Úvod Doly a revíry ZUD Báňsko-geologická charakteristika území v okolí Nýřan

Báňsko-geologická charakteristika území v okolí Nýřan

514
0

Důl Humboldt na NýřanskuKatastrální území Nýřany tvoří z geologického hlediska součást plzeňské kamenouhelné pánve.

Bazální karbonská sedimentace začala na rozhraní westfalu C na již stabilizovaném proterozoiku zarovnáním dílčích depresí. Ukládání sedimentů převážně ve fluviatilní makrofacii cyklicky členěné sedimenty bažin a stagnujících vod pokračovala s několika významnými hiáty až do stefanu C. Ukládání karbonských sedimentů bylo ukončeno pravděpodobně již během stefanu C v důsledku vyklenování západní a střední části bloku. Současný rozsah karbonských sedimentů je dán dlouhodobou denudací v pánevní oblasti již koncem paleozoika a zvláště pak během celého mesozoika. Během miocénu a pliocénu byla parovina vzniklá v pokřídovém vývoji protékána členitým a rozsáhlým říčním systémem. Dnešní tvary reliéfu byly formovány až během kvartéru.

Karbonská uhlonosná sedimentace dala v oblasti katastrálního území Nýřany vznik několika slojovým jednotkám. Tyto byly exploatovány doly situovanými, jak ve vlastním zájmovém katastrálním území Nýřany, tak v blízkém okolí.

Jednalo se o tyto doly:

Důl Humboldt Nýřany 1863 – 1902
Důl Lazarus (Lazarka) Nýřany 1866 – 1906
Důl Krimich I. Nýřany 1867 – 1935
Důl Ziegler Nýřany 1872 – 1917
Důl Marta (Martha) Nýřany 2. pol 19. stol.
Důl Josefina Nýřany 2. pol 19. stol.
Důl Franz Nýřany 2. pol 19. stol.
Důl Johan Nepomuk Nýřany 2. pol 19. stol.
Důl Hilda Nýřany 1902 – neznámo
Důl Hlubina (Tiefbau) Nýřany 2. pol 19. stol.
Důl Sylvia I. Nýřany 1. pol 19. stol.
Důl Josef Nýřany 2 . pol 19. stol.
Důl Krimich II. Tlučná 1928 – 1995
 Důl Krimich II. Kamenný Újezd  1926 – 1938
 Důl Václav Kamenný Újezd  1929 – 1956
 Důl Antonín Kamenný Újezd  2. pol 19. stol.
 Důl Servác Kamenný Újezd  1925 – 1943
 Důl Aurelie Kamenný Újezd  1850 – neznámo
 Důl Anna Kamenný Újezd  2. pol 19. stol.
 Důl Kamenoújezdský (6 jam) Kamenný Újezd  2. pol 19. stol.
 Důl Ludvík (Ludwig) Kamenný Újezd  2. pol 19. stol.
 Důl Lucie Doubrava  2. pol. 19. stol.
Důl Alois I. Doubrava 2. pol. 19. stol.
 Důl Alois II. Doubrava  2. pol. 19. stol.
 Důl Anna Doubrava  2. pol. 19. stol.
 Důl Pankrác, Servác, Bonifác Doubrava  2. pol. 19. stol.
 Důl Marie (Marjánka) Doubrava  1918 – 1936
 Důl Prokop I.+II.+III. Doubrava  1934 – 1948
 Důl Sv. Maria (Sv. Marie) Doubrava  2. pol. 19. stol.
 Důl Sylvia II.+III. Doubrava  2. pol. 19. stol.

Důl Humboldt: s hloubením těžební jámy bylo započato v roce 1863. Byl to první důl původního Západočeského horního a hutního spolku. Důl Humboldt byl uveden do provozu v roce 1865. Těžební jáma dosáhla hloubky 144,6 m a výdušná jáma 110 m. Ta byla od těžební jámy vzdálena 30 m. Na dole byla v provozu tři těžební patra. Nýřanské sloje dosahovaly mocnosti od 60 do 120 cm. Radnické sloje dosahovaly mocnost přes 3 m.

V roce 1866 byl důl Humboldt spojen závodní vlečkou s nýřanským nádražím. Později, s výstavbou Zieglerova dolu, byla vlečka prodloužena až na tento důl. V roce 1902 byla těžba ukončena.

Důl Lazarus: vyhlouben v roce 1866 Pražskou železářskou společností (Prager Eisenndustrie-Gesellschaft) (PŽS), se sídlem v Praze, která byla založena v roce 1865. Hloubka jámy až k vodní jímce činila 124 m. Výdušná jáma dosahovala hloubky 100 m a ležela východně od těžní jámy ve vzdálenosti 50 m.

Důl Lazarus byl později spojen s Dolem Ziegler. Jednalo se o důl nebezpečný s výskytem třaskavého plynu (metanu). Jeho provoz byl ukončen v roce 1917.

Důl Tiefbau (Hlubina): v majetku PŽS byl vyhlouben několik metrů od dnešní městské knihovny. Těžba tohoto dolu byla ukončena a jáma zasypána v roce 1890.

Důl Krimich I: s hloubením bylo započato v roce 1867 a do provozu byl dán roku 1869. Hloubka těžní jámy činila 196,9 m. Výdušná jáma dosahovala 50 m. Těženy byly tři uhelné sloje, a důlní větrání bylo provozováno pomocí ventilátorů. Těžební činnost na tomto dole byla ukončena v roce 1935.

Důl Ziegler: byl vyhlouben v roce 1872. Byl vzdálen od Dolu Humboldt přibližně 1 km. Hloubka těžní jámy činila 144,4 m, jámy větrní 141,1 m. Dodnes je pro oblast výdušné jámy vžitý místní název „Na větrní jámě“. Elektrické osvětlení bylo na dole zavedeno v roce 1872. Důl byl uzavřen v roce 1917.

Důl Sylvie: byl vyhlouben jen několik desítek metrů od šachty Marta. Jeho hloubka činila 70 m a těžba probíhala ve dvou nosných slojích. Byl v provozu 1890 – 1913.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.