Úvod Doly a revíry VUD Štola Ida ve Rtyni v Podkrkonoší

Štola Ida ve Rtyni v Podkrkonoší

1453
0

Štola IdaRažba štoly byla zahájena 17.6. 1846 státní společností Montan Aerars pod svahem Kozince a ve směru cca 60 stupňů nasměrována pod hřeben Jestřebích hor, kde byly na výchozu uhelných slojí privátní důlní podniky Jiřího Viléma Schaumburga. Jemu se podařilo štolu od státu koupit teprve 30.3. 1852 a knížecí raziči dokončili její ražbu 31.10. 1864 ve staničení cca 1640 m po nafárání všech čtyř svatoňovických uhelných slojí. Štola Ida prošla ve staničení 1380 m pulkrábskou sloj (po ni byla propojena s povrchem větrní jámou sv. Ondřeje), ve staničení 1600 m nafárala cuckovickou sloj, v 1620 m hlavní sloj a v 1630 m visutou sloj, následně byly z obzoru štoly vyraženy po slojích chodby do obou částí revíru (na starých důlních mapách je strážkovická část označena jako „západ“, odolovská část jako „východ“). V roce 1942 byly ve staničení cca 1100 až 1120 m vyraženy rozrážky po malachitovém zrudnění, dílo však bylo po zjištění malé kovnatosti zastaveno (obsah mědi 1,0 až 2,0%). Doprava po štole byla původně „koňská“, od roku 1905 byla zavedena doprava pomocí elektrických trolejových lokomotiv. Voda z dolu vytékala po štole samospádem, částečně byla dopravována potrubím, od 2.2. 1995 (po zatopení všech přístupných důlních děl pod obzorem štoly) je štola Ida jako nejníže položené důlní dílo hlavním odvodňovacím dílem centrální části Jestřebích hor.

Dědičná štola Ida byla vyražena jako 19. patro všech knížecích jam v centrální části Jestřebích hor s průměrným stoupáním 1,5 mm/m pro odtok důlních vod. V rámci výstavby Dolu Zdeněk Nejedlý počátkem 70. let 20. století byla označena jako 1. patro nově budovaného závodu.

Mocnost pokryvného útvaru je v oblasti průchodu spodně turonskými sedimenty Kozince cca 50 m, v oblasti Slepého dolu na konci štoly v jíveckých vrstvách žaltmanských arkóz hřebene Jestřebích hor 178,2 m (ohlubeň Slepého dolu +591,7, úroveň patra štoly +413,5).

Koncem 19. století byla štola prodloužena z 1630 m na 1777,5 m kvůli hloubení jámy Slepý důl a v letech 1930 až 1931 při rekonstrukci šachty a jejího náraží na 1800 m. V 50. letech 20. století byly vybrané úseky přibrány na dvojkolejný profil a ve staničení 1380 m byla založena vidlice pro pulkrábský překop. Na přelomu 50. a 60. let byl v ústí štoly vybudován kryt civilní obrany se vstupy ve staničení 70 a 100 m. V roce 1967 bylo dokončeno rozšíření profilu o výšce 270 m a šířce 390 cm s ocelovou výztuží až do staničení 598 m. V letech 1973 až 1976 byla ze staničení 546 m vyražena odbočka na tzv. novou štolu a v letech 19761977 byla ze staničení 191 m vyražena odbočka k Petrovické úpadní. Následně byl celý úsek původní štoly Idy rekonstruován na hlavní odvodňovací dílo Dolu Zdeněk Nejedlý vybudováním betonového vodního koryta pod úrovní kolejí o šířce 140 cm a hloubce 70 cm. V roce 1997 byla zahájena rekonstrukce ústí štoly až do staničení 105 m na manipulační koridor pro sklad výbušnin.

Štola Ida byla po ukončení těžby 31. 12. 1990 uzavřena dne 19.12. 1991 izolační zdí v ústí štoly a protivýbuchovou hrází s průlezem ve staničení 527 m. Po vydání stavebního povolení byla dne 12. 2. 1997 izolační zeď v ústí štoly vybourána a znovu postavena ve staničení 105 m. Dne 28.4. 1997 bylo ústí štoly od staničení 0 m do staničení 105 m pronajato na 49 let svatoňovické firmě EREBOS za smluvní cenu 1000,- Kč/rok.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..