Když před skoro dvaceti lety vznikal web zdarbuh.cz, motivací byla snaha zachytit svět, který po roce 1989 začal pomalu mizet. Útlum byl tehdy v plném proudu, ale hlubinná těžba byla stále realitou – něčím, co určovalo puls regionu. Sledovali jsme konec uranu, loučili se s dalšími šachtami, ale vědomí, že se „v revíru“ stále fárá, tu s námi pořád bylo.
Dnešek je jiný.
Právě teď končí éra, která trvala 250 let. Éra, kdy svět stovky metrů pod zemí tvořil základ všeho, co jsme znali. Nekončí jen těžba černého uhlí; končí hlubinné dobývání v celém Česku. Projekty na Cínovci nebo ve Zlatých Horách jsou zatím jen vizemi na papíře a budou využívat moderní technologie, které budou jiné. To, co jsme znali pod pojmem „horničina“ – ta syrová, těžká a nekompromisní práce v černém – končí právě teď.
Jaký dopad to všechno bude mít, ukáže až čas. Jedna věc je ale jistá už teď: odchází know-how. Ztrácíme lidi, kteří řemeslu rozuměli do hloubky, věděli „jak na to“ a své zkušenosti si předávali z generace na generaci. Tuto kontinuitu teď odvane čas. Pokud se v budoucnu k těžbě vrátíme, budeme si muset celý příběh prožít znovu od začátku, protože ti, kteří nás učili, už u toho nebudou.
Dnešek je pro všechny, kteří mají s hornictvím něco společného, dnem hlubokého smutku. A možná i vzteku. Z hlavy totiž nelze vytěsnit pocit, že všechno mohlo být jinak. Není to tak dávno, kdy existovaly smělé plány těžit do roku 2035, nebo i za tento horizont. Proč z nich sešlo? Důvodů je mnoho a každý je vidí jinde.
Vlastnická struktura ovšem nebyla nikdy optimální, ale skutečným začátkem konce byla éra NWR. To, co bylo na počátku „zalito sluncem“, mělo až příliš hořký konec. Od té doby už bylo všechno jiné. Dnešní smutek je umocněn vědomím, že končí něco, co končit nemuselo.
Důl ČSM se musel přizpůsobit světu, který ho před třemi lety během energetické krize paradoxně zachránil a prodloužil mu život, ale který mu dnes už nepřeje. Evropa se k uhlí otáčí zády a my jsme svědky toho, když se dopisuje poslední kapitola knihy, která se začala psát dvě a půl století.
Zdař Bůh!
