V Chomli již v minulém století založil důl Ferdinand Vilém Pistorius. Kromě něho tu těžili Čeněk Sutnar, Josef Sutnar a Josef Tunfar, a to velmi primitivním způsobem. Uhlí narubané krajčáky se odváželo karnami (kolečka) k jámě. Denní těžba dosahovala jen 40 q uhlí. Kromě malodolů na Chomli těžili tito podnikatelé i na dolech ve Svinné, [...]
Uhelná pánev se rozkládá mezi Stupněm, Vranovicemi a Břasy. Je téměř 3 km dlouhá a 1,5 km široká. Spodní sloj je horší jakosti a slabší. Svrchní souslojí je vytvořeno čistým, lesklým uhlím o vysoké výhřevnosti. Protože i zde na některých místech uhlí vycházelo na povrch, kryto jen ornicí, bylo známo a vybíráno již v dávných [...]
Velkým důlním podnikatelem v Nýřanech byl JUDr. František Pankráz. Jeho celkový důlní majetek měl rozsah 64 km2; což činilo asi 12 % celkové propůjčené plošné důlní výměry západočeského uhelného revíru. Majetek Pankrázových dolů tvořily tři složky. První byla původním majetkem těžařstva Pankrázova, a to důl Anna koupený od doubravských sedláků. Majetek pak rozšiřoval výstavbou dalších [...]
Kamenouhelné doly v této pánvi vlastnili dědici Pistoriovi; zřejmě odkoupili důlní míry od J. D. Starcka, který již dříve na Vejvanovsku těžil. Noví majitelé těžili uhlí ze zbylých slojí. Vrchní sloj dosahovala mocnosti tří metrů s proplástkem a spodní sloj mocnosti 2,5 m. Původní vrátková (hašplová) jáma byla v roce 1885 přestavěna, byl předělán původní [...]
Dolování kamenného uhlí v tomto revíru lze položit už do druhé poloviny 18. století. 0 dobývání kamenného uhlí se zmiňuje švédský geolog Ferber, který uvádí, že na jihu Vlkýše se dolovalo už v roce 1774 a o několik let dříve u Chotěšova. Koncem osmdesátých let 18. st. se dolovalo i u Merklína, Litic a Mantova. [...]
František, Hubert a Albert Klein byli typickými podnikateli, kteří vlastnili šachty téměř ve všech revírech v Čechách i na Moravě. Byli podílníky i v jiné průmyslové činnosti. Zbohatli na stavbě železnic a v roce 1848 vstoupili do Pražské uhelné společnosti u Kladna, kde již pracoval ctižádostivý podnikatel Vojtěch Lanna. Jmenované těžařstvo vlastnilo mnoho šachet na [...]
Na Liticku, na Valše a na Dobřansku bylo mnoho šachtiček, které ani nejsou statisticky podchyceny. V této uhelné pánvi těžila zpočátku vrchnost — kníže Thurn-Taxis, hrabě Schönborn; před nimi zde těžil hrabě Waldstein. Nejdříve se těžilo blízko obce Losiné. Později vzniká Litické těžařstvo. Těží zde však i mnoho drobných majitelů na malých šachtičkách, jako byl [...]
Z historie je známo, že v okolí velkých uhelných pánví se vytvářela největší centra těžkého průmyslu a rozkvétala tam rychle i další výrobní odvětví, která potřebovala uhlí. Tím se zákonitě rozvíjely i výrobní síly. To platí i o Radnicku, ale zejména o Nýřansku, v jehož blízkém okolí se později našly velké a mohutné sloje kamenného [...]
První zmínka o výskytu uhlí na Mirošovsku pochází z roku 1836. Uhlí bylo nalezeno v lese u svatého Jakuba. Pokus těžit se však nezdařil. Ale ani později hledání uhlí v letech 1848 až 1852 nepřineslo žádoucích výsledků, i když se geologickým průzkumem zabýval i horní úřad císařský. O rok později se pokoušel o štěstí hrabě [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.