Historie báňské činnosti v oblasti Starého Ranska

Dolování rud na staroranském masivu má staletou tradici. První známky v literatuře o založení hamru na zpracování železné rudy na katastru obce Ransko pochází z roku 1393 a od roku 1470 je uváděn majitel hamru – hamernický mistr Jakub. Dále v análech jsou postupné uvádění všichni další majitelé tohoto hamru až do konce 16. století. [...]

Železnorudná ložiska v Krušných Horách

Obnovený průzkum ve střední části Krušných hor započal v roce 1954 bývalý Severočeský rudný průzkum Teplice se zaměřením na fluorit a baryt. Po zmapování širšího území, zahrnujícího i část pásma známých ložisek železných rud a laboratorním studiu v terénu odebraných vzorků, byl na podzim roku 1955 zahájen rozsáhlý magnetometrický průzkum, který prováděla řada specializovaných organizací [...]

Ševčinský důl v Příbrami

Důl, mj. nazývaný take Franzschacht, byl zaražen roku 1813 v místech původní středověké šachtice. Šachetní budova Ševčinského dolu pochází z roku 1879. Je vybudována ve stylu průmyslové architektury – typu Malakov (kombinace pálených cihel a kamene), které vévodí 37,5 m vysoká věž se známým dřevěným ochozem (určený údajně pro astronomická pozorování). Již v roce 1909 [...]

Důl Anna na Březových Horách

Důl Anna (Anenský důl) byl zaražen na Březových Horách v roce 1789 jako nejstarší po jámě Vojtěch v novodobé historii revíru. Stalo se tak z iniciativy hormistra Jana Antonína Alise. Pro svůj pracovní záměr si vybral lokalitu známou důlní činností už od středověku. V průběhu dějin si důl Anna vytvořil pozici střediska těžby stříbra a [...]

Důl Vojtěch na Březových Horách

Důl Vojtěch na Březových Horách patřil k hlavním a z ekonomického hlediska nejvýznamnějším dolům březohorského rudního revíru. Tento revír proslavil Příbramsko u nás i ve světě bohatou hornickou tradicí, jejíž počátky sahají až do dávné minulosti. V polovině 16. století zde vyvrcholila první rozsáhlejší konjunktura dobývání stříbra a také díky ní povýšil císař Rudolf II. [...]

Fotogalerie Důl Cínovec

Poděkování p. Pospíchalovi za poskytnutí fotografií dolů Cínovec I a Cínovec II

Celková výroba Dolu Měděnec

Důl Měděnec za 24 let své těžební činnosti (přesně od 17. 5. 1968 do 31. 7. 1992, tj. 290 měsíců a 16 dnů) vytěžil celkem 2 672 tis. tun rubaniny o průměrné těžené kovnatosti 35,07 % Fe celkového, což představuje 937 tis. tun kovu Fe. Maximálního ročního množství vytěžené rubaniny, 141 tis. tun, bylo dosaženo [...]

Historie dolování na Cínovci končí

Lidé, kteří mapují historii dolování v Čechách, se bouří proti rozhodnutí města Dubí. Radnice chce zlikvidovat areál bývalého rudného dolu na vrchu Cínovec. Proti bourání jsou i v sousedním Německu, kde staré důlní štoly zrekonstruovali a chtěli by je propojit důlními chodbami v Čechách. Vývoj těžby v oblasti Cínovce prodělal řadu vzestupů i pádů. První [...]

Výstavba Dolu Měděnec

O výstavbě nového důlního závodu Měděnec v Krušných horách bylo rozhodnuto ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů (MHD) dne 5. prosince 1958. Důl Měděnec, který se stal jedním ze šesti základních závodů tehdejšího n. p. Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice (ŽDH), byl vybudován k centrálnímu vytěžení magnetitové rudy z lokalit Měděnec a Přísečnice s možností [...]

Důl Cínovec na Cínovci

První historické záznamy o báňském podnikání v oblasti Cínovce pocházejí z roku 1378, kdy se poprvé hovoří nejen o nalezištích cínu v těchto místech, ale tento kov již tehdy dal jméno i obci. Oblast těžby Sn se rozšířila z východně položené Krupky, která již tehdy měla bohatou tradici v dobývání cínu. Vývoj těžby v oblasti [...]

Strana 1 z 3123

Upoutávky

Odkazy

Archiv

Nejnovější příspěvky

Štítky

Uranové ložisko Hamr – Důl Hamr I