Úvod Dějiny hornictví Historie Dolování na zlato a antimonit v Krásné Hoře a okolí #1

Dolování na zlato a antimonit v Krásné Hoře a okolí #1

500
0

Důl Marie

Tento důl je na hlavní krásnohorské žíle Marie asi 940 m zjz. od Krásné Hory poblíž silnice do Podmok. Tamější svislá šachta se začala hloubit v r. 1884 na parcele 908/3. Původně byla 140 m hluboká a měla tři obzory v 70, 97 a 137 metrech. Teprve od r. 1949 postupně dosáhla 211 m (4. patro) a 266,5 m (5. patro).

Na 2. patře ve hloubce 97 m je žíla Marie prozkoumána od šachty 288 m na východ a přes 535 m na západ až k Nové jámě. Ve východní chodbě nejprve směřuje k SV podle hóry 4 a probíhá 120 m v granodioritu. Obsahuje křemenné čočky, které jsou dovrchně vydobyty. Ve 110. metru je z této chodby rozražen překop 268 m k severu na Kobylskou žílu. Avšak ta v něm nemohla být zastižena pro příliš malou jeho délku. Dál za tímto překopem žíla se ohýbá k východu, prostupuje lamprofyr a pokračuje v granodioritu. V západní spojovací chodbě s Novou jámou je žíla Marie vyvinuta asi 200 metrů v lamprofyru nebo při jeho styku s granodioritem a většinou upadá na jih. Je vydobyta dovrchně do 25 m i pod patrovou chodbou. Asi 135 m západně od šachty Marie, v okolí bývalé větrací šachty, obsahovala bohaté partie zlatonosného křemene a antimonitu, které byly vyrubány v r. 1893-4. Odtud dál žíla i lamprofyr vybočují z chodby a ta prochází asi 30 m čerstvým granodioritem, potom 60 m širokým pruhem silně tektonicky postiženého granodioritu, tzv. červenkou. Chodba je v něm pravoúhle stočena na jih a pokračuje na JZ až k Nové jámě v čerstvém nebo jen málo rozloženém granodioritu nebo částečně po slabé, jižně upadající puklině.

Na 3. patře se zkoumala kromě žíly Marie nadložní křemenná žíla. Žíla Marie je částečně provázena lamprofyrem, kdežto nadložní žíla probíhá výhradně v granodioritu. Západní chodba po žíle Marii je ve 234 metrech, tj. 38 m za hloubením na 4. patro; zavalena. Žíla v ní prostupuje granodioritem. Je 0,15—1 m mocná, většinou vyplněná šedozelenou chloricko-jílovitou hmotou někde prokřemeněnou. Severovýchodní chodba po žíle Marii nebyla v novější době přístupná. Snad pokračuje po ohybu na VjV mimo tuto žílu buď jen v granodioritu nebo po nějaké jiné žilce. V počátečním 12 m dlouhém úseku je asi 1 m mocná a na styku lamprofyru s granpdioritem. V chloritické výplni má 5—15 cm velké závalky křemene. Nadložní křemenná žíla je odkryta v jižním překůpku z náraziště a původně byla prozkoumána 57 m na východ. Upadá 85° na J nebo též na S a je tam 15—45 cm mocná. U spojovacího překopu na žílu Marii naduřuje do šířky stropu chodby a byla tam na zkoušku vydobyta v 1. výstupku. Avšak potom hned se ztenčuje na 5-10 cm. V r. 1950 byla někdejší východní čelba po této žíle znovu osazena, ale v 75. metru chodby žíla se rozmrštila a vytratila. Presto chodba pokračovala po 5-8 cm mocné puklině proto, aby zastihla lamprofyr, který vychází v poli kat. č. 908/2. Protože mezitím se zjistilo v kutacím příkopu, že v tomto lamprofyru ani při jeho styku s granodioritem se nevyskytuje žádná žíla, bylo od jeho průzkumu na 3. patře upuštěno ve 116 metrech chodby.

Na 4. patře je šachta Marie spojena chodbou s Novou jámou. Tato chodba většinou jde po žíle Marii v lamprofyru a jen ve 160 m dlouhém úseku pokračuje mimo žílu v granodioritu. V žíle jsou jen dvě rudné partie. První, 68 m dlouhá, je u Nové jámy východně od západního obchozního překopu. Je prozkoumána na 3. patro v komínu a 10 m od něho v hloubení až na úroveň pozdějšího 5. patra. V komínu je žíla 0,5 m mocná a obsahuje antimonit do výšky cca 17 m. Výše přešla do mylonitizovaného granodioritu a v něm měla antimonit jen sporadicky. Hloubení sahá 55 m pod 4. patro. Z něho byla žíla vysledována 79 m na Z a 40,7 m na V v mylonitizovaném granodioritu. Antimonit v ní tvoří až 40 cm velká hnízda nebo proniká po prasklinách zacelených křemenem. Pod šachtou Marií se ohýbá žíla Marie a ji doprovázející lamprofyr k severovýchodu, podobně jako na 3. patře. Současně žíla z něho přechází do granodioritu a směřuje téměř rovnoběžně s lamprofyrem. Ve 108. metru chodby lamprofyr opět se vrací k žíle, ale ve 147. metru z chodby vybočuje k VSV. Přitom žíla tam byla ztracena a znovu zastižena teprve ve 254. metru, kde do chodby zároveň vstupuje lamprofyr. Průzkum byl skončen ve 285. metru. Kromě sledování žíly Marie byl proveden od šachty Marie k JJZ asi 140 m dlouhý překop. V něm byly odkryty a směrně prozkoumány 20-100 m čtyři bezvýznamné žilky vjv. nebo východního směru.

1
2
3
ZDROJKratochvíl, F.: Doly a průzkumné práce na antimonit a zlato mezi Krásnou Horou nad Vltavou a Milešovem

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..