzavřen 28.7. 1989. Přístup je šachticí s uzamykatelným poklopem, na povrch vede jen odvětrání CH4 (Js 150). Veškeré potrubí i kabely byly ukončeny pod betonovou deskou s výjimkou potrubí pro pitnou vodu do domova důchodců a dvou ks kabelů (3 kV + NN).

Výškové kóty pater:

ohlubeň 527,0 m n.m.
p. štoly -419,3 m n.m.
I. patro -265,2 m n.m.
II. patro -127,2 m n.m.

y = 617 852,194 x= 1 009 704,113

Důl Kolektiv (Chlívecký důl) v jv. části ložiska sloužil jako výdušná jáma revíru Tmavého dolu do r. 1964. Výztuž byla betonová (0,6 m), profil obdélník 3,2 m x 2,0 m. Rubanina byla dopravována lanovkou na nákladiště Rtyně. V r. 1972 byla jáma likvidována, ústí jámy bylo v r. 1977 zazděno.

Výškové kóty pater:

Ohlubeň 625,1 m n.m
I. patro 410,1 m n.m.

Štola Ida byla ražena od 17.6. 1846 v délce 1792 m, tj. až po dosažení svatoňovických slojí. K těžbě sloužila od r. 1866. Geologicky obtížné úseky byly zděny, jinak byly paženy pouze boky. Profil byl několikrát upravován, naposledy od ústí štoly do vzdálenosti 596 m (dvojkolejná doprava). Štola je v profilu 0R-0-04 a byla vyztužena ocelovou obloukovou výztuží. Sloužila k dopravě rubaniny od jam na povrch, větrání (vtažné dílo) i odvodnění.

Ze staničení 549 m byla v r 1974 zahájena ražba souběžné štoly až do strážkovického překopu. Ražba byla ukončena v říjnu 1976 ve staničení 1604 m. S ražbou se pokračovalo až k nové jámě Odolov, dílo sloužilo jako hlavní těžební překop. Starý úsek štoly byl rekonstruován, vybaven betonovým korytem a sloužil jako hlavní odvodňovací třída.

Ústí štoly – z = 410,5 m n.m., stoupání cca 2 mm/m.

Strážkovický komín – vycházel ze strážkovického překopu na povrch. Po vyrubání zásob hlavní sloje sloužil v návaznosti na 17. úpadní jako hlavní výdušná cesta pro úsek Slepý důl s umístěním ventilátoru na p. štoly za zhlavím 17. úpadní. Vyztužen byl tvárnicemi, spodní část byla zesílena ocelovými oblouky. Po zvýšení náročnosti na větrání byly na povrchu zabudovány dva ventilátory. Výnosem ČBÚ čj. 726/Sm/Hf/67 z 19.5. 1967 byl Strážkovický revír zařazen jako neplynující. V r. 1979 provoz ventilátorů zastaven, později sloužil komín k odvětrání hlavního skladu výbušnin a na štole byl umístěn výpomocný ventilátor.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..